Vláda by měla do konce pololetí dostat k projednání tzv. Istanbulskou úmluvu

Nejpozději do 30. června tohoto roku by měla vláda dostat k projednání Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tedy takzvanou Istanbulskou úmluvu. Informoval o tom náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že by uvítala dřívější termín. Úmluvu Česko podepsalo v roce 2016, aby začala platit, musí ji ratifikovat Poslanecká sněmovna a Senát a podepsat prezident republiky.

 

„Plánujeme předložit vládě úmluvu nejpozději do 30. června, budeme se ale snažit předložit ji dříve. V rámci vypořádání připomínek je ale nutná součinnost s jinými resorty,“ upřesnil mluvčí resortu spravedlnosti Mgr. Vladimír Řepka.

Dokument v ČR vyvolával silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Minulé vlády projednání a ratifikaci odsouvaly. O odklad požádal už loni začátkem roku i ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D. Zdůvodnil to potřebností politických debat. Vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí lepší ochranu obětem sexuálního a domácího násilí.

Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. „Vytvářejí strach, úzkost a nejistotu u části veřejnosti, čímž se posiluje rozdělení společnosti,“ uvedla ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová.

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.

Dokument ratifikovaly čtyři desítky zemí, nedávno v době války také Ukrajina. Ratifikaci už dřív odmítlo Bulharsko či Maďarsko, neprovedlo ji Slovensko, od úmluvy odstoupilo Turecko.

Podle údajů z Národního akčního plánu prevence domácího násilí přichází kvůli útokům za dveřmi domovů Česko ročně minimálně o 14,5 miliardy korun, a to třeba kvůli pracovní neschopnosti a léčbě. Ročně se policii ohlásí asi 600 znásilnění. Podle výzkumů je to zhruba pět procent případů. Podle analýzy pravomocných rozsudků z roku 2016, kterou provedla organizace proFem, velká část odsouzených za znásilnění dostala podmíněný trest.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP