Pár poznámek k otázce advokátních úschov

V poslední době se do mediálního prostoru dostal případ bývalé kolegyně advokátky, která má být podezřelá ze zpronevěry cca 108 milionů korun z účtu(ů) advokátních úschov své advokátní kanceláře. Budiž již nyní předesláno, že předmětné úschovy byly údajně řádně nahlášeny do tzv. knihy úschov vedené Českou advokátní komorou právě za účelem zamezení nesprávného a protiprávního nakládání s úschovami. Následně se objevily různé názory na otázku dopadu takových případů na „důvěru v advokacii“ a také nejrůznější návrhy na řešení, která by měla zpronevěrám zabránit.

 

Při hodnocení možných dopadů podobných případů na důvěru v advokacii je na místě zasadit podobné případy do širší perspektivy a z toho vycházet i při hledání možných řešení, která by měla být realistická a zároveň realizovatelná a na kterých by se měly případně podílet všechny zainteresované osoby. V České republice působí cca 13 tisíc advokátů a advokátek. Dle dostupných údajů je případ kolegyně letos jediný (zatím, zaplaťpánbůh). Z hlediska statistického je to tedy číslo, které by bylo pod jakoukoli rozlišovací způsobilost, pokud by to nebylo mediálně šťavnaté. U skupiny třinácti tisíc osob k něčemu takovému jednou za čas dojít musí, ta chyba je vůči systému inherentní a nastat musí, ať se nám to líbí, nebo ne. Život sám o sobě je dosti riskantní záležitost. Naopak by se rovnalo zázraku, pokud by k takovým situacím nedocházelo. Jeden případ za rok tak není nic tragického, co by snad mělo mít nějaký zdrcující dopad na pověst advokátů či advokacie jako celku. Ani advokátům se bohužel nevyhýbají krizové životní situace, jako jsou např. duševní poruchy nebo nejrůznější závislosti a životní kotrmelce a klopýtnutí. Následky mohou být nepochybně v konkrétním případě smutné, od odfláknuté žaloby přes zmeškané lhůty po zpronevěřené finanční prostředky z úschovy.

Podstatná je ale skutečnost, zda existuje systém, který na takové situace dokáže dostatečně rychle reagovat a případně mitigovat následky. Typicky např. systém pojištění profesní odpovědnosti, dostatečně rychle reagující systém stavovského „soudnictví“ a samozřejmě možnost nápravy a dozor ze strany státu, ať už v rovině civilní nebo v rovině trestněprávní. To vše, zdá se, v daném případě zafungovalo. Kolegyně byla obratem vyškrtnuta ze seznamu advokátů a její návrat do řad advokátů se jeví jako krajně nepravděpodobný, o její klienty je ze strany advokacie postaráno, navíc je ve věci činná i policie. To vše je jasná zpráva nejen klientské veřejnosti, ale i všem advokátům v tom smyslu, že podobné jednání bude mít následky, a to velmi rychlé a tvrdé následky. Domníváme se, že podobné nešťastné situace nastávají i u jiných profesí. Např. lékařka vyoperuje pacientovi omylem zdravé oko. Znamená to, že už nikdy nepůjdu ke své oční lékařce? Advokát nosí úplatky a nechá se chytit. Znamená to, že už nikdy ho nevyužiji jako poslíčka a úplatek pošlu raději poštovním holubem? Učitelka v mateřské školce nadýchá 3 promile. Přestanu sám pít a už nikdy nepošlu do školky své děti? A pilot dopravního letadla úmyslně nasměruje svůj airbus do „terénu“. Už navždy tedy budu na dovolenou do Hurghady chodit pěšky a nechám se raději přejet velbloudem? Soudce je odsouzen za braní úplatků – zrušíme tedy justici? V životě neškobrtají jenom advokáti nebo soudci, i notáři občas provedou nějakou tu neplechu.[1]

V každém z těchto případů se jedná o smutné události s nepochybně tragickými následky, důležité je, zda existuje robustní systém, který na takové situace dokáže rychle a efektivně reagovat. Pro srovnání, Německo se svými 84 miliony obyvateli má cca 165 tisíc advokátů, a v letech 2000 až 2014 došlo k 90[2] případům zpronevěry finančních prostředků ze strany advokáta, to je řekněme 6 případů za rok, samozřejmě s následkem vyloučení z řad advokacie. Troufáme si říci, že z případného srovnání tak nevychází naše advokacie úplně špatně.

Je nutné a legitimní položit si otázku, zda je existující systém regulace úschov funkční a zda je případně možné ho nějakým způsobem zlepšit a zda takové úpravy a změny budou funkční, efektivní a povedou k vyššímu stupni ochrany klienta, a případně také k vylepšení pozice advokátních úschov ve vztahu k ostatním poskytovatelům podobných služeb na trhu. Advokáti totiž nejsou na trhu jedinými subjekty poskytujícími „úschovy“, soutěžíme na trhu také s dalšími subjekty, jako např. s notáři nebo bankami; pokud by chtěl klient upřednostnit jiného poskytovatele, mohl by si zařídit úschovu u některé z velkých a robustních bank, např. IPB banky nebo u Sberbank. Je otázka, jak by banky a kampeličky vyšly ve statistickém porovnání incidence úpadku ve vztahu k jejich počtu na trhu, případně vytunelování ve vztahu k incidenci zpronevěry peněžních prostředků z advokátních úschov, a při porovnání vzniklých škod.

Stávající systém regulace advokátních úschov funguje na stavovské úrovni tak, že je vedle obecné právní úpravy zákona o advokacii § 56 (správa cizího majetku advokátem) regulován také na úrovni stavovské usnesením představenstva č. 7/2004 Věstníku, o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem. Samozřejmě i při provádění úschov a správy cizího majetku platí obecné povinnosti advokáta dle Etického kodexu (usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997). Je vhodné také rozlišovat mezi prováděním úschovy a tzv. svěřenskou smlouvou. Advokát provádějící úschovu musí, krom jiného, úschovu nahlásit do tzv. elektronické knihy úschov, kterou zřizuje a vede pro advokáty Česká advokátní komora; nově bude nutné do elektronické knihy úschov odeslat „bez zbytečného odkladu“ také informaci o datu vyplacení prostředků klienta, a pokud bude vyplacení prostředků klienta provedeno více převody, pak advokát uvede datum posledního převodu (viz usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 13. září 2022, Věstník č. 3/2022). Tato úprava je označena jako systém kontroly úschov. Legitimní je otázka, zda tento systém kontrol úschov je funkční a zda brání protiprávnímu nakládání s prostředky úschov. Pokud budeme vycházet z toho, že všechny dosud zpronevěřené úschovy byly do knihy úschov nahlášeny, pak by se jako logický a správný jevil závěr, že tento systém je nefunkční. Samozřejmě ale nevíme, kolik zpronevěřených úschov by bylo, pokud by „elektronická kniha úschov“ neexistovala. Nicméně s ohledem na výše uvedená statistická čísla z Německa, kde žádný takový systém „elektronické knihy úschov“ neexistuje a incidence vychází prakticky shodně, by bylo možné dospět k závěru, že efekt je velmi sporný, resp. nulový. Jedinou výhodou „elektronické knihy úschov“ je tak jisté zjednodušení kontrol úschov ze strany České advokátní komory, neboť takto kontrolní orgán ví, u koho má co kontrolovat. Preventivní účinek elektronické knihy úschov je ale krajně diskutabilní, a podle našeho názoru více méně neexistující a neprokazatelný. Pokud se advokát rozhodne úschovu zpronevěřit, tak to prostě udělá, bez ohledu na to, zda je úschova nahlášená, nebo ne.
Do značené míry představuje tak elektronická kniha úschov pouze administrativní zátěž advokátů i komory, bez reálného prokazatelného preventivního efektu pro ochranu klientů.

Než se budeme zabývat některými návrhy na vylepšení stávajícího systému kontroly úschov, podívejme se stručně na systémy provádění a kontroly úschov v některých zahraničních advokátních komorách.
Dosti výjimečný je systém správy úschov označovaný jako CARPA[3] (Caisse des reglements pecuniaires des avocats) ve Francii, která představuje jakési místo správy úschov všech francouzských advokátů u jednotlivých advokátních komor (Francie má tradiční systém regionálních advokátní komor, je tedy cca 164 CARPA účtů). Použití CARPA účtu je přitom povinné. Advokáti vůbec nesmí přijímat do úschovy klientské prostředky, ty musí být vždy vedeny přes příslušný CARPA účet daného advokáta/advokátní kanceláře. Úroky z CARPA prostředků jsou přírůstkem dané advokátní komory, a jsou z nich financovány např. pro bono projekty právní pomoci v rámci dané advokátní komory. Je však obecně známo, že každé porovnání může kulhat, a to i na obě nohy. Více než polovina advokátních komor ve Francii má údajně méně než sto členů, navíc Francie má historicky pevně ukotvený systém notářských úřadů, v jehož rámci nemovitostní transakce a větší majetkové dispozice vyřizují notáři a nikoli nutně advokáti. Výhodou systému CARPA je jistě prakticky absolutní nemožnost zpronevěry ze strany jednotlivého advokáta (pokud samozřejmě systém CARPA advokát využije), nevýhodou bude předpokládaná administrativní náročnost jak pro advokáta, tak pro advokátní komoru, částečně snad vyvážená příjmem z přírůstků úschov. Bohužel nevíme, do jaké míry jsou prostředky na účtech CARPA např. pojištěny, a jaká je míra odpovědnosti dané advokátní komory, pokud by přeci jenom mělo ke zpronevěře dojít.

Německý BRAO (Bundesrechtsanwalsordnung) předepisuje advokátům v § 43a nutnou obezřetnost, cizí prostředky musí být neprodleně postoupeny příjemci nebo musí být vedeny na zvláštním účtu (Anderkonto).[4] Neexistuje tedy žádný systém „centrální evidence“ úschov, vše je ponecháváno na odpovědnosti jednotlivých advokátů, a zjevně je praktikován systém obecné informační prevence a následné důsledné represe v případě porušení povinností advokátem; a i přesto má Německo statisticky velmi nízkou incidenci zpronevěr. To samé platí pro Švýcarsko, které také reguluje pouze obecné povinnosti advokáta při nakládání se svěřenými majetkovými hodnotami, a kde také neexistuje žádná centrální nebo jiná evidence advokátních úschov.[5]

Rakouské Rechtsanwaltsordnung (RAO) obsahuje v § 10a obecné povinnosti k poctivému a pečlivému nakládání se svěřenými prostředky, advokát navíc musí vést vlastní evidenci převzatých úschov (Treuhandschaft)[6]. U hodnoty úschovy přesahující 40.000 EUR je povinné úschovu vést přes systém úschov vedený příslušnou advokátní komorou. I přesto dochází v Rakousku ke zpronevěrám, podobně jako u nás nebo v Německu.[7]

Pokud bychom se měli seriózně zabývat možnými úpravami stávajícího systému, je zcela na místě a fér si požit otázku, zda a jakým způsobem je „elektronická kniha úschov“ efektivní a zda je možné ji nějak smysluplně „upgradovat“. Podle našeho názoru není možné ji dále zefektivnit a z hlediska prevence má naprosto minimální dopad, a na tom vysoce pravděpodobně nezmění ničeho ani nově zaváděná povinnost hlásit do knihy úschov vyplacení úschovy. Jediný význam spočívá v tom, že dozorový orgán má k dispozici evidenci všech nahlášených úschov (nenahlášené a bez problémů advokátem procesované úschovy logicky v systému nefigurují a nemohou být ani předmětem kontroly, pokud se nebude jednat o konkrétní podnět klienta); tohoto efektu by bylo možné dosáhnout i jinak, např. povinností advokáta vést vlastní evidenci úschov. Preventivní efekt je nulový – pokud budeme vycházet z toho, že všechny dosud zpronevěřené úschovy byly paradoxně řádně nahlášeny.

Nejprve si musíme položit otázku, zda chceme odpovědnost (stavovskou, civilněprávní, trestněprávní) nadále ponechat ve sféře jednotlivého advokáta nebo zda je advokátní komora připravena a ochotna část odpovědnosti převzít tím, že se v důsledku nových restrikcí zaváže k dalším ochranných opatřením ve „prospěch klientů“, a v případě prolomení takových ochranných opatření se potenciálně vystaví právní odpovědnosti. Např. v jednom případě advokátky popisovaném v pozn. 7 advokátní komora poškozeným vyplatila 1.2 milionů EUR z „Notfallsfondu“ komory, tj. peněžních prostředků všech členů advokátní komory, kteří se ale na zpronevěře vůbec žádným způsobem nepodíleli. Nebo si racionálně připustit, že podobné případy jako výše uvedený případ bývalé advokátky se prostě stávají a není v našich silách jim zabránit, pokud nebudeme chtít převzít a přizpůsobit si pro naše podmínky francouzský systém CARPA. A samozřejmě si položit otázku, zda nepřenechat iniciativu jednotlivým advokátům, kteří si mohou se svou bankou poskytující jim službu vedení úschovních účtů dohodnout zvláštní podmínky, které jejich klientům poskytnou ten „pocit bezpečí v oněch dnech nejistoty“, a tak si např. zjednat jistou konkurenční výhodu ve vztahu k ostatním advokátům. Návrhy typu zavedení povinné kauce s sebou nutně nesou otázku, jak vysoká by taková kauce musela být (např. ve vztahu ke škodě 100 milionů Kč se kauce 500 tisíc Kč vyplatí, a kauce v jiné výše budou naprosto nerealistické), nebo zda by z kauce advokáta X byla hrazena škoda způsobená advokátem Y. Stejně tak návrh v tom smyslu, že by úschovy mohli provádět pouze advokáti po uplynutí určité délky praxe – jednak by to bylo bezdůvodně diskriminační, a dále takové uvažování je zcela vyvráceno výše uvedeným případem bývalé advokátky, která fungovala údajně jako uschovatelka desítky let naprosto bezproblémově, a k zpronevěře došlo v jejich 76 letech. Variantou by bylo případně pojištění úschov, otázka je, jak vysoká cena pojištění by byla, zda by se našla pojišťovna ochotná takové riziko pojistit a případně jak by na takovou cenu pojištění reagovali samotní klienti, kteří bohužel bývají dosti cenově rezistentní.

Je na místě, pokud by se už nějaké změny měly provádět, vše dobře promyslet, neopomenout otázku případných odpovědností, administrativní náročnosti některých řešení a obecně přínosu pro advokátní stav. A můžeme si položit otázku, zda by jako první efektivní krok nebylo na místě stávající, nefunkční systém „elektronické knihy úschov“ prostě zrušit a vsadit na zpětnou represi, a případně také na namátkové obecné kontroly advokátů – ono zapřít v rámci kontroly úschovu, aby se následně např. na základě klientského udání ukázalo, že advokát úschovu přece jenom prováděl, aniž by ji přiznal a spojit takové lhaní a porušení stavovské povinnosti s nekompromisním vyškrtnutím ze seznamu advokátů by jistě také mělo svůj efekt. V každém případě není dobré podlehnout na základě jednoho případu, resp. několika málo případů, byť mediálně zajímavých, dojmu a hysterii, že snad advokáti nějak hromadně zneužívají své klienty. Nevidíme jediného důvodu k takovému sebemrskačskému sypání si popela na hlavu. Pokud už cítíme nutkání ke změně, dobře všechny možnosti zvažme, a pokud dojdeme k závěru, že případné změny by ale ničeho lepšího nedosáhly, případně by byly pro komoru vysoce rizikové nebo administrativně a finančně obtížně zvládnutelné, mějme odvahu si to přiznat a buďme důslední ve vysvětlování důsledků neetického a protiprávního nakládání s předmětem úschovy jak ve vztahu k veřejnosti, tak i ve vztahu k advokátům.

A abychom nekončili příliš vážně, až pesimisticky, zkusíme si doporučit odbornou literaturu, která poučně popisuje motivace, průběh a hlavně důsledky takové advokátní zpronevěry, a to z pera klasika právnických thrillerů Johna Grishama – každý advokát vážně zvažující zpronevěru a následující dolce vita v nějaké exotické destinaci by si měl před samotným skutkem přečíst knihu The Partner (amazon.de za 35 EUR), a také letošní novinku tohoto autora pod názvem Sparring Partners (konkrétně povídku Homecoming nebo The Sparring Partners, amazon.de za 17.99 EUR).

A nemůže samozřejmě chybět ani návrh na zavedení nové soutěžní kategorie pro soutěž Právník roku pod názvem – Úschova roku.


JUDr. David Štros, advokát
Foto: canva.com


[1] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zfalsovana-zavet-za-35-milionu-exekutor-dostal-vezeni-notar-podminku-169184

https://plzensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/notar-i-podnikatel-podvadeli-rozhodl-soud20101123.html

[2] Der sorgfältige Umgang mit fremden Vermögenswerten – Gesetzgeberische Konzepte zum Schutz der Mandanten im Vergleich, Dr. W. Horn, Anwaltsblatt 6/2017, str. 604.

[3] https://www.carpafrance.org/

[4] BRAO § 43 odst. 7: Der Rechtsanwalt ist bei der Behandlung der ihm anvertrauten Vermögenswerte zu der erforderlichen Sorgfalt verpflichtet. Fremde Gelder sind unverzüglich an den Empfangsberechtigten weiterzuleiten oder auf ein Anderkonto einzuzahlen. (https://www.brak.de/anwaltschaft/berufsrecht/allgemeine-informationen/#c8007)

[5] Art. 12 h) des Anwaltsgesetzes /BGFA/: Sie bewahren die ihnen anvertrauten Vermögenswerte getrennt von ihrem eigenen Vermögen auf.

[6] https://www.rechtsanwaelte.at/fileadmin/user_upload/Gesetzestexte/RAO/rao01012022.pdf

[7] https://www.krone.at/2708859; https://kurier.at/chronik/wien/anwalt-hat-550000-euro-veruntreut-drei-jahre-teilbedingt/400527121; https://www.nachrichten.at/oberoesterreich/Geld-von-Klienten-veruntreut-Justiz-ermittelt-gegen-Hausruckviertler-Anwalt;art4,2646449; https://www.noen.at/neunkirchen/bezirk-neunkirchen-ex-rechtsanwalt-veruntreute-geld-bezirk-neunkirchen-gerichtsprozess-geldveruntreuung-veruntreuung-print-266173183

Go to TOP