Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Příslušný návrh zákona o dorovnávací dani vláda 16. srpna schválila a navrhuje jeho projednání ve sněmovně ve zrychleném režimu, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.

„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ uvedl Zbynějk Stanjura.

Ministr připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v EU se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva.

Podle Zbyňka Stanjury zatím ve světě nejsou žádné zkušenosti s praktickým uplatňováním obdobných právních úprav, státy daň teprve zavádějí. Neobává se ale toho, že by se velkým firmám dařilo placení daní vyhnout, protože dohodu o jejich zdanění uzavřela zhruba stovka zemí. „Ty firmy se nemají kam schovat,“ řekl.

Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta. „Společná korporátní daň je i bojem proti vnitroevropským daňovým rájům, přes které utíkají spousty peněz,“ dodal Ivan Bartoš.

Na tento aspekt upozornil i Zbyněk Stanjura. Zákon podle něj bude sloužit i jako ochrana před neférovými nabídkami daňových prázdnin, se kterými by mohly přicházet firmy při lákání zahraničních investic.

Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.

Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

„Návrh zákona upravuje dvě nové přímé daně, a to přiřazované dorovnávací daně a tuzemské dorovnávací daně. To je nutné, aby mohly být tyto daně vybírány v ČR. MF ČR odhaduje výběr daní podle tohoto zákona ve výši 4–6 mld. Kč ročně. Jakkoli se zdá být objem takto vybrané částky daní v ČR nízký, dopady do nákladů v podnikatelské sféře budou vysoké. V první fázi se bude tento zákon týkat omezeného počtu poplatníků,“ říká daňový poradce Ing. Milan Mareš z kanceláře Rödl & Partner.

„Velké nadnárodní a velké vnitrostátní podniky se budou muset potýkat zejména s problémem různorodých vzájemně heterogenních IT systémů – ne všechny podniky mají zaveden ve všech zemích stejný ERP systém. S tím souvisí i zavedení jednotného skupinového účtového rozvrhu, standardizace účetních metod, např. doba odpisování (při úpravě konsolidovaných výnosů dochází také k zohlednění odložené daně, a právě na tu má doba odpisování zásadní vliv). Dalším velkým tématem je zohlednění daňové podpory investic a výzkumu a vývoje,“ popisuje Milan Mareš. „Přijetí této nové právní úpravy vnímám jako nutné a teprve praxe ukáže, jak přispěje k ukončení ‚soutěže‘ mezi jednotlivými jurisdikcemi o poplatníky,“ dodává daňový poradce.

Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com