Ministerstvo spravedlnosti připravilo dvě varianty nového řešení trestního postihu znásilnění. Na tiskové konferenci je představil ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., který by měl návrhy 27. června prodiskutovat se všemi zástupci stran zastoupených ve sněmovně. Dalšími probíranými tématy byl také trestní řád, novela trestního zákoníku, insolvenční zákon, lobbování a hromadné žaloby.

První z variant ponechává stávající znění § 185 trestního zákoníku, ale vytváří nový trestný čin – nesouhlasný pohlavní styk. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí, ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení,“ uvedl ministr.

Druhá varianta pak redefinuje trestný čin znásilnění tak, že bude omezen jen na soulož a srovnatelný pohlavní styk. „V této variantě nebude trestný čin znásilnění založen na násilí, ale na pouhém projevu nesouhlasu či zneužití bezbrannosti. Méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti pak budou vyčleněny do nového trestného činu sexuální útok,“ dodal.

U obou variant se v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu výslovně stanoví, že za bezbranné je vždy považováno dítě mladší pěti let. Pokud s dítětem mladším pěti let někdo vykoná pohlavní styk, jde vždy o znásilnění, a nikoli o pohlavní zneužívání. U starších dětí se otázka, zda je ve stavu bezbrannosti, znalecky zkoumá.

Český trestní zákoník nyní stanoví, že znásilnění se dopustí ten, kdo jiného přiměje k pohlavnímu styku násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo zneužije něčí bezbrannost.

„Úprava trestního zákoníku automaticky nepovede k odsuzování více pachatelů. Očekávám od ní, že se zjednoduší traumatizující výslechy obětí, které nyní musejí do detailů popisovat všechno, co na nich bylo vykonáno,“ prohlásil Pavel Blažek.

O možných variantách nové definice znásilnění se tentýž den  také debatovalo v Senátu. Podle předsedkyně výboru pro sociální politiku Mgr. Miluše Horské je důležité, aby nová definice pokrývala všechny reálné případy znásilnění a přispěla k vyšší míře nahlášení tohoto trestného činu. „Ročně se stane až 12 000 znásilnění, ale pouze pět procent je nahlášeno na policii,“ prohlásila.

„Současná definice je nedostatečná, protože často nepokrývá případy, kdy byla oběť tak paralyzována strachem, že se nedokázala aktivně bránit. Z odborných studií vyplývá, že tuto reakci má až 70 procent obětí znásilnění. Prosazujeme proto, aby nová definice byla založena na absenci souhlasu oběti,“ uvedla Irena Hůlová z Amnesty International. Definici znásilnění založenou na souhlasu má podle účastníků debaty v Senátu 14 evropských států. O této variantě však ministerstvo spravedlnosti podle slov ministra Blažka neuvažuje.

Dalším tématem, které Pavel Blažek zmínil, bylo schválení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy.  „Předpokládám, že Istanbulskou úmluvu projedná vláda příští týden, a to 14. června 2023. Předpokládám, že ji vláda schválí a odešle k projednání do Poslanecké sněmovny, kde se o ní povede další politická diskuse,“  řekl ministr.

Trestní řád nepotřebuje podstatné změny, stačí ho zjednodušit

V trestním řádu nevidí ministr spravedlnosti konkrétní oblasti, které by bylo nutné novelizovat. Případná velká novela by podle něj mohla řád zjednodušit a odformalizovat. Vláda původně slíbila v programovém prohlášení zcela nový procesní kodex, dlouhodobě připravovaná stanoviska pracovní komise expertů ale nedávno odmítly ústavněprávní výbory sněmovny i Senátu.

Ministr také zopakoval, že nový trestní řád určitě nevznikne. „Maximálně nějaká velká novela,“ uvedl. „Nemáme šanci to předělat tak, aby to v tomto období bylo schváleno,“ řekl.

Podle Pavla Blažka, který je původní profesí advokát, je současná podoba trestního řádu „strašně složitá“, ačkoliv by tento předpis složitý být vůbec neměl. Ministr míní, že když si nyní vezme trestní řád do ruky běžný občan, nebude mu rozumět. Nesouhlasí s argumentem, že jsou změny v trestním řádu potřeba proto, aby se zrychlilo trestní řízení. „Naše řízení trvají srovnatelně s jinými státy EU,“ řekl.

Stávající trestní řád pochází z roku 1961 a prošel více než stovkou novelizací. O nový kodex už usilovalo mnoho ministrů spravedlnosti. Věcný záměr zákona schválila vláda v roce 2005 a následně také v roce 2008. O šest let později vznikla pracovní komise a od té doby vedlo ministerstvo spravedlnosti postupně šest lidí.

Pavel Blažek nechtěl v dalších přípravách pokračovat, dokud se k dosavadním výsledkům prací nevyjádří Senát a sněmovna. Na dubnovém výjezdním zasedání v Kroměříži se pak od členů obou komor dozvěděl, že text připravený pracovní komisí je pro ně neprůchozí. Členové sněmovního ústavně-právního výboru v usnesení uvedli, že návrh nového trestního řádu sice obsahuje řadu pozitivních a užitečných změn, nejde ale o původně zamýšlenou velkou reformu.

Pro rekodifikaci procesního trestního práva se v minulosti vyslovil například nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž. Stávající proces je podle něj potřeba „učesat“ a upravit zejména ve smyslu evropské judikatury. Za práci komise se postavil i bývalý ministr spravedlnosti, někdejší soudce a současný Blažkův justiční poradce JUDr. Jaroslav Bureš.

Ministerstvo ale připravuje další novelu trestního zákoníku, jejímž cílem je snížit počet vězeňské populace. „V současné době máme 19 750 vězňů. Náklady na jednoho vězně jsou cca 1800 Kč za den, což je celkem 13,5 miliard za rok,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D. V návrhu se počítá se zavedením peněžitého trestu jako univerzálního trestu u majetkových trestných činů a debatuje se i o dekriminalizaci některých trestných činů (zanedbání povinné výživy, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, ohrožení pod vlivem návykové látky – ale to jen pokud nedošlo k žádnému škodlivému následku) či o snížení horních trestních sazeb u některých majetkových a daňových trestných činů.

Náměstek Antonín Stanislav pak představil i další diskutovaná témata. Návrh zákona o lobbingu ministerstvo po poměrně náročném mezirezortním připomínkovém řízení předložilo vládě, v současnosti je tedy předmětem politických diskusí. Zákon o ochraně oznamovatelů je v tomto volebním období prioritou vlády, Pavel Blažek se zasadil o nové, urychlené předložení transpozičních návrhů do legislativního procesu. Nyní míří k podpisu prezidentovi. Jeho účinnost je plánovaná k 1. srpnu 2023.

Zdroj: ČTK, justice.cz, redakce AD
Foto: redakce AD