V listopadu loňského roku skončil ve funkci vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) JUDr. Vít A. Schorm. Ve výběrovém řízení na tuto pozici uspěl jeho dlouholetý zástupce Mgr. Petr Konůpka, který se ujal úřadu v polovině ledna 2023. Jeho jmenování podpořil mimo jiné předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c., s tím, že se jedná o zkušeného odborníka. Jak Petr Konůpka prozradil hned v úvodu rozhovoru pro Advokátní deník, judikatura ESLP a lidsko-právní problematika ho nadchly již při studiích na univerzitě v Nancy, lidská práva pak studoval na univerzitě v Paříži, praxi získal nejprve v senátu Mezinárodního trestního soudu pro Rwandu při OSN, později v Kanceláři vládního zmocněnce, jíž nyní šéfuje.

 

Začněme trochu zeširoka – do roku 2005 jste působil na Ministerstvu dopravy v Odboru silniční a veřejné dopravy. Odtud jste přešel do senátu Mezinárodního trestního soudu pro Rwandu při OSN. Co bylo impulsem pro takovou – z mého pohledu – poměrně zásadní změnu?

Lidská práva, a především judikatura Evropského soudu pro lidská práva mě nadchla na univerzitě v Nancy, kde jsem rok studoval v rámci programu Erasmus. Po dokončení práv v Praze jsem byl přijat na studium mezinárodního práva lidských práv na univerzitě v Paříži. Stipendium jsem získal ale až o rok později. Ministerstvo dopravy bylo místem, kde jsem v mezidobí získával první praktické zkušenosti se státní správou a mezinárodním právem. Ke rwandskému tribunálu jsem se vydal po dokončení studií v Paříži.

 

Práce asistenta uvedeného senátu – kde jste se podílel na přípravě podkladů a rešerší pro rozhodnutí v případě dvou klíčových osobností genocidy ve Rwandě v roce 1994, kdy bylo během 100 dnů zabito cca 800 000 lidí, Matthieu Ngirumpatse and Edouarda Karemera – byla jistě nejen časově, ale i psychicky náročná, nebo se mýlím?

Setkání s přeživšími genocidy i jejími organizátory během soudních jednání byla velmi silná. Nejnáročnější ale byly návštěvy míst, kde se masakry odehrály, a rozhovory s lidmi, kteří je zažili a měli to štěstí, že z nich vyvázli. Vyprávění muže, který prováděl v jednom z památníků genocidy, v bývalé škole, kde zahynuly jeho děti, mě v noci budilo ještě dlouho.

 

Po této krátké, tříměsíční, zkušenosti v zahraničí jste přešel na podzim roku 2006 na Ministerstvo spravedlnosti, do Kanceláře zmocněnce pro zastupování ČR při ESLP… Toto další směrování už bylo ovlivněno zmíněnou zahraniční praxí?

K mezinárodním soudům mě to táhlo dlouhodobě. Nadto, agenda Evropského soudu pro lidská práva je velmi široká a pestrá, dotýká se prakticky všech odvětví práva. Tato rozmanitost případů, jejich komplexnost a vliv na společnost i vnitrostátní právní řád mě profesně přitahovala. Je to i důvod, proč tu práci mohu dělat 16 let a nikdy se nenudit.

 

V průběhu let jste zastupoval ČR v desítkách řízení před ESLP, Evropským výborem pro sociální práva a výbory OSN. Bylo některé z těchto řízení z kategorie „nezapomenutelné“? A proč?

Mnoho z nich mělo opravdu výrazný lidský či právní rozměr. Určitě mi například vyvstanou na mysli řízení ve věci rozpuštěné Dělnické strany nebo Radovana Krejčíře. Nejvýraznější je ale bezesporu případ D. H. a ostatní týkající se diskriminace romských žáků v základním vzdělávání. Na něm jsem se podílel jak v řízení před velkým senátem ESLP, tak především ve fázi výkonu rozsudku. To je neméně důležitá část agendy naší kanceláře, i když o ní často veřejnost příliš neví. Naší rolí je při výkonu rozsudků iniciovat a podílet se na přijetí změn právní úpravy či praktických opatření, aby se obdobné případy neopakovaly. V nedávné době jsme k této části naší agendy natočili i sérii podcastů s názvem Mezisoudy.

 

V Kanceláři zmocněnce jste, jak jsme zmínili, od roku 2006, roku 2013 jste postoupil na pozici zástupce vládního zmocněnce. Dlouhé roky jste spolupracovat s Vítem A. Schormem. Byl dobrým „školitelem“, čím Vás nejvíce inspiroval?

Vít A. Schorm má velký rozhled a vynikající diplomatické schopnosti. Naučil mě nedělat unáhlená rozhodnutí, nenahlížet na věci jen prizmatem vlastních zkušeností či postojů a více přemýšlet nad skutečnou motivací druhých. Rád bych zmínil i bývalého kolegu Jiřího Kmece, dnes vynikajícího advokáta, který byl zástupcem vládního zmocněnce přede mnou. Jeho zápal pro judikaturu ESLP a analytické schopnosti mě inspirovaly. Nejdůležitější je ale pro mě celý skvělý tým Kanceláře vládního zmocněnce, kvůli němuž se každé ráno těším do práce.

 

Od začátku tohoto roku, resp. od 18. ledna, kdy jste byl jmenován vládou, působíte na pozici vládního zmocněnce. Tedy cca dva měsíce. Co jste za tu dobu již absolvoval a co máte v nejbližších měsících před sebou? 

V běhu je celá řada řízení před ESLP. Advokáty určitě může zajímat věc UNI Legal týkající se zabavení elektronických dat orgány činnými v trestním řízení při prohlídce advokátních kanceláří. Ve výkonu rozhodnutí ICJ proti České republice je letos plánována novela, která zavede povinné právní zastoupení advokátem v řízení s dětmi mladšími 15 let o činu jinak trestném. Rád bych též v nejbližší době zahájil diskusi o přistoupení České republiky k Protokolu č. 16 k Evropské úmluvě o lidských právech, který by českým vrcholným soudům umožnil požádat Evropský soud pro lidská práva o posudek k výkladu a použití Úmluvy na jimi řešenou věc.

 

Zmínil jste aktuální případy, které by mohly zajímat advokáty. Je i něco dalšího v agendě vaší kanceláře, co se činnosti advokátů dotýká?

Kancelář vládního zmocněnce vede dva projekty, které advokátům mohou výrazně usnadnit přístup k judikatuře ESLP a její použití v praxi. Třetí projekt nyní chystáme a zveřejníme v druhé polovině roku.

První z našich dlouhodobých aktivit je Zpravodaj KVZ, v němž čtenáři naleznou shrnutí aktuálních nejvýznamnějších rozsudků Štrasburského soudu, přehledně členěná podle právních odvětví a řešených právních otázek. Vychází čtvrtletně v elektronické podobě a je každému dostupný zdarma na našich stránkách.

Druhým je databáze judikatury ESLP v českém jazyce, která za pomocí podrobných hesel umožňuje velmi přesné vyhledávání v nejdůležitější judikatuře ESLP. Aktuálně pracujeme na výrazném rozšíření této databáze a jejím novém propojení s judikaturou Ústavního soudu. Na jednom místě by tak uživatel měl najít relevantní rozsudky pro svůj případ od obou soudů. Tento chystaný projekt dostal svůj název Mezisoudy, nebo přesněji řečeno Mezi–soudy. Samotný ten název symbolizuje právě ono propojení mezi štrasburskou a vnitrostátní judikaturou i naši roli v celém procesu.

 

Kromě uvedené pozice a členství v expertních výborech Rady Evropy působíte na Právnické fakultě UK jako externí vyučující. To znamená, že Vás baví práce s mladými lidmi. Jak se v čase studenti změnili, pokud se změnili?

Oproti době, kdy jsem v Praze studoval, chtějí studenti méně pasivně poslouchat, ale naopak aktivně diskutovat a řešit konkrétní případy. Tento způsob výuky považuji za mnohem účinnější. Sám jsem ho okusil během svých studií ve Francii a nyní ho s kolegy z kanceláře, kteří se mnou učí, rozvíjíme u nás. Provázíme studenty právem Úmluvy, aby poznali, že Úmluva není jen obecná a abstraktní proklamace, ale živý právní předpis, který mohou v praxi použít v mnoha oblastech práva. Naším cílem není, aby po absolvování mého předmětu měli hodně faktických vědomostí, ale aby o případech uměli přemýšlet a měli chuť se o judikaturu ESLP dále zajímat.

 

Vedle všech zmíněných aktivit je za (ale i před) Vámi úctyhodná publikační činnost – kupříkladu v loňském roce jste byl vedoucím autorského kolektivu a editorem publikace Evropská úmluva o lidských právech: praktický průvodce, vydané PF UK. Na příští rok je naplánováno vydání Komentáře k Úmluvě. I v tomto případě jste vedoucím autorského kolektivu. Kdy stíháte psát?

Praktický průvodce Úmluvou je sice primárně určen studentům, ale i právním praktikům včetně advokátů může pomoct rozvinout schopnost umět svou právní argumentaci na vnitrostátní úrovni posílit judikaturou ESLP. Vyšla za podpory Norských fondů, tak je pro každého k dispozici zdarma online.

Každý autor potvrdí, že psát knihy při práci na plný úvazek je velmi těžké. Je třeba hodně vnitřní motivace a postupovat krok po kroku. Mě tvůrčí práce ale ohromně nabíjí, proto si na ni rád potřebný čas vyhradím.

 

Má nový vládní zmocněnec vůbec nějaký volný čas? A čemu jej věnuje?

Odpočívat je nutné, život musí být pestrý. Hraji už od dětství na kytaru, s přáteli fotbal, v poslední době chodím plavat. Rád jsem na výletech a cestách s manželkou a našimi třemi dětmi.

 

Děkujeme za rozhovor!

 

Redakce AD
Foto: redakce AD a archiv Mgr. Petra Konůpka