Oznamovatelé protiprávního jednání asi budou ze zákona, který žádá EU, chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se má týkat nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100 000 korun. Senát 1. června přijetí zákona umožnil. Sice jej neschválil, ale ani neodmítl a neupravil. Zákon tak dostane k posouzení prezident uplynutím měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má a která právě 1. června skončila.

Ochrana se podle zákona nemá týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ uvedla vláda.

Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50 000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10 000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na Ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Podle advokáta Jiřího Hradského z brněnské advokátní kanceláře Sedlakova Legal v případě, že bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v červnu, budou muset všichni zaměstnavatelé s 250 zaměstnanci a výše implementovat nové procesy do 1. srpna, stejně jako veřejní zadavatelé a obce, jichž se zákon týká. U zaměstnavatelů s 50 až 249 zaměstnanci zákon počítá s odkladem do 15. prosince, dodal Jiří Hradský.

Zákon by se mohl týkat až 15 tisíc firem a organizací. „Důležité je, že společnosti a další subjekty se mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať finančním, či reputačním. Lidé informující o poškození veřejného zájmu, o němž se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním, přitom získají právní ochranu. Nahlašovací systém musí utajit jejich totožnost a ochránit je před odvetnými opatřeními,“ upozornil Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.

„Ochrana oznamovatelů patří mezi důležité mechanismy zodpovědného podnikání. Nabízí možnost bezpečně a jednoduše komunikovat o problémech, což pomáhá vytvářet důvěru ve vzájemných vztazích, jak se zaměstnanci, tak s klienty i dodavateli,“ domnívá se Stanislav Klika. Firmy by podle něj neměly brát nahlašovací systém negativně, ale naopak jako příležitost pomoci řešit problémy uvnitř firmy, které z různých důvodů nejsou vidět nebo nejsou řešeny. „Jde například o bossing,“ uvedl jeden z příkladů.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Zdroj: ČTK, AD
Foto: canva.com