Celá řada důležitých „komorových“ aktualit i odborné články a judikatura – to je právě vycházející šesté číslo Bulletinu advokacie, které byste si neměli zapomenout přibalit s sebou na první polovinu léta.

Rozhovor s předsedou ČAK Robertem Němcem o tom, jak vypadá momentální situace kolem novely advokátního tarifu, ale též informaci o novele stavovského předpisu, která zvýší bezpečnost advokátních úschov, krátkou vizitku projektu Advokáti do dětských domovů i radostnou zprávu pro všechny současné advokátní koncipienty/tky, kteří/které od letošního května již nemusí psát písemnou část advokátní zkoušky „ručně“, ale na notebooku – to vše najdete hned z kraje čísla v rubrice Aktuality.

Z odborných článků bychom vás rádi upozornili na práci Tomáše Munzara Dezinformace jako výzva pro demokratický právní stát v České republice, která získala 1. místo v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2022 a která se věnuje současné situaci kolem problematiky dezinformací a blokaci „dezinformačních“ webů v České republice, včetně související evropské judikatury k této otázce, a jejímu dalšímu možnému vývoji.

Žhavou novinkou – novým unijním nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 („MiCA“), které představuje revoluci pro dosud téměř neregulovaný svět kryptoaktiv, se zabývá článek Martina Hobzy a Anety Vondráčkové Nařízení MiCA: nová pravidla pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Z trestněprávní oblasti nabízíme příspěvek zkušeného praktika Pavla Vantucha nazvaný Nesporné skutečnosti z pohledu rovnosti stran v řízení před soudem. Ten v něm upozorňuje na nerovné postavení obhajoby, která se až po přednesení obžaloby státním zástupcem v hlavním líčení dozví, které skutečnosti v ní státní zástupce označil za nesporné, a předkládá svůj návrh, jak tuto nerovnost de lege ferenda řešit.

Dále v nejnovějším čísle BA najdete i článek Jana Kociny Dobré mravy v obchodněprávních vztazích, který se zabývá možností, zda v obchodněprávních vztazích může být aplikován s ohledem na charakter těchto vztahů tzv. korektiv dobrých mravů, či příspěvek Michala Králíka Nové procesní přístupy k vypořádání společného jmění manželů – zákaz reformace in peius, ve kterém autor rozebírá rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2258/2021, na němž se podílel jako předseda soudního senátu a který se zabýval otázkou, zda v řízení o vypořádání SJM platí zásada reformatio in peius.

Z judikatury si pak jistě nenechte ujít obsáhlou glosu známých autorů Petra Tégla a Filipa Melzera, která rozebírá nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 125/2022, jenž se, kromě jiného, zabýval předpoklady zproštění povinnosti k náhradě škody pro případ porušení smluvní povinnosti podle § 2913 odst. 2; konkrétně otázkou, za jakých podmínek lze považovat překážku bránící dlužníkovi ve splnění smluvní povinnosti za nepředvídatelnou, mimořádnou, nepřekonatelnou a nezávislou na jeho vůli.

Redakce AD
Foto: canva.com