Rozvod patří mezi jedny z nejstresovějších a nejtěžších situací v životě člověka. Nejvíce psychicky zranění z nich však nejčastěji odcházejí děti. Informace o tom, jak rozvod probíhá z pohledu práva, nabízí zainteresovaným expertům dva vzdělávací bloky s názvem Rozvod a manželé a Rozvod a děti. Soustředí se také na možnosti, jak minimalizovat důsledky rozvodů a rozchodů právě na děti.

Jarní cyklus odborných seminářů k rozvodové problematice, který Stálá konference českého práva připravuje ve spolupráci s projektem Servis rodiny, jenž je realizovaný obecně prospěšnou společností WOMEN FOR WOMEN, se setkal s velkým zájmem. První seminář Rozvod a manželé se konal 31. března, přednášejícím byl JUDr. Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu ČR a čestný prezident Soudcovské unie. Navazující seminář Rozvod a děti proběhne 21. dubna 2023 v CEVRO Institutu.

Vynesením rozsudku u rozvodového soudu podle JUDr. Jaromíra Jirsy nic nekončí, ale naopak vše začíná. Souvisí s tím výživné dětí, bývalé manželky, majetkové vypořádání celé rodiny, bydlení, právo styku osob blízkých s dítětem… a mnoho dalších záležitostí. Jaromír Jirsa všem radí, pokud je i jen malá možnost vyhnout se soudu, zkuste to. Každý zúčastněný musí mít na paměti vždy především nejlepší zájem dítěte. Tak jak to stojí i v Úmluvě o právech dítěte.

Při manželské či partnerské krizi je nutné učinit vše možné i nemožné pro naplnění hlavního motta: „Normální je nesoudit se!“ Mnoho partnerů končí po rozchodu v nikdy nekončící válce, na kterou pak doplácejí především bezbranné děti.

Nejdůležitější je nezletilé dítě a jeho práva

Ukončení partnerského soužití se vždy týká i široké rodiny, je třeba upravit vztahy a styky prarodičů a osob blízkých s dětmi. „Hlavním aktérem musí být vždy nezletilé dítě,“ zdůrazňuje Jaromír Jirsa. Rozvod je bolestná záležitost, podle některých psychologů často i horší než smrt partnera. Základní otázka pro oba rodiče zní: „Jak se má vaše dítě?“ Protože rodiče, mnohdy nevědomky, jsou tolik zasažení vlastním prožíváním a problémy, které jim rozvod přináší, že na děti a jejich potřeby, prožitky a traumata způsobené rozvodem, často dostatečně nemyslí.

Někdy je potřeba řešit také úpravu poměrů na velké vzdálenosti v případě, že se jeden z rodičů odstěhuje, což přináší řadu komplikací a ztěžuje možnou dohodu mezi rodiči dítěte ohledně střídavé péče. Podle Jaromíra Jirsy není užívaný pojem „střídavá péče“ ideální.  „Sdílené nebo společné rodičovství“, které se užívá v zahraničí, je vhodnější a výstižnější, méně zavádějící. Nejde totiž o střídavou péči 50 procent na 50 pro každého z rodičů, ale alespoň 30procentní péči jednoho z nich.

Změny v původní rodině po rozvodu se následně dotknou i nového manžela či partnera. Je třeba vyřešit vyživovací povinnost například nejen s ohledem na dosavadní příjmy otce, ale i jeho nové manželky, pokud žijí ve společné domácnosti. „Soud by měl přihlížet i k majetkovým poměrům nového partnera,“ potvrzuje ústavní soudce.

Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství

Počet dětí narozených mimo manželství dosáhl v roce 2021 48,3 procent, což už je téměř polovina všech narozených dětí. „Právo by mělo s ohledem na tyto skutečnosti citlivě reflektovat dění ve společnosti,“ říká soudce Ústavního soudu. V současnosti se také proto vedou diskuse o menším zasahování státu do věcí rodinných. „Nastal už čas na liberálnější přístup?“ ptá se soudce.

Dalším fenoménem současnosti je, že si člověk stále více zvyká na svá práva, svobodu, ale zároveň často nerespektuje autority, úřady. Na druhé straně chce, aby za něj ostatní vše vyřešili… „Jsme často svědky přehlížení povinností, ale vehementního domáhání se svých práv,“ popisuje situaci Jaromír Jirsa.

Seminář se dotkl i únosů dětí po rozchodu rodičů. V rámci mezinárodních vztahů toto řeší Haagská úmluva (č. 34/1998 Sb. – Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí). Na vnitrostátní úrovni se jednostranné odstěhování jednoho z rodičů s dítětem ale často toleruje.

Za úplně nejkrajnější řešení považuje aktuálně judikatura Ústavního soudu oddělení dítěte od rodičů. Ústavní péče by měla být až na posledním místě. Důležité je právo dítěte být informován o smyslu řízení a plnohodnotně se jej zúčastnit. Je třeba počítat s povinným zapojením dítěte do soudního řízení v případě neshody, což je podle Jaromíra Jirsy jen dalším důvodem pro dohodu. Je třeba respektovat názor dítěte, zejména pak těch starších.

Diskuse otevřela možnost vzájemného předávání zkušeností

Seminář se dotkl širokého spektra témat souvisejících s rozvodem: participačních práv dětí, co vše je třeba vyřešit v souvislosti s rozvodem manželství, čeho se vyvarovat, jaké spory hrozí a jak jim předcházet. Jak důležitá je mediace a smírná řešení manželských sporů, jaké je role soudce a advokáta v rozvodovém řízení a při vypořádání. Jak funguje sociálně-právní ochrana dětí a jaká je její úloha při dětném rozvodu manželství.

Na závěr semináře se otevřela velmi plodná diskuse všech přítomných z různých profesí na nejrůznějších úrovních řešení rozvodů a práce s klienty, kde si mohli zúčastnění vzájemně předávat své zkušenosti a obohatit se o nové pohledy z dalších stran a úhlů jednání a práce s rodiči a dětmi v době rozvodu a porozvodových uspořádání. Soudci, advokáti i sociální pracovníci se shodli, že je třeba snažit se řešit spory přednostně vždy dohodou, ne válkou. Je třeba pomáhat oběma rodičům najít společnou řeč, ne je proti sobě štvát. Dohody jsou podle jejich zkušeností často velmi křehké a trvá dlouho, než se k nějaké shodě obou partnerů dojde, proto se zúčastnění domnívají, že by i tyto křehké dohody měly soudy respektovat. Protože často stačí málo a celá dohoda, na které se dlouho pracovalo, se může během okamžiku zcela rozsypat.

Další seminář na toto téma proběhne 12. května, navazující seminář Rozvod a děti se uskuteční 21. dubna nebo 16. června 2023 v CEVRO Institutu.

Redakce AD
Foto: Jaromír Jech, SKČP