Jak stanovit přiměřené protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů, kritický pohled na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o digitálních službách či na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž představuje existence předávacího protokolu hmotněprávní podmínku vzniku práva na zaplacení ceny díla, ale i program slavnostního galavečera Právníka roku v Brně či pozvánku na jubilejní, XXX. Karlovarské právnické dny, to vše najdete v nejnovějším Bulletinu advokacie číslo 4, který již míří na váš stůl.

V úvodním odborném příspěvku jeho autoři Jan Dědič, Jan Lasák a Filip Buchta rozebírají způsob, jak stanovit výši přiměřeného protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů poté, co v relevantním období proběhla úspěšná nabídka převzetí. Druhá část jejich článku, kterou přineseme v BA č. 5, se pak zabývá stanovením výše přiměřeného protiplnění při squeeze-outu u kotovaných společností.

K diskusi by svým pohledem mohl vést čtenáře článek Ivo Telce Nařízení EU o digitálních službách: možné právní nebezpečí, který kriticky rozebírá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), účinné od 17. února 2024. Nařízení klade důraz na ochranu veřejnosti před společensky škodlivým obsahem, aniž by se přitom muselo jednat o obsah zákonem zakázaný, čímž podle názoru autora zřejmě vybočuje z mezinárodního lidskoprávního rámce, a dokonce i z oblastí a mezí pravomocí Evropské unie, jak jsou jí svěřeny Smlouvou o fungování Evropské unie.

Kritickým pohledem, v tomto případě na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které představuje existence předávacího protokolu hmotněprávní podmínku vzniku práva na zaplacení ceny díla, (pokud si strany protokolární předání a převzetí díla sjednaly), se vyznačuje i článek Jana Flídra, v němž autor s odkazem na úpravu § 1963 o. z. a násl. či na zahraniční praxi předkládá argumenty pro její změnu.

Velmi praktický pak je článek Vojtěch Billa a Petra Horáka nazvaný Časté nedostatky insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení, který upozorňuje na některé časté nešvary či problematické stránky insolvenčních návrhů (např. stanovení výše dlužníkových příjmů, darovací smlouvy či vymezení výše minimální splátky) a jehož cílem je přispět k jejich předcházení a ke zvýšení efektivity a hospodárnosti práce jak sepisovatelů insolvenčních návrhů, tak insolvenčních soudů či insolvenčních správců.

Z judikatury bychom rádi upozornili na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2023, č. j. 8 Afs 27/2021-67, který se zabývá otázkou odměny advokáta a náhradou nákladů řízení v případě uplatnění více samostatných nároků v soudním řízení správním, a také na glosu Petra Tégla a Filipa Melzera, jenž tentokrát komentuje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 953/2022, který se týká otázky přípustnosti ujednání procesní legitimace osobě, která sama není nositelem hmotného práva, jehož se v řízení domáhá.

V BA č. 4 dále najdete i program slavnostního galavečera Právníka roku, který se bude konat v pátek 12. května 2023 v brněnském hotelu International; kdo si ho nechce nechat ujít, může si vstupenky na galavečer objednat ZDE.

Nepřehlédněte také pozvánku na jubilejní, již XXX. Karlovarské právnické dny, které se konají ve dnech 15. až 17. června 2023 v hotelu Thermal, a také anketní lístek, jehož vyplněním můžete v anketě o nejlepší právnický časopis České republiky dát svůj hlas Bulletinu advokacie a Advokátnímu deníku.

Redakce BA
Foto: redakce AD