Již po šesté byla na slavnostním galavečeru Právníka roku, který se konal v pátek 12. května 2023 v brněnském Hotelu International, mimosoutěžně udělena cena za nejlepší odborný článek publikovaný v časopise Bulletin advokacie v předcházejícím roce, tzv. „Cena Václava Mandáka“. Za článek „Znepřístupňování webů“ ji letos získala dvojice autorů JUDr. Tomáš Sokol, advokát, člen představenstva ČAK a prezident Unie obhájců ČR, a prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., DrSc., soudní znalec v oboru kybernetika a profesor na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně.

 

Záměr udělovat každoročně ocenění za nejlepší původní článek publikovaný v tištěném Bulletinu advokacie v kalendářním roce schválila redakční rada Bulletinu advokacie, stavovského časopisu vydávaného Českou advokátní komorou, již v roce 2017. Ocenění pojmenovala – se souhlasem oprávněných dědiců – po dlouholetém šéfredaktorovi Bulletinu advokacie JUDr. Václavu Mandákovi, CSc., „Cena Václava Mandáka“. Součástí ocenění je i šek v hodnotě 5 000 korun na nákup tištěné odborné literatury z vydavatelství Wolters Kluwer.

Do hodnocení o udělení Ceny Václava Mandáka jsou zařazeny všechny původní články publikované v daném kalendářním roce v tištené verzi Bulletinu advokacie. „Redakční rada hodnotí články podle odborné kvality, jejich srozumitelnosti a argumentační přesvědčivosti, přínosu článku pro právní a zejména advokátní praxi, přihlíží také k původnosti tématu a jeho aktuálnosti v daném kalendářním roce,“ přiblížil práci redakční rady BA její předseda a místopředseda představenstva ČAK JUDr. Petr Toman, LL.M. (na snímku níže)

 

 

Cenu Václava Mandáka za nejlepší odborný článek publikovaný v Bulletinu advokacie v roce 2022 získali za článek „Znepřístupňování webů“, uveřejněný v Bulletinu advokacie č. 7–8/2022, spoluautoři JUDr. Tomáš Sokol, advokát, člen představenstva ČAK a prezident Unie obhájců ČR, a prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., DrSc., soudní znalec v oboru kybernetika a profesor na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně.

Ve svém článku autoři reagují na znepřístupnění některých webů z důvodů šíření dezinformací v souvislosti s napadením Ukrajiny Ruskou federací a analyzují celou věcnou
a právní podstatu existence informačních webů, resp. webů obecně a jejich znepřístupnění. V rámci toho především popisují, na jaké právní bázi je postavena internetová dostupnost webů, jak je možné je znepřístupnit a v jakém právním režimu se tak děje či může dít.

V této souvislosti se pak zabývají právní povahou žádosti vlády a dalších subjektů o znepřístupnění některých webů a možnými právními důsledky toho, že žádosti bylo dočasně vyhověno. Reagují na zatím jedinou známou žalobu, která byla v této souvislosti podána. Současně upozorňují na velmi nedostatečnou právní úpravu v této oblasti.

Zmíněná výše popsaná práce vyhověla nejlépe všem kritériím, tedy z pohledu odborné kvality, srozumitelnosti a argumentační přesvědčivosti, původnosti tématu a aktuálnosti a samozřejmě přínosu pro právní, zejména advokátní praxi.

 

 

Při příležitosti výše uvedeného ocenění požádala redakce Advokátního deníku oba autory o kratičký rozhovor:

 

Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., DrSc., soudní znalec v oboru kybernetika a profesor na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně

 

Co pro Vás udělení Ceny Václava Mandáka znamená?

Pro mne to bylo především velkým překvapením, protože v Bulletinu advokacie vychází spousta skvělých článků. Uznání tak vyspělou komunitou, jakou je advokátní obec, je pro mne cennější, než řada akademických ocenění. Doktora Mandáka jsem znal, a proto je pro mne toto ocenění ještě větším vyznamenáním.

 

Ve svých článcích se průběžně vyjadřujete k aktuálním tématům, která doba přináší – ať už ve společnosti, tak v oblasti justice. Co bylo impulsem k rozhodnutí napsat článek právě k dezinformacím, resp. znepřístupnění některých webů…?

Impulsy byly dva: přemýšlel jsem, jak vlastně lze ovlivňovat či přímo regulovat obsah českého internetu mimo sociální sítě, které žijí svým vlastním, velice podivným životem. Zvolený postup od vlády, resp. dalších orgánů státu, ale i devótní reakce těch, kdo „drží palec“ na českém internetu, mne překvapila. A v tento okamžik se mě doktor Sokol zeptal: Nenapíšeme o tom něco?

 

Ve svém textu jste poukázali na nedostatečnou právní úpravu v této oblasti. Co je tedy třeba v legislativě udělat, jaký by měl být postup ke zlepšení situace?

To je velice složitá odpověď na jednoduchou otázku. Celoživotně odmítám, že každý společenský problém či pseudoproblém je třeba řešit změnou legislativy a že se změnou legislativy také vyřeší. Viz slavný § 228 odst. 2 trestního zákona postihující čmárání po zdech. Jako hlavní problém vnímám praktickou nemožnost definovat, co je dezinformace. Přiznávám samozřejmě státu právo se bránit proti informacím, které mohou směřovat k rozvracení státu nebo naplňovat některou jinou skutkovou podstatu podle hlavy IX trestního zákoníku. V ostatních případech by se ale mělo hledat řešení v oblasti správního trestání, tedy zvažovat odpovědnost přestupkovou nebo za jiné správní delikty, neboť je to rychlejší, efektivnější, levnější a je možné tímto pověřit specializovaný orgán veřejné moci.
I v tomto případě by se ale měl postih týkat pachatelů s prokázaným úmyslem, nikoliv tzv. pachatelů „z blbosti“, proti nimž je třeba bojovat důslednou osvětou.

 

Na jaká další témata se můžeme těšit, ať už budete psát samostatně, nebo společně s doktorem Tomášem Sokolem?

Společně se zřejmě opět vrátíme k tématu trestní odpovědnosti za roboty, autonomní mechanismy a obecně za jednání umělé inteligence (AI). Již jsme na toto téma publikovali článek v roce 2018 a překvapila nás minimální reakce odborné veřejnosti na tuto problematiku. Zato různých až ezoterických úvah o umělé inteligenci a její údajné osobnosti se objevuje stále mnoho a dnes – díky oněm konverzačním robotům – se stává z AI nesmírně módní téma. V podstatě se diskutuje, zda AI způsobí zánik lidstva, což je značně přehnané. Ale je zvláštní, že se nikdo nezamýšlí nad tím, kdo bude odpovídat za non lege artis léčebný postup doporučený nějakým nástrojem AI.

Já sám bych pak rád pokračoval v dalším tématu souvisejícím s AI: autorskoprávním tématu o tom, zda je dílo vytvořené AI chránitelné podle autorského zákona a kdo je v takovém případě jeho autorem.

 

 

JUDr. Tomáš Sokol, advokát, člen představenstva ČAK a prezident Unie obhájců ČR

 

Co pro Vás udělení Ceny Václava Mandáka znamená?

Nepochybně poctu, a protože jsem s cenou vůbec nepočítal, tak cenu navíc překvapivou.

 

Ve svých článcích se průběžně vyjadřujete k aktuálním tématům, která doba přináší – ať už ve společnosti, tak v oblasti justice. Co bylo impulsem k rozhodnutí napsat článek právě k dezinformacím, resp. znepřístupnění některých webů…?

Budu raději mluvit jen za sebe. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajinu a následným znepřístupněním některých webů mne zaujalo, co „zaručených“, ale současně nesmyslných informací se objevilo. A samozřejmě i fakt, že u nás neexistují právní nástroje, které by v intencích čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod umožňovaly případnou regulaci svobody projevu v zájmu ochrany práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví a mravnosti v situacích, jakými je či může být například hybridní válka.

 

Ve svém textu jste poukázali na nedostatečnou právní úpravu v této oblasti. Co je tedy třeba v legislativě udělat, jaký by měl být postup ke zlepšení situace?

Hledat výše zmíněné. Což v praxi může znamenat, že politici a tzv. neziskové, ale i ziskové spolky, přestanou závodit o to, kdo za rok vygeneruje víc akcí typu Milostivé léto, ale stát se soustředí na skutečně vážné hrozby dezinformací. Což ovšem v prvé řadě žádá politickou
a společenskou diskusi o tom, co dezinformace jsou a od kdy či v jaké míře mohou představovat takové nebezpečí, aby jejich potlačení mohlo dostat přednost před jedním ze základních atributů svobodné společnosti, a to je svoboda slova.

 

Na jaká další témata se můžeme těšit, ať už budete psát samostatně, nebo společně s panem profesorem Smejkalem?

Žádný ediční plán nemáme, záleží na momentální inspiraci, jako v tomto případě. Do květnového čísla Bulletinu advokacie jsem dodal článek o problematice dohod o vině a trestu a podle jeho obsahu soudě bych řekl, že těšit se můžete na možná dost bouřlivé reakce. Ale určitě něco s Vladimírem vymyslíme.

 

Děkujeme za rozhovor!

 

Redakce AD
Foto: Igor Zehl a ČAK