Pětina Čechů zažila domácí násilí. Udělejme z obětí hrdiny, zní výzva
Vlastní zkušenost s domácím násilím má pětina Čechů, až 44 % lidí pak zná někoho, kdo domácí násilí zažil. Kvůli strachu a obavám 31 % obětí
Vlastní zkušenost s domácím násilím má pětina Čechů, až 44 % lidí pak zná někoho, kdo domácí násilí zažil. Kvůli strachu a obavám 31 % obětí raději domácí násilí s nikým neřeší a nepožádá o pomoc. To chce změnit iniciativa Pod svícnem, která po roce svého působení spouští novou kampaň „Udělejme z obětí hrdiny“. První spot natočili sami hrdinové (bývalé oběti domácího násilí) a podporovatelé iniciativy. Chtějí tak zvýšit všímavost okolí.
Nový spot v rámci kampaně natočili lidé, kteří sami zažili domácí násilí, hrdinové, kteří našli odvahu otevřeně hovořit o svých zkušenostech, aby podpořili a povzbudili další, kteří zatím svou bolest skrývají. Spot je jen jedna z aktivit, kterou v následujících měsících iniciativa Pod svícnem chystá.
Zaměřit se chce právě na okolí obětí, ať už jde o děti nebo dospělé. „Chceme upozornit na fakt, že oběti domácího násilí, které my nazýváme ‚hrdinové‘, potřebují důvěru a do určité míry také pomoc okolí, aby dokázali z neustále se opakujícího kolotoče domácího násilí vystoupit,” říká Ing. Barbora Urbanová, poslankyně a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem.
„Je důležité, aby si lidé uvědomili, že je třeba na domácí násilí upozorňovat a nebýt lhostejní. Pokud si všimnou, že se třeba v sousedství děje něco nezvyklého, nevhodného, aby nad tím nezavírali oči,“ vysvětluje spoluzakladatelka iniciativy Michaela Studená.
35 % lidí si myslí, že si oběť za svou situaci může sama
Iniciativa Pod svícnem vznikla právě před rokem, jejím cílem je edukace společnosti a změny legislativy v oblasti domácího násilí. Jako jedna z mála organizací z neziskového sektoru při své činnosti vychází z dat agentury Ipsos, s níž spolupracuje. „Čísla, o která se díky spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos opíráme, jsou alarmující, ale zároveň nám ukazují cestu, kudy je třeba se vydat,” vysvětluje Michaela Studená.
Z výzkumu vyplývá, že 35 % lidí si myslí, že si oběť za svou situaci může sama a 44 % lidí zná někoho, kdo si domácí násilí prožil. „Pětina Čechů má vlastní zkušenost s domácím násilím. Více než polovina z nich si poté odnesla následky v sociální oblasti, což se projevuje především horším navazováním vztahů a sníženou důvěrou k lidem,“ popisuje výsledky výzkumu datový analytik Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Nejohroženější jsou bezbranné děti, traumata se přenáší i do dospělosti
Nejohroženější skupinou jakéhokoliv násilí jsou děti, které se nedokážou bránit. Traumata z dětství si pak přenášejí i do dospělého života, hrozí tzv. transgenerační přenos. Děti, které zažily domácí násilí, se mohou v dospělosti stát opět obětí, nebo také agresorem.
Kampaň chce dospělým poradit, jak by měli nejlépe reagovat v případě, kdy za nimi přijde dítě a svěří se jim se svým trápením. Jak jim vysvětlit, že to, co se děje, není jejich chyba a mají právo na ochranu. Nikdo nemá právo je trápit, shazovat, snižovat jejich sebevědomí, nadávat jim nebo je bít.
„Když dnes naučíme děti, jak se za sebe postavit, jak včas rozpoznat manipulaci a násilí, tak je v dospělosti nebudeme muset léčit z traumat znásilnění, zneužití a ze závislostí. Vybudujeme tím silnější společnost, což je výhodné pro všechny,“ říká Jasmína Houdková z Moderní sebeobrany.
Děti je třeba také učit, že je důležité se zastat slabšího (že právě to je hrdinství), místo toho, aby tzv. „jiného“ spolužáka šikanovaly. Ani učitelé často nemají dostatečné kapacity a znalosti k řešení násilí, neví, jak s dítětem, které například vykazuje známky týrání, jednat, jak mu pomoci. I oni by tedy měli být cílem kampaně, aby se naučili násilí rozpoznat a věděli, jak postupovat.
Systém nesmí být k obětem domácího násilí lhostejný
Iniciativa usiluje také o potřebné legislativní změny. „S domácím násilím se každý den setkává obrovská část naší populace. K této skutečnosti se stát ale bohužel nestaví čelem. Je třeba si uvědomit závažnost problému, jeho rozsáhlost a komplexnost, a také určitou bezradnost státních orgánů vůči domácímu násilí, které jsou příčinami toho, že většina obětí domácího násilí nepožádá o pomoc,“ vysvětluje advokátka JUDr. Lucie Hrdá. „Systém je nutné změnit, nesmí být k obětem domácího násilí lhostejný,“ dodává.
Do připravované redefinice znásilnění se podařilo přidat další bariéru, která chrání děti, tzv. znásilnění z podstaty. Věková hranice, kterou iniciativa prosazuje, je minimálně 12 let. A na tom, že sexuální čin proti dětem do 12 let bude vždy znásilněním, se 27. června shodl ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., se zástupci poslaneckých klubů. Původně totiž ministerstvo stanovilo hranici bezbrannosti u dětí pouze do pěti let, u starších by se tudíž zneužití bezbrannosti muselo znalecky zkoumat.
Iniciativa Pod svícnem významně podporuje také opatření, které zabrání odsouzeným sexuálním delikventům, aby i nadále pracovali s dětmi, v připravovaném zákonu o domácím násilí prosazuje prodloužení doby vykázání agresora a také povinnost policie odebrat agresorovi zbraň. Zákon by měl brzy zamířit do sněmovny.
„Systém se snažíme zlepšovat, scházíme se se všemi, kteří jej tvoří, ať už jde o Policejní prezidium, školení pro mediky, spolupráci se starostkami a starosty, předávání zkušeností z našich jednotlivých případů tak, aby se systém skutečně zlepšoval. Musí být vůči obětem citlivý, mít rychlou a efektivní odezvu, poskytnout pomoc, ne odsouzení,” uzavírá Barbora Urbanová.
Redakce AD
Foto: redakce AD