Když dne 3. května 2013 jmenoval prezident republiky do funkce tři nové soudce Ústavního soudu – JUDr. Miladu Tomkovou, prof. JUDr. Jaroslava Fenyka, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof., a prof. JUDr. Jana Filipa, CSc. – symbolicky tím odstartovat třetí dekádu Ústavního soudu. Uplynutím jejich desetiletého funkčního období, které se dnes, 3. května 2023, završilo, se chýlí ke svému závěru i celá dekáda. Všichni tři soudci zanechali na Ústavním soudě svůj výrazný otisk – odborný, právní i lidský.

JUDr. Milada Tomková spojila svůj profesní život s právem sociálního zabezpečení, které po roce 1989 spoluvytvářela na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Díky své erudici i mezinárodním zkušenostem se v roce 2003 stala soudkyní nově vytvořeného Nejvyššího správního soudu, aby byla po dalších deseti letech jmenována soudkyní Ústavního soudu a také jeho místopředsedkyní. Zde byla pověřena, kromě soudcovských povinností, i řízením soudní správy, kterého se ujala více než energicky. Za dobu jejího působení se zcela proměnil způsob výkonu správy i sídlo Ústavního soudu. Byla také soudkyní zpravodajkou některých zásadních nálezů této dekády, z nichž lze zmínit např. zrušení ustanovení zákona o daních z příjmů pro nerovné zacházení s různými skupinami důchodců (nález sp. zn. Pl. ÚS 18/15) nebo zamítnutí návrhu skupiny poslanců na zrušení skokového zdanění technických rezerv pojišťoven (nález sp. zn. Pl. ÚS 87/20).

Druhý z místopředsedů Ústavního soudu, prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof., je jedním z nejpřednějších českých odborníků v oboru trestního práva a profesorem na Katedře trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Trestnímu právu se nevěnoval jen v tuzemském akademickém prostředí, ale i na řadě zahraničních univerzit a v odborných orgánech a komisích. Druhou linií jeho zájmu o trestní právo bylo působení ve struktuře státního zastupitelství, z toho v letech 1999–2006 ve funkci náměstka nejvyšší státní zástupkyně. Po svém jmenování místopředsedou Ústavního soudu byl pověřen agendou vedení zahraničních vztahů, jimž se věnoval na mnoha desítkách jednání, mezinárodních konferencí, seminářů a kulatých stolů. Vrcholem jeho mezinárodního působení bylo zvolení Generálním zpravodajem XVIII. Kongresu Konference evropských ústavních soudů v roce 2018, pro nějž dva roky připravoval obsáhlou zpravodajskou zprávu o vztahu národního, mezinárodního a nadnárodního práva. Tato zpráva byla schválena (a chválena) čtyřmi desítkami evropským ústavních soudů. Díky své odbornosti byl Jaroslav Fenyk ostatními soudci často žádán o konzultaci v těch nejtěžších causách s trestněprávní tématikou, a on jim pomoc nikdy neodmítl.

Kdyby se v roce 2013 prof. JUDr. Jana Filipa, CSc., nestal soudcem Ústavního soudu, byl by i bez toho významným představitelem českého ústavního práva. Titul profesora ústavního práva získal v roce 1998 a celý svůj akademický život spojil s brněnskou právnickou fakultou, kde vychoval několik generací studentů, učitelů a také budoucích soudců. Jana Filipa lze bez dalšího charakterizovat jako encyklopedistu, který je možná posledním právním vědcem, jenž obsáhl celou šíři svého oboru. Své unikátní paměti využíval i při jednání senátů a pléna, protože dokázal z hlavy citovat nosné důvody starších rozhodnutí Ústavního soudu, aniž by potřeboval nahlédnout do zákona či databáze rozhodnutí. Díky svému přehledu a nadhledu byl jednou z nejvýraznějších intelektuálních autorit končící dekády a jeho názor bylo vždy nutné brát v úvahu. Ačkoliv byl určen soudcem zpravodajem ve více než třech tisícovkách řízení, jeho nejslavnějším rozhodnutím byl plenární nález, jímž Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran (sp. zn. Pl. ÚS 44/17). V něm jako soudce zpravodaj vyložil na šesti desítkách stran principy volební soutěže a rovnosti šancí kandidujících stran, čímž sice rozvířil vzrušenou odbornou i politickou debatu na toto téma, ale následně dosáhl rychlé změny zákonné úpravy volebního systému.

Všichni tři byli oporou Ústavního soudu, vždy odhodlaně chránili hodnoty, které jim byly k ochraně svěřeny – ústavnost, lidská práva a základní svobody. Za to je třeba jim poděkovat.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: archiv ÚS/Vladimír Novotný