Vězeňská služba ČR sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Informovala o tom mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Mgr. Markéta Prunerová, DiS. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou, či advokátní koncipient JUDr. Jaroslav Borkovec, jediný zástupce advokacie popravený komunisty v jednom z prvních zinscenovaných politických procesů.

Skutečnost, že v areálu pankrácké věznice odhalili archeologové pohřebiště se zpopelněnými ostatky, oznámili badatelé letos v červnu. Tehdy uvedli, že na místě se zřejmě nacházejí pozůstatky více než 80 politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965.

Z fragmentů spálených kostí smísených s hlínou nelze identifikovat, komu patřily. Badatelé proto vyšli z historických záznamů. Konkrétně dohledali jména popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž urny nebyly vydány rodinám, ale byly zničeny na základě rozkazu ministra vnitra z roku 1960. Ten stanovil, že nevydaná urna má být uložena po dobu jednoho roku a poté zlikvidována.

Vedle levicového intelektuála a historika Kalandry jsou na seznamu, který dne 24. srpna 2023 zveřejnila Vězeňská služba ČR, také členové odbojové skupiny bratří Mašínů Zbyněk Janata a Václav Švéda. Sestavený přehled obsahuje jediné ženské jméno – Frýdu Geigerovou z Tanvaldu, která si v pražském vězení odpykávala doživotní trest za velezradu a zemřela ve věku 56 let. Nejmladší obětí na seznamu je Jaroslav Kysela, kterého totalitní stát oběsil v jeho osmnácti letech. Chotěbořský rodák zaplatil životem za pokus o útěk z jáchymovského lágru, kam se dostal za přípravu k opuštění republiky.

Zemřelí vězni jsou na seznamu v menšině, je jich 27. Skonali v Praze, na Mírově a ve dvou případech také ve Valdicích. Ostatní popravil komunistický režim na Pankráci.

Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby spolupracoval na vzniku seznamu zemřelých a popravených politickým vězňů s Národním archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Vojenským historickým ústavem.

Cílem projektu bylo zjistit, co se stalo s ostatky politických vězňů, které nebyly uloženy na Ďáblickém hřbitově nebo na pohřebišti v Motole. Nejprve museli vědci vyhledat kremační čísla, která prokazují, že byl zemřelý zpopelněn. Poté řešili, zda urnu dostala rodina. To se ale dělo jen výjimečně. Většina schránka putovala k uložení právě na Pankrác. Část uložených uren pak byla v roce 1965 převezena do Motola, zbylé se ale nenašly.

Společné pohřebiště zpopelněných ostatků politických vězňů popravených a zemřelých v letech 1949–1965

Vězeňská služba ČR by pozůstalé ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti pankrácké věznice, který by se měl konat ještě v tomto roce. Žádá je proto, aby se přihlásili na e-mailové adresy akyr@grvs.justice.cz nebo akafkova@grvs.justice.cz či telefonicky na čísla 244 024 710 a 602 622 235.

Zdroj: Vězeňská služba ČR, redakce AD
Foto: VS ČR, archiv ČAK