Novinky roku 2023: zjednodušené zakládání s. r. o. či vyšší odměny znalců

V roce 2023 začnou platit některé legislativní novinky – vedle novely zákonů souvisejících s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu

V roce 2023 začnou platit některé legislativní novinky – vedle novely zákonů souvisejících s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků či novely vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, a novely vyhlášky č. 507/2020 Sb., o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele, to bude například vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí. K novinkám v legislativě připojujeme i návrhy, které v roce 2022 předložilo Ministerstvo spravedlnosti.

 

Zjednodušené zakládání s. r. o.

Od 15. ledna 2023 začne platit možnost zjednodušení zakládání společností s ručením omezeným. Proces založení společnosti s ručením omezeným se dále zjednoduší vytvořením vzoru společenské smlouvy, dostupného na internetu, a zrušením požadavku získat živnostenské oprávnění před vznikem společnosti. Podle stávající úpravy je potřeba, aby se zakladatelé kapitálové společnosti nejprve spojili s notářem, poté ohlásili živnost u živnostenského úřadu, pokud chtějí podnikat živnostenským způsobem, a následně – opět s notářem – dokončili zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nově budou moci zakladatelé s notářem společnost založit i zapsat do obchodního rejstříku a nezávisle na tom vyřizovat živnostenské oprávnění s živnostenským úřadem, což bude jednodušší a levnější.

 

Zvýšení sazby za výkon znalecké a tlumočnické/překladatelské činnosti

Od 1. ledna 2023 dojde ke zvýšení sazby odměny za výkon znalecké a tlumočnické/překladatelské činnosti. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., prosadil toto zvýšení do Programového prohlášení vlády a do Plánu přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2022.

 

Zveřejňování soudních rozhodnutí

Další legislativní novinkou účinnou od 1. ledna 2023 je zveřejňování soudních rozhodnutí. Již nyní jsou mnohá rozhodnutí Ústavního souduNejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu zájemcům k dispozici (např. na webových stránkách uvedených soudů), nově přijímaná legislativa se týká okresních, krajských a vrchních soudů.

Záměrem nového opatření není zakotvení poskytování všech rozhodnutí, která dotyčné soudy vydávají. Cílem je všem, kdo mají zájem či potřebu seznámit se s rozhodovací činností tuzemských soudů, představit blíže typový obsah.

Ministerstvo spravedlnosti jakožto autor návrhu vyhlášky je přesvědčeno, že navrhovaná právní úprava může veřejnosti reálně pomoci zejména v orientaci, jak a proč dotčené soudy rozhodly ve věcech, které se mohou zájemců samotných týkat. Následně si může zájemce o obsah rozhodnutí dovodit, jak reálně mohou soudy jeho vlastní věc rozhodnout, pokud by se stala předmětem soudního řízení.

Pro úplnost je třeba dodat, že tento „obrázek“ zájemce o rozhodovací činnosti dotčených soudů bude vždy pouze orientačního charakteru, neboť každé soudní řízení je svými skutkovými a právními otázkami jiné, a i zdánlivý detail může být pro právní posouzení věci soudem podstatný.

Ministerstvo spravedlnosti klade důraz na zveřejňování zejména takových typů soudních rozhodnutí, u nichž je (často protichůdná) argumentace účastníků řízení standardní součástí soudního procesu. S tím následně souvisí i povinnost daného soudu vypořádat se s těmito argumentacemi v odůvodnění svého rozhodnutí a vyslovit tím závazné právní posouzení (závazný právní názor a výklad) pro účastníky řízení a jejich zástupce.

 

Novela vězeňských předpisů přinese nový systém nakládání s penězi vězněných osob

Ministerstvo spravedlnosti dále předložilo novelu předpisů upravujících výkon trestu, vazby a zabezpečovací detence, jež komplexním způsobem upravuje postupy při nakládání s příjmy vězněných osob.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zavedení jednotného systému rozúčtování veškerých příjmů vězněných odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence bez ohledu na jejich zdroj. Stejná pravidla tedy budou aplikována jak na pracovní odměnu, tak na ostatní finanční prostředky, které budou do věznice nebo ústavu zaslány.

Nově tak budou veškeré příjmy vězněných osob uloženy na tzv. zvláštní účet vedený věznicí a dále s nimi bude (s určitými výjimkami) nakládáno obdobným způsobem, jaký je v současné době aplikován ve vztahu k pracovní odměně.

Novou právní úpravou bude garantováno:

  • každému odsouzenému a osobě ve výkonu zabezpečovací detence se z jeho peněz bude tvořit finanční rezerva. Ta mu bude vyplacena po propuštění, čímž dojde k usnadnění přechodu na svobodu. Období těsně po propuštění je totiž z hlediska recidivy nejkritičtější.
  • každý odsouzený a každá osoba ve výkonu zabezpečovací detence budou mít k dispozici za kalendářní měsíc alespoň minimální částku, kterou můžou použít podle vlastní úvahy (pokud neodmítnou pracovat).

 

Problematika nákladů při zastavování tzv. marných exekucí

Ministerstvo spravedlnosti také začalo – ve spolupráci s předsedy a zástupci poslaneckých klubů – před časem diskutovat problematiku nákladů při zastavování tzv. marných exekucí. Cílem je vyřešení uvedeného problému po vzoru paušalizované náhrady u tzv. bagatelních exekucí. V současné době ve spolupráci s Exekutorskou komorou probíhá sběr dat přesného počtu exekucí, které budou zastaveny, a stanovení paušalizované náhrady na základě pracnosti zastavení exekuce.

 

Vláda schválila nařízení o nezabavitelných částkách

Ministerstvo spravedlnosti také předložilo nařízení o nezabavitelných částkách. Nařízení se týká výpočtu základní částky, která nesmí být sražena dlužníkovi z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

V současné době se výše nezabavitelné částky vypočítává následovně:

  • pro dlužníka bez vyživované osoby je výše nezabavitelné částky cca 11 000 Kč,
  • pro dlužníka s jednou vyživovanou osobou je to cca 15 000 Kč.

Od 1. ledna 2023 dojde, podle aktuálně schváleného nařízení, k nárůstu:

  • pro dlužníka bez vyživované osoby na cca 13 500 Kč,
  • pro dlužníka s jednou vyživovanou osobou na cca 17 000 Kč.

 

V připomínkovém řízení je návrh o hromadném řízení

Návrhem zákona o hromadném řízení plní Ministerstvo spravedlnosti závazek, který vyplývá z Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 a jímž se podmiňuje čerpání prostředků v rámci Národního plánu obnovy.

V návaznosti na tento úkol připravilo ministerstvo návrh předpisu, jehož cílem je transponovat do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.

 

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Foto: canva.com

Go to TOP