Aktuální ročník tradiční odborné konference Právo & Praxe (dříve známé pod názvem Soukromé právo) uspořádaly Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ dne 19. října 2022, a to živým vysíláním online.

 

Krátce po deváté hodině ranní konferenci za kamerou ze studia v Dušní ulici v Praze zahájil předseda představenstva společnosti EPRAVO.CZ pan Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA, který nejprve poděkoval všem partnerům konference, zejména pak hlavnímu, společnosti Wiass, a poté ve svém úvodním slově přiblížil program následujících přibližně šesti hodin online přenosu.

Ten byl rozdělen do několika tematických bloků jako například Aktuální judikatura nejvyšších soudů či Aktuální otázky trestního práva daňového a pracovněprávní aktuality, a nechyběla ani obecná legislativní aktuální témata.

 

Úvodním slovem přivítal účastníky konference JUDr. Robert Němec, LL.M., předseda České advokátní komory, který shrnul aktuální dění na ČAK po skoro přesně roce od zvolení jejího nového vedení. Zejména se věnoval novele zákona o advokacii, jejíž navrhovaná úprava má posílit důvěrnost vztahu klienta advokáta, má umožnit účastnit se sněmu jakožto nejvyššího advokátního orgánu distančně a v neposlední řadě vyslyšela volání po zkrácených úvazcích koncipientů, zejména pokud se starají o blízkou osobu (typicky malé děti). Následně předseda ČAK seznámil posluchače s provedeným procesním auditem, s přípravou nového webu a intranetu, který umožní efektivní automatizovanou komunikaci advokátů s Komorou. Zdůraznil, že již letos je možné platit advokátní příspěvky prostřednictvím QR kódu a připomněl i komunikační kanály a sociální sítě ČAK a posílení role Advokátního deníku jakožto hlavního komunikačního kanálu směrem k advokacii i veřejnosti obecně. Závěrem pak shrnul výzvy, kterým ČAK nyní čelí, ať je to nová úprava trestního řádu nebo advokátního tarifu, o němž se nyní intenzivně jedná s ministerstvem.

 

AKTUÁLNÍ JUDIKATURA NEJVYŠŠÍCH SOUDŮ

Přední český civilista, advokát a pedagog doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., představil nejnovější judikaturu vysokých soudů k náhradě škody. „Dlouho se čekalo na rozhodnutí k § 2924 o. z., tedy ke škodě na nemovité věci, a nyní jsme se dočkali rozsudku 25 Cd 233/2022, který potvrdil objektivní odpovědnost,“ uvedl na úvod svého vystoupení. Rozboru podrobil celou řadu rozhodnutí, mezi prvními 25 Cdo 660/2021, Wrongful life, kde mj. vyvstala otázka, zda mají rodiče právo na náhradu nákladů za péči o postižené dítě následkem zanedbání lékařské péče. „Jen bych chtěl upozornit, že v zahraničí se toto běžně přiznává,“ uvedl s tím, že myslí náhradu jak nemajetkové, tak i majetkové újmy. Věnoval se také povinnosti nájemce vrátit věc v dobrém stavu. „V dané věci pronajaté nebytové prostory zapálila třetí osoba, po skončení nájmu vrátil nájemce místo prostor vlastně spáleniště a nastal spor o to, kdo způsobil, že prostory nebyly vráceny v původním stavu,“ nastínil skutkový stav. „NS řekl, že nájemce nedělal nic špatně, nelze mu prakticky nic vytknout, ale měl věc vrátit v dobrém stavu. NS řekl, že ji měl opravit, a tam vznikl nárok na náhradu škody,“ pokračoval a upozornil na absurditu tohoto rozhodnutí a také na to, že otázka toho, kdo nese nebezpečí na věci je vyřešena v občanském zákoníku, který říká, že toto nebezpečí nese pronajímatel. To jemu svědčí tato povinnost, což dokladoval navazujícími s tím spojenými potížemi (tento rozsudek s kolegou P. Téglem glosují v Bulletinu advokacie č. 11/22 – pozn. red.). Jako velmi důležitý uvedl rozsudek 31 Cdo 2376/2021 k možnosti tzv. doktríny ztráty šance, který kromě jiného poukazuje na problém tzv. defenzivní medicíny. NS zde odmítl koncepci ztráty šance. „Je důležité říci, že ztráta šance funguje na principu proporcionální kauzality,“ kriticky uvedl. Porušení povinnosti postupovat lege artis může s ohledem na provázanost poskytovaných zdravotních služeb a nanejvýš osobní sférou každého jedince vést k nejistotě, útrapám a psychickému strádání nepřiměřeně narušujícím soukromí či integritu tímto postupem zasažené osoby, a to nad rámec útrap spojených se samotným zdravotním problémem, jeho diagnostikou a léčbou, což by případně mohlo vést ke vzniku újmy v podobě zásahu do osobnostních práv dotčené osoby. Pokud jde o nároky sekundární oběti, popsal rozhodnutí 25 Cdo 3332/2020, z kterého vyplývá medicínská kauzalita 50 %. Jako další podrobil svému kritickému oku rozhodnutí 25 Cdo 1064/2021 k nákladům za odstranění vozidla z pozemní komunikace nebo 25 Cdo 1907/2021 ohledně § 2971 o. z. a odpovědnosti advokátky.

 

Další aktuální judikaturu vysokých soudů pak představil jeho kolega doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D. Judikáty, o nichž hovořil, se týkaly zejména oblastí závazkového práva a věcných práv. Jako první kriticky zhodnotil rozhodnutí NS 33 Cdo 72/2021 týkající se formy smlouvy o budoucí kupní smlouvě na nemovitou věc. „Zde Nejvyšší soud judikoval, že taková smlouva nemusí mít písemnou formu, což je v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku,“ uvedl na úvod a dále se zaměřil právě na výklad příslušných ustanovení o obligatornosti písemné formy a rovněž zdůraznil, že v občanskoprávních poměrech nemůžou být jejich účastníci pod sankcí neplatnosti nuceni jednat ve formě, kterou jim zákon neukládá. „Písemná forma zde funguje i jako jisté varování před neunáhleným jednáním při takových transakcích,“ upozornil s tím, že doufá v přehodnocení takové judikatury. Jako další podrobil kritice rozhodnutí týkající se vkladu vlastnického práva do KN na základě dohody o narovnání, 24 Cdo 1810/2020. V tomto případě se nelibě vyjádřil mj. k tomu, že soud nevyjádřil jasný postoj k otázce, zda lze do KN zapsat aktuálního knihovního vlastníka „znovu“ na základě dohody o narovnání. Jako významné označil i rozhodnutí NS 22 Cdo 1794/2020 týkající se rovněž vypořádání investice jednoho z manželů do družstevního bytu. Zde NS řekl, že investici výlučného majetku jednoho z manželů do družstevního bytu nelze v řízení o vypořádání SJM vypořádat jako vnos ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z., protože nesměřovala vůči majetku v SJM. „Jsem toho názoru, že taková investice měla být posouzena jako vnos a takové rozhodnutí lze označit jako chybné,“ řekl. Jako dalším se zabýval nálezem ÚS I. ÚS 45/21, který napravil předchozí judikaturu NS, a týkal se aktivní legitimace k žalobě na určení (ne)existence zástavního práva. Jako poslednímu se věnoval rozhodnutí NS 33 Cdo 1006/2022 ohledně zajišťovacího převodu práva a jiného okamžiku zániku zajištěné pohledávky. „Zde se řešila otázka, zda příslušná norma je kogentní nebo dispozitivní,“ uvedl. „NS soud řekl, že ujednání, které okamžik zániku zajištěného dluhu nespojuje se vznikem nepodmíněnosti zajišťovacího převodu práva, nelze mít za platné. Dovolací soud nemíní polemizovat nad tím, zda se jedná o relativní kogentnost, přičemž mám za to, že daný § 2044 o. z. je dispozitivní“, řekl závěrem a dodal, že samozřejmě ani od dispozitivní normy se nelze odchýlit způsobem, který by znamenal mj. rozpor s dobrými mravy.

 

AKTUÁLNÍ OTÁZKY TRESTNÍHO PRÁVA DAŇOVÉHO

Místopředsedkyně České advokátní komory, advokátka a expertka na daňové právo JUDr. Monika Novotná shrnula ve svém vymezeném čase praktické zkušenosti s trestním postihem daňových deliktů. Její příspěvek shrnul praktické příklady daňových deliktů, které mají nebo mohou mít přesah do práva trestního. Doktorka Novotná se primárně zaměřila na trestný čin zkrácení daně podle § 240 tr. zák. a následně rozebrala aktuální judikaturu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, která řeší problematiku zavinění – rozdíly mezi nepřímým úmyslem a tzv. pravou lhostejností, problematiku posouzení skrytého zaměstnání v oblasti daňové, rozdíly v pojetí důkazního břemene v daňovém řízení a v trestním řízení nebo rozsah zkrácení daně při uplatnění tzv. paušálních nákladů. V závěru svého vystoupení věnovala samostatnou pasáž i problematice zneužití práva v daňové oblasti na příkladu kauzy SD EU Halifax.

 

 

Její kolega z představenstva ČAK, advokát a rovněž expert na daňovou problematiku JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., pak představil typické situace, kdy podnikatele „zasáhne“ trestní právo daňové, a jak jim čelit. „V životě podnikatelů nezřídka nastanou situace, kdy jim daňové otázky takříkajíc přerostou přes hlavu, proto bych chtěl posluchačům tyto situace přiblížit,“ uvedl na úvod. Podrobně rozebral rozdíly a vzájemné souvislosti mezi řízením daňovým a trestním (viz na snímku) a seznámil účastníky s procesními strategiemi, které lze v rámci zahájeného trestního řízení zaujmout. Stranou nezůstaly ani statistiky a aktuální trendy, pokud jde o rozsah a stíhání daňové kriminality.

 

AKTUÁLNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ OTÁZKY

Advokátka a experta na pracovní právo Mgr. Marie Janšová se zaměřila na aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele. „Pracovní právo se v poslední době potýká s mnohými novými či neobvyklými situacemi a výzvami. Na jednu stranu je stále nedostatek pracovníků v některých odvětvích, jinde se propouští v důsledků ekonomických změn, mnohde se mění pracovní trendy i způsoby práce,“ uvedla na úvod svého příspěvku. Dále se soustředila na to, že zaměstnanci i zaměstnavatelé kladou větší důraz na flexibilitu i digitalizaci. Jak se s faktickými změnami vypořádává česká pracovněprávní regulace, jaké jsou aktuální pracovněprávní výzvy a jaké legislativní novinky a výzvy čekají na české zaměstnavatele v příštích měsících? Na to vše se zaměřila a představila též podstatné návrhy legislativních změn, která čekají české zaměstnavatele v nejbližších měsících – ať už se jedná o významné změny v oblasti oblíbených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zvýšené informační povinnosti zaměstnavatelů či očekávané změny v oblasti digitalizace pracovněprávní agendy. Velmi aktuální je rovněž téma práce na dálku a s tím související otázka nároku zaměstnance na tzv. home-office (viz slide na snímku).

 

Další pracovněprávní aktuální otázky probrala ve svém příspěvku i advokátka Mgr. Lenka Gomez Tomčalová, která se zaměřila na tuto problematiku optikou zaměstnavatele a přinesla zejména této skupině řadu cenných rad. Představila podstatné body návrhu novely zákoníku práce, který v rámci meziresortního připomínkového řízení vzbudil poměrně vášnivou vlnu emocí, a proti plánu nebyl přijata tak, jak se očekávalo. Dále hovořila o tom, jak novela zákoníku práce akcentuje postavení zaměstnance jako slabší strany, HR, práce na dálku apod. Pokud jde o cíle navrhovaných změn, jsou jimi vedle naplnění evropských směrnic i mj. sladění pracovního a osobního života. To souvisí s institutem práce na dálku, na kterou by měla mít právo osoba, která se stará o osobu blízkou, typicky dítě do 15 let, pokud tomu nebrání charakter práce. Zaměstnavatel by měl žadatelům o tzv. home office vyhovět, případné zamítnutí písemně odůvodnit.

 

DALŠÍ AKTUÁLNÍ LEGISLATIVNÍ OTÁZKY

Advokát, člen představenstva ČAK Mgr. František Korbel, Ph.D., seznámil posluchače s velkou věcnou novelou nového stavebního zákona a připomněl, že se v této problematice už málokdo vyzná. „Přestože je nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) již více než rok platným  a z části i účinným právem, vláda se zavázala jej změnit a zachovat stavební úřady na obcích a krajích. Změny je třeba prosadit do 1. 7. 2023, kdy má nabýt reforma účinnosti,“ uvedl. Dále informoval, že záměr vlády je realizován velkou věcnou novelou stavebního zákona a dalším zcela novým zákonem o jednotném environmentálním stanovisku, které jsou aktuálně po projednání v LRV, má je aktuálně (19. října – pozn. red.) schválit vláda a mají zamířit do Parlamentu. Ve svém vystoupení pak odpověděl na řadu dotazů jako: Co to bude znamenat pro očekávanou reformu a zjednodušení veřejného stavebního práva? Jak bude vypadat soustava stavebních úřadů? Podaří se udržet integraci dotčených orgánů a snížení počtu jejich podkladových aktů nebo jak má fungovat jednotné environmentální stanovisko?

 

Jako další v tomto multitematickém panelu vystoupila advokátka, členka představenstva ČAK JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová, Ph.D., která se zaměřila na problematiku exekucí cizích soudních rozhodnutí. Jak uvedla, od 1. 1. 2022 lze v exekuci vymáhat i rozhodnutí soudů ze zemí mimo EU jen na základě nepravomocného rozhodnutí prvostupňového soudu ČR o uznání cizího rozsudku. Soud rozhodující o uznání rozsudku přitom rozhoduje bez nařízení jednání, většinou je rozhodnutí o uznání doprovázeno nařízením exekuce a povinnému společně doručováno. „Exekuce sice nemůže být provedena, ale již před právní mocí rozhodnutí soudu o uznání cizího rozsudku může exekutor konat a koná mnohá opatření směřující k provedení exekuci. Je to moc, není to dost,“ ptala se a odpovídala v rámci svého příspěvku.

 

Po ní vystoupil advokát, člen představenstva ČAK JUDr. Michal Žižlavský, který auditorium již tradičně seznamuje s novinkami v oblasti insolvencí. Tentokrát s tím, co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. Jak uvedl, dne 17. 7. 2022 uplynula závazná lhůta pro transpozici směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. „Co to znamená pro právní praxi? Nastal přímý účinek směrnice? Jaké změny norem v oblasti restrukturalizace a insolvence nás čekají a kdy,“ ptal se a odpovídal předseda insolvenční sekce a člen představenstva České advokátní komory, který působí v poradní skupině ministra spravedlnosti pro oblast insolvenčního práva.

 

 

 

Advokát JUDr. Aleš Linhart, Ph.D., pak zaměřil svou pozornost na limity dokazování v civilním procesu a ptal se, jak může strany omezovat soud? Obsahem jeho příspěvku tak byla sonda do oblasti dokazování v civilním procesu zaměřená na to, jak se soudy v praxi staví k návrhům na provedení důkazů a jejich skutečnému provádění, neprovádění a hodnocení, to vše pak ve vztahu k závěrům promítnutým do jejich rozsudků, a to včetně aktuální judikatury v této oblasti procesního práva.

 

Advokát Mgr. Ladislav Peterka seznámil na konkrétním případu, s kterým se ve své praxi setkal, s úskalími a riziky zachování lhůty pro ústavní stížnost. „Chceme-li být s ústavní stížností úspěšní, je třeba vyčerpat všechny opravné prostředky,“ upozornil úvodem a připomněl historický vývoj této právní úpravy v zákoně o Ústavním soudu a rizika spojená s různými možnostmi čerpání opravných prostředků v minulosti. Konkrétně pak popsal případ, který se dostal až k Ústavnímu soudu v roce 1996, avšak nález vydal ÚS až 26. dubna 2022 pod sp. zn. IV. ÚS 3026/20. Na tom nekonečně dlouhém případu ilustroval někdy až absurdní možnosti postupu předložení věci Ústavnímu soudu, včetně zachování lhůty k podání ústavní stížnosti, kdy ji ÚS někdy odmítne i pro předčasnost. Závěrem nabídl i možná řešení v praxi.

 

Jako poslední vystoupil advokát JUDr. Jiří Kokeš, Ph.D., který se zaměřil na specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů. Ve svém příspěvku popsal specifika kolektivního investování v praxi a posluchačům přinesl mnoho cenných rad, například i v jednání s ČNB jako regulátorem.

 

 

 

Organizátoři děkují všem partnerům konference, ČAK pak zejména společnosti WIASS, jakož i posluchačům, a věří, že jim byla tato konference přínosem. Těší se, že se toto odborné setkání uskuteční i v příštím roce a že opět přinese nabitý odborný program.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD