Podoba a řízení v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) by se mohly upravit. Samostatné okresní pobočky by se měly přeměnit na běžná pracoviště, spadat by měly pod pět nových územních správ. Počítá s tím novela zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, kterou dne 14. června 2023 schválila na svém jednání vláda.

Ministerstvo práce si od novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení slibuje rychlejší přesun agendy do méně vytížených míst i úspory za vedoucí místa. Podle Ministerstva financí, které je proti, se ale neušetří, naopak se výdaje zvednou. Odboráři i zaměstnavatelé se obávají zhoršení služeb.

ČSSZ má šest svých regionálních pracovišť v krajských městech. Po republice funguje 77 okresních správ. Ty mají podle ministerstva značnou autonomii a ČSSZ podle podkladů k novele „naráží na hranice“ v řízení a kontrole, úspory se jí nedaří hledat. Místo samostatných okresních poboček by mělo nově fungovat pět územních správ – tři v Čechách a dvě na Moravě s Vysočinou. Okresní správy by pod ně pak spadaly.

Ministerstvo v podkladech uvádí, že se jedná „výhradně o provozní změnu“, která se nedotkne klientů. Okresní pracoviště se mají zachovat. Představených by ale podle resortu mělo být zhruba o stovku méně. Propouštění dosavadních šéfů a šéfek se podle materiálu nechystá, přesunout by se měli mezi ostatní pracovníky. Na příplatcích za vedení se má ušetřit 3,7 milionu korun ročně, vyčíslilo ministerstvo. Územní správu by řídil ředitel či ředitelka. Byli by ve státní službě a vzešli by z výběrového řízení.

Podle kritiků návrhu by bylo pro klienty přehlednější, kdyby místo pěti územních správ vzniklo 14 krajských. Ministerstvo zahraničí doporučilo, aby ČSSZ v územní správy transformovala svých šest regionálních poboček.

Předpis nyní projedná Poslanecká sněmovna.

Usnadnit podnikání malým výrobcům a zjednodušit komunikaci zaměstnavatelů a sociální správy slibuje vedle dalších opatření vládou připravovaný Antibyrokratický balíček II. Plány, jak je připravil ministr pro legislativu JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D., vláda na svém zasedání také schválila.

Již druhý soubor opatření obsahuje také návrh na zrušení vstupních lékařských prohlídek pro nerizikové profese či zvýšení limitů pro povinné ověření účetní závěrky auditorem. Ministr Šalomoun do balíčku zařadil i návrh na zrušení přísedících u soudů. Ti by měli po schválení balíčku Parlamentem a prezidentem docházet jen k části procesů, například případům závažné trestné činnosti.

Ulehčit administrativu drobným výrobcům sezonních produktů, například marmelád a cukroví, v domácím prostředí má sjednocení pravidel pro krajské hygienické stanice.

První antibyrokratický balíček, který má vést k přípravě opatření ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, státního aparátu i občanů, vláda schválila loni koncem srpna. Soubor opatření vznikal ve spolupráci s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků a živnostníků a dalšími subjekty.

Další návrhy na snížení byrokracie vzešly z jednání s jednotlivými ministerstvy. Příslušné resorty na základě usnesení vlády měly připravit legislativní řešení pro popsané situace do konce roku 2022. Následně vznikly návrhy dílčích změn zákonů, které prošly či ještě projdou standardním vládním legislativním procesem, tedy připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády a pak Parlamentem.

Od 1. ledna 2023 tak byly zrušeny povinné periodické lékařské prohlídky pro zaměstnance v nerizikových profesích a skončila povinnost lékařských prohlídek v těchto profesích pro řízení referentských vozidel v zaměstnání. Od 1. ledna zvýšila vláda hranice obratu pro povinné placení DPH a pro možnost přihlásit se k placení paušální daně na dva miliony korun a snížila až na polovinu pokuty u kontrolního hlášení pro menší plátce. Od ledna roku 2024 by měla přibýt možnost vést účetnictví v cizí měně, což závisí na schválení novely zákona o účetnictví, u které nyní Ministerstvo financí vypořádává připomínky.

Vláda také schválila návrh novely zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, která má pomoci omezit výpadky léků v českých lékárnách. Za nimi stojí podle ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, vedle zvýšené nemocnosti hlavně selhání plánování výrobců léků. Podle novely budou muset zachovávat zásobu na měsíc či dva. U léků, které ministerstvo zařadí na zvláštní seznam, budou držet zásobu i distributoři léčiv. Podle plánu Ministerstva zdravotnictví má novela platit od října.

„Novela ukládá povinnost všem aktérům podílet se na zajištění lékového trhu. Státním úřadům, výrobcům, distributorům, lékárnám, novelizovaný zákon tedy necílí jen na farmaceutické společnosti,“ řekl ministr Válek. Právě jejich asociace novou povinnost kritizují, podle nich se jim nutností držet léky skladem zvýší náklady. Ty ale nemohou promítnout do ceny, protože je u léků regulovaná. Měsíční zásobu mají držet firmy bez výpadků, dvouměsíční u léků s výpadkem v posledních dvou letech.

Obchodníci s nesplácenými úvěry budou zřejmě muset nově získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky (ČNB). Jak vyplývá ze zveřejněných výsledků jednání vlády, příslušný návrh zákona podpořila.

Zákon vychází z evropské směrnice. Podle důvodové zprávy by proto měl nabýt účinnosti do konce roku, aby se Česko nevystavovalo hrozbě pokuty za nepřevedení evropské normy do tuzemského práva.

Dosud se obchod s nesplácenými úvěry řídil pouze občanským zákoníkem a obchodníci pouze museli mít živnostenské oprávnění. Nová regulace by měla požadavky na obchodníky zpřísnit.

Návrh nyní dostanou k posouzení poslanci.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: vlada.cz