Novelu zákona o veřejných výzkumných institucích (v.v.i.), která má usnadnit slučování i rušení rezortních institucí, schválil 30. srpna sněmovní rozpočtový výbor. Novela je součástí koaličního pozměňovacího návrhu konsolidačního balíčku. Nově by sloučení nebo rušení v.v.i., které zřizují ministerstva, rada instituce neschvalovala, ale jen projednávala.

Změny zákona č. 341/2005 Sb. o v.v.i. kritizují vědci i odbory, obávají se omezování nezávislosti české vědy. Akademie věd (AV ČR) se ale tyto změny týkat nebudou. Pokud je zřizovatelem AV ČR, bude při slučování, rušení, splynutí i rozdělení institucí potřebný souhlas rady dané instituce i schválení Akademickým sněmem. Na výjimku v případě AV ČR v úterý upozornil Deník N.

„Cílem novely je posílení navázání činnosti příslušné veřejné výzkumné instituce na výzkumné potřeby svého zřizovatele,“ řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která novelu připravila.

Novela má přinést větší pravomoci zřizovatelům institucí. Ti nově nebudou potřebovat souhlas rady instituce s jejím zrušením, stačí když záměr s radou projednají. „Plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem,“ uvádí se v materiálu v odstavci zákona, který se zabývá rušením institucí. Stejně je tomu v případě slučování, rozdělování a splynutí instituce. Vedení AV ČR se k novele v současné době nechce vyjadřovat.

Změny se týkají i dalších pravomocí. U institucí, jejímž zřizovatelem není Akademie věd, by nově externí členy rady instituce jmenoval i odvolával zřizovatel. Doposud byli externí členové rady jmenováni spolupracujícími výzkumnými organizacemi. V případě, že instituci zřizuje ministerstvo, bude jeden z externích členů přímým zástupcem zřizovatele. Cílem má podle materiálu být posílení navázání činnosti příslušné veřejné výzkumné instituce na výzkumné potřeby zřizovatele.

Rada instituce by nově pouze projednávala i rozpočet, který doposud schvalovala. Schvalování rozpočtu, stejně jako jeho střednědobého výhledu nebo například účetní uzávěrky nově bude spadat do pravomocí ředitele výzkumné instituce.

Změní se i výběr ředitele, nově by měl ředitele jmenovat zřizovatel na základě výběrového řízení. Doposud prováděla výběrové řízení rada instituce, která poté ředitele navrhovala zřizovateli.

„Vliv rady instituce na výběr ředitele bude nově spočívat jak v tom, že nejméně polovina členů výběrové komise bude jmenována na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů, tak ve skutečnosti, že zřizovatel před jmenováním ředitele projedná svůj záměr s radou instituce,“ uvádí se v materiálu.

Proti novele se postavili čeští vědci i odbory, s jejím prosazováním nesouhlasí ani slovenské odbory, které jim vyjádřily podporu. Odpůrcům vadí, že zákon neprojde legislativním procesem, ale je připojen ke konsolidačnímu balíčku. Postup označují za obcházejí procesu, vznikla i petice, kterou k 30. srpnu podepsalo více než 1900 lidí.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com