Zákon č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů je jedním z klíčových zákonů, který výrazným způsobem ovlivňuje ekonomický život celé České republiky. Ať již působíte na straně zadavatelů nebo dodavatelů.

 

Právo veřejných zakázek taktéž činí čím dál tím větší část pomyslného krajíce agendy nejednoho samostatného advokáta či společné advokátní kanceláře po celé naší republice.

Ostatně proto se jim náš odborné e-médium Advokátní deník také dlouhodobě
a intenzivně věnuje.

Právní úprava veřejných zakázek má také dopad na efektivitu bezpečnost České republiky a otázky s ní související.

 

Významná zakázkářská novelizace

In medias res: Dovolujeme si upozornit, že dne 16. července 2023 nabyla účinnosti novela realizovaná formou zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Předmětná novela zejména modifikuje transpozici evropské směrnice, resp. odstraňuje nedostatky dosavadní transpozice. A možno říct, že také zpřesňuje znění zákona podle dosavadní aplikační praxe a soudní judikatury.

Úmyslem a motorem novely (tedy zákona č. 166/2023 Sb.) je, alespoň podle dřívějších slov předkladatelů, zejména zefektivnění zadávacího procesu a odstranění přebytečných procesních kroků. Skutečné zefektivnění procesu veřejných zakázek je dlouholetý námět skoro na román, ostatně jej slibovala i řada předchozích novelizací. A vlastně i v roce 2015 resp. 2016, tehdy nový zákon o zadávání veřejných zakázek sám sliboval zefektivnění a zrychlení procesu.

Relativně rozsáhlá a důležitá novela zákona o zadávání veřejných zakázek především odstraňuje regulaci, jež byla přísnější než evropské standardy. Zákon o zadávání veřejných zakázek kupříkladu už nebude bránit spolupráci zadavatelů skrz celou státní správu a hledání optimálního řešení projektů.

Novela dále má snahu přinést zefektivnění zadávacího procesu, mj. odstraňuje povinnost provedení procesních kroků, které nemají přínos pro hospodářskou soutěž – jedná se například o přespříliš formalizované informování jediného účastníka zadávacího řízení, že byl vybrán, detailní odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kterým se vyhovuje, či požadavek na předkládání originálů dokumentů o kvalifikaci. Předmětná novela rovněž odstraňuje některé nejasnosti právní úpravy, jako například prokazování jistoty, dále důsledněji se vyžaduje trestní bezúhonnost dodavatelů rozšířením i na zjednodušené podlimitní řízení. V neposlední řadě se posiluje elektronizace – vedení, uchovávání a zpřístupňování dokumentace o zadávacím řízení bude možno provádět v certifikovaném elektronickém nástroji,

Pro informační komplexnost dodejme, že zadávací řízení zahájená po 16. červenci 2023, tedy v čase, kdy čtete tento článek, už se budou řídit novou právní úpravou.

 

K jedné (snad) užitečné novince

Nyní se zaměříme na jednu novinku důkladněji. Víte, že nově má ex lege zadavatel veřejné zakázky právo (nikoliv povinnost) omezit lhůtu pro podávání námitek proti zadávacím podmínkám podle § 242 odst. 3 nebo 4 zákona na sedmdesát dva hodin před uplynutím lhůty pro podání nabídek?

To je dozajista důležité a myslím relativně prospěšné novum, po kterém se dlouho – především ze strany zkušenějších zadavatelů (ale i některých dodavatelů) –, ale i ze strany „nezávislé“ odborné veřejnosti, volalo.

Ergo kladívko, doposud bylo možné předkládat námitky proti zadávacím podmínkám až do úplného konce lhůty. Tedy termínu pro podání soutěžních nabídek.

Nalejme si čistého sójového latté – leckteré námitky podávané záměrně „za pět minut dvanáct“ byly perfidně zneužívány ze strany (některých vykutálenějších) dodavatelů jako prostředek nátlaku na veřejné zadavatele. Ostatně i judikatura správních soudů toto počínání dříve označila za šikanózní – někdy dokonce s metou (ne)přímo donutit chudáka-zadavatele ke zrušení celého zadávacího řízení.

Jinak vyjádřeno, v české, moravské a slezské praxi se v důsledku této právní úpravy, kde absentovala „ochranná námitková doba“ stávalo, že někteří dodavatelé zpracovali a podali své nabídky těsně před koncem lhůty, a pak došlo v důsledku námitek jiných dodavatelů k větší či menší úpravě zadávacích podmínek. Což sebou zákonitě neslo řadu problémů a zmatků.

V popsaném případě potom velmi často vyvstala nezbytnost úpravy již podaných soutěžních nabídek. Což logicky způsobovalo nemalé administrativní, ale taktéž právní, personální a faktické nadbytečné zatížení pro dodavatele.

Nadto způsobovala i právní nejistotu a conto vlastního procesu zadávacího řízení. Koneckonců proto byla předešlá právní úprava, neumožňující regulativní restrikci citované lhůty pro podávání námitek, poměrně hojně kriticky napadána pro svoji značnou nepraktičnost.

Jak je praktickým právníkům i neprávníkům působícím v oblasti veřejných zakázek známo, zpracování oferty (nabídky) do zadávacího řízení je dlouhodobější a komplexní proces.

Prostě je to nelehká procedura, jež si žádá opravdu svědomitou a precizní přípravu a rovněž pečlivou kontrolu.[1] Tudíž dodavatelé připravují nabídky k podání v dostatečném předstihu před závěrem termínu pro podání citovaných nabídek.

Pakliže se na poslední chvíli zadávací podmínky upraví, tak zákonitě vznikne potřeba na takovou úpravu přiměřeným způsobem reagovat. Mnohdy i formou modifikace, či dokonce nutností přepracování již zpracované nabídky.

Zadavateli je tak nyní dána legální možnost, přirozeně ne povinnost, určit lhůtu pro podání námitek na sedmdesát dva hodin (tedy interval odpovídající celým třem dnům) před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Tato novelizace tedy pomůže omezit zmíněné negativní konsekvence naší předešlé právní úpravy na tomto úseku regulace veřejných zakázek.

 

Závěrem

Vše má nejenom svůj pozitivní líc, ale i rub. Tak už to ve světě (nejen) práva vždy chodilo a chodí.

Novou právní úpravu je možné samozřejmě chápat i jako určitou restrikci dodavatelů a de facto zkrácení doby pro podání námitek proti zadávacím podmínkám.

Nicméně na druhou stranu je nutné podotknout, že také – a hlavně – předmětná červencová novela přináší nepopiratelné navýšení právní jistoty dodavatelů.

A to především vzhledem k časovému postupu veřejné zakázky a taktéž ohledně eventuality relevantně předpokládat, jestli budou moci vytvořit a podat nabídku.

Sečteno a podtrženo – jak bylo naznačeno výše, autor tohoto poměrně krátkého informačního textu rovněž hodnotí předmětnou novelizaci, účinnou od půlky července roku 2023, mimo jiné lépe regulující obstrukční námitky a omezující perfidní snahy některých stěžovatelů k donucení veřejných zadavatelů ke zrušení zadávacího řízení, jako pro veřejně-zakázkovou praxi v principu užitečnou a pozitivní.

Nicméně abychom zákonodárce nepřechválili, tak se na úplný závěr musíme analyticky dotázat, proč přišla, tato snad účinná a užitečná anti-obstrukční novelizace, vlastně tak pozdě?

 

JUDr. Petr Kolman Ph.D., VŠ pedagog, právník a bývalý člen rozkladové komise ÚOHS pro oblast veřejných zakázek [2]
Ilustrační foto: canva.com

 

---

[1] A někdy i kontrolu této kontroly.

[2] Autor v roce 2023 pracuje za podpory projektu „VK01030155 – Dopad bezpečnostní a obranné politiky na efektivitu výkonu činností nezbytných pro chod a obranu státu“.

* JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler – je mj. spoluautorem veřejnozakázkové legislativy, včetně zákona o zadávání veřejných zakázek účinného od 1. 10. 2016. Přední český odborník na tuto oblast.