Vláda se staví negativně k návrhu k delší lhůtě Senátu na zákony

Ústavní novela Senátu, podle které by měla být prodloužena lhůta na projednávání zákonů v horní komoře Parlamentu z nynějších 30 na 60 dní, dostala 26. srpna 2019 od vlády negativní stanovisko. Informoval o tom tiskový odbor úřadu vlády.

Podle původního návrhu mělo být stanovisko neutrální s tím, že jde o výsostnou procesní záležitost Parlamentu, do které nechce kabinet jako vrcholný orgán moci výkonné zasahovat. Na předložení ústavní změny se před časem dohodli předsedové obou komor Radek Vondráček a Jaroslav Kubera.

Senát by měl podle předkladatelů prodlouženou lhůtu využít k preciznějšímu projednávání zákonů. Mohl by je posuzovat například ve dvou kolech. Pokud by předlohu v prvním kole neschválil ani neodmítl a pokud by se ji senátoři rozhodli pozměnit, úpravy by před závěrečným kolem schvalování měl projednat věcně příslušný výbor.

Podobnou úpravu ústavy Senát navrhl už v minulosti. Návrh ústavního zákona z prosince 2009, který obsahoval i další změny, Sněmovna před koncem volebního období neprojednala. Podobně dopadl i vládní návrh z roku 2015. Proto senátoři chtějí prosadit prodloužení lhůty bez dalších změn ústavy.

Vláda měla podle návrhu stanoviska uvést, že si je vědoma, že třicetidenní lhůta pro projednání zákonů v Senátu je krátká. Například sněmovní výbory mají standardně na projednání zákonů 60 dní. Dodat měla, že prodloužení lhůty přispěje ke zkvalitnění parlamentní kontroly hlavně při projednávání složitějších a rozsáhlejších návrhů. Upozornit měla podle vládních legislativců na to, že prodloužení zákonodárného procesu bude nutné zohlednit především při projednávání těch návrhů zákonů, které zavádějí právo EU.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou senátní předlohu k projednání poslanci.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

Go to TOP