Ministerstvo vnitra připravuje zákon umožňující omezit online přístup k informačnímu obsahu, který je způsobilý ohrozit chráněné zájmy České republiky. Veřejnost dosud neměla možnost seznámit se s uceleným návrhem principů zvažované regulace. To s ohledem na možný střet právem chráněných zájmů není vhodné. Platforma Rozumné právo proto doporučuje zahájení veřejné debaty k vymezení pojmu „škodlivý obsah“, způsobům ohrožení chráněných zájmů státu, přiměřenosti omezení přístupu k informačnímu obsahu online a možnostem přezkumu takového omezení.

 

„Nejnebezpečnější je šíření dezinformací s cílem ohrozit základní funkce států anebo organizací, proti kterým směřují,“ míní Jan Klouda z Rozumného práva. Připomíná přitom například situaci kolem války na Ukrajině a nedávné pandemie covid-19. „Závažnost a dopady dezinformací záleží na vůli a zdrojích původce, představují problém i v běžném životě a vlády by měly přijmout opatření, která ale budou přiměřená,“ říká Jan Klouda.

Platforma Rozumné právo ve svém novém, v pořadím již 26. stanovisku, nabízí doporučení, která by se měla v této situaci uplatnit.

 

 

1. Hrozby z internetu. Uživatelé online služeb a digitálních řešení jsou vystaveni řadě hrozeb, jako je škodlivý kód (malware), který může napadené zařízení poškodit anebo z něj získat citlivá data. Další hrozbou je například manipulace uživatele k vydání citlivých informací.[1]
2. Dezinformace. Jedním z významných problémů je pak hrozba tzv. dezinformace, tedy záměrně nepravdivé informace šířené s úmyslem způsobit újmu, ovlivnit rozhodování anebo získat šiřiteli dezinformace prospěch.[2] Nejvýznamnější hrozbou jsou dezinformace šířené s podporou států s cílem ohrozit základní funkce států nebo organizací, proti kterým směřují.[3]
3. Role státu. Dezinformační kampaně byly úspěšně využity ve válkách, politickém boji i běžném životě.[4] Předcházení dopadům šíření dezinformací je proto nezbytné a Rozumné právo považuje roli státu a jeho orgánů v této souvislosti za významnou.
4. Legislativní přípravy. Ministerstvo vnitra České republiky připravuje návrh právní úpravy umožňující omezit přístup k informačnímu obsahu online.[5] Přestože se jedná o přelomový krok, veřejná diskuse o něm neprobíhá a Ministerstvo vnitra dosud poskytlo informace ke zvažované právní úpravě pouze na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.[6] Rozumné právo považuje nedostatek transparentnosti s ohledem na význam zvažované právní úpravy za nesprávný.
5. Již provedená omezení. Příprava návrhu legislativy umožňující omezení přístupu k informačnímu obsahu online probíhá v kontextu útoku Ruské federace na Ukrajinu 24. února 2022 a následné dočasné blokace některých internetových stránek považovaných za dezinformační. Na základě žádosti Národního centra kybernetických operací spadajícího pod Vojenské zpravodajství České republiky zablokovalo sdružení CZ.NIC 25. února 2022 přístup k označeným internetovým stránkám na doméně .cz[7] a jejich blokaci ukončilo 25. května 2022. Někteří poskytovatelé služby přístupu k internetu obdobně znemožnili přístup k označeným internetovým stránkám na zahraničních doménách, a to mj. v souladu s výzvou vlády České republiky v tomto smyslu.[8] Na základě Nařízení Rady (EU) 2022/350[9] zablokovaly tyto subjekty také přístup k internetovým stránkám Russia Today.
6. Rozsudek Nejvyššího správního soudu. Způsob blokace internetových stránek byl předmětem přezkumu ve správním soudnictví, ve kterém se žalobci domáhali ochrany proti nezákonnému postupu státu. Nejvyšší správní soud nicméně v rozsudku 5 As 230/2022-66 došel k závěru, že výzva k blokaci internetových stránek nebyla rozhodnutím správního orgánu a adresáti jí nebyli vázáni.[10] Rozsudek podtrhuje význam formy podnětu orgánu veřejné moci omezit přístup k informačnímu obsahu online.
7. Střet omezení s jinými zájmy. Omezení přístupu k informačnímu obsahu online je vždy podstatným zásahem do rozvoje informační společnosti a může ohrozit některá základní lidská práva a svobody, a zabývá se jím proto Rada vlády České republiky pro lidská práva.[11] Zvažovaná právní úprava musí důsledně vymezit pojem dezinformace a intenzitu způsobilou ohrozit chráněné zájmy státu. Samotné omezení přístupu k informacím online musí být podrobeno testu proporcionality. Považujeme za nezbytné ověřit, že omezení přístupu není možné nahradit méně invazivními nástroji.
8. Přezkoumatelnost rozhodnutí. S ohledem na právní jistotu dotčených osob je nezbytné, aby rozhodnutí o omezení přístupu k informačnímu obsahu online bylo bez ohledu na určenou formu přezkoumatelné nezávislým orgánem ve zkrácené lhůtě. Rozumné právo považuje za vhodné podřídit přezkum správním soudům a určit k tomu lhůtu v řádu jednotek dnů.
9. Právní jistota. K odstranění hrozby soukromoprávních a veřejnoprávních následků musí rozhodnutí o omezení přístupu k informačnímu obsahu online vždy určit konkrétní povinné osoby (tedy ty, které mají povinnost on‑line obsah omezit) a dotčené internetové stránky či jiné zdroje obsahu. Povinné osoby nesmí být vystaveny požadavku vlastního uvážení o rozsahu blokace například na základě propojení osob či informačních zdrojů.
10. Další náležitosti rozhodnutí. Závažnost omezení přístupu k informačnímu obsahu online vyžaduje určení doby, na kterou se vydává, přiměřené doby pro splnění povinnosti a okolností skončení platnosti. Správní orgán, který rozhodnutí o omezení přístupu k informačnímu obsahu vydá, musí být povinen na výzvu oprávněné osoby vysvětlit, zda trvají okolnosti k omezení přístupu.
11. Shrnutí. Dezinformace představují reálné nebezpečí pro bezpečnost státu, a je tedy legitimní, že jim chce stát čelit. Při volbě prostředků však musí postupovat transparentně, přiměřeně a povinnosti ukládat správním rozhodnutím, které bude jednoznačné a soudně přezkoumatelné.
12. Rozumné právo nabízí své aktivní zapojení. Členové názorové platformy Rozumné právo jsou připraveni poskytnout veřejným institucím svou součinnost a expertízu.

 

Všechna stanoviska platformy Rozumného práva najdete na www.rozumne-pravo.cz/cz/stanoviska.

 

Zdroj: Rozumné právo
Foto: canva.com

 

---

[1] K podvodům spočívajícím v manipulaci viz https://cbaonline.cz/tz-cba-varuje-pred-podvodnymi-utoky-na-klienty-bank-utocnici-ve-zvysene-mire-cili-na-rusky-a-ukrajinsky-hovorici-obcany-.

[2] K definici pojmu „dezinformace“ viz https://www.mvcr.cz/chh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx.

[3] K obecné charakteristice dezinformační kampaně viz https://www.mvcr.cz/chh/clanek/dezinformacni-kampane.aspx.

[4] Ke vlivu dezinformací na společenský život viz https://misinforeview.hks.harvard.edu/article/critical-disinformation-studies-history-power-and-politics/

[5] K probíhajícím přípravám právní úpravy k omezení šíření obsahu online viz https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-petr-fiala-navstivil-ministerstvo-vnitra-199937/.

[6] Viz https://www.mvcr.cz/soubor/mv-127463-7-obp-2022.aspx.

[7] Ke sdělení sdružení CZ.NIC o provedené blokaci internetových stránek viz https://www.nic.cz/page/4301/sdruzeni-cznic-zablokovalo-weby-sirici-dezinformace-spojene-s-rusko-ukrajinskym-konfliktem/.

[8] K textu výzvy k zamezení šíření některých informací viz usnesení vlády České republiky ze dne 25. února 2022 č. 127: https://odok.cz/portal/services/download/attachment/2022/127/pdf/.

[9] Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R0350&from=CS.

[10] Nejvyšší správní soud v rozsudku 5 As 230/2022-66 mimo jiné uzavřel, že „[…] ani provedení důkazu by nic nemohlo změnit na závěru, že udělená doporučení žalovaných nemohou být pojmově zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., natož zásahem nezákonným.“

[11] Viz https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro_lidska_prava_a_modern_technologie/ze_zasedani_vyboru/zasedani-vyboru-dne-6–prosince-2022-202011/.