JUDr. Aleš Pejchal: Právo mezi Čechami a Alsaskem. Díl V. Ve stínu katedrál

V prvním díle svého povídání o Alsasku jsem slíbil, že se nebudu věnovat toliko Alsasku, ale celému velkému regionu Grand Est, jehož je Alsasko součástí. Tož začínám plnit svůj slib. A nebudu troškařit, zamířím hned do nejzápadnějšího koutu tohoto francouzského „Velkého východu“. Do Remeše, do Champagne.

 

 

Málokdo si uvědomuje, kolik toho mají katedrála Notre-Dame v Remeši a pražská katedrála svatého Víta společného. Zasvěcenější sice s přehledem poznamenají, že jsou to korunovační katedrály, neboť vědí, že jak čeští, tak francouzští králové v nich nasazením koruny nejen symbolicky stvrzovali svůj úřad.

Ale pokračujme. Obě to jsou původně gotické katedrály, finální podobu však získaly ve století minulém. A srovnání některých prvků, které byly vytvořeny právě ve dvacátém století, je z hlediska jejich autorů až fascinující. Autorem vitráží, které se nacházejí v oknech za hlavním oltářem remešské katedrály není nikdo jiný než Marc Chagall, narozený v židovské rodině v Ljosně u Vitebska v Bělorusku. V současné době považovaný za francouzského malíře, jenž ve Francii v Saint-Paul-de-Vence v roce 1985 ve svých devadesáti sedmi letech zemřel. Slavné vitráže, které nahradily okna zničená během 1. světové války, byly vsazeny v roce 1971. V roce 1931 bylo v české katedrále vsazeno rovněž nové okno, kde autorem námětu obrazu vitráže (zobrazující především sv. Václava v dětském věku s babičkou sv. Ludmilou) je malíř, jenž se, jak jinak, proslavil ve Francii. Hovořím o Alfonsi Muchovi.

Neodpustím si malou odbočku: Začátkem července jsme s manželkou seděli v horském domě starosty malé obce Gluiras v Ardeche, jenž nás pozval, společně se svým partnerem, na večeři. V rámci velice zajímavé rozpravy se nás pan starosta nevinně zeptal. „Mohli byste mi vyjmenovat nějaké slavné Čechy?“ A s nenapodobitelnou výslovností dodal: „Já znám asi jen „Dvoržak“. Začal jsem se snažit, leč pronesená jména (včetně Jana Amose Komenského) příliš nezabírala. Pak jsem si vzpomněl na Alfonse Muchu. Zpočátku nerozuměl, ale posléze pronesl: „Á „Muša“! To byl Čech?“

Ale zpět… Pro právnickou obec jsou asi nejdůležitější zejména vlastnické poměry obou katedrál – obě jsou majetkem státu. Zatímco u katedrály sv. Víta se jedná, pokud jde o tzv. církevní majetek, o výjimku, tak naopak státní vlastnictví remešské katedrály je ve Francii pravidlem. Zákon z roku 1905 dovršil odluku státu od církve a velmi zjednodušeně řečeno, všechny budovy a kostely, které církev užívala v roce 1905, se tehdy staly vlastnictvím státu. Stát je dodnes na svůj náklad spravuje a církev bezplatně užívá. Není bez zajímavosti, že v době oslav stého výročí francouzského systému laického státu (počátek je spatřován právě v roce 1905) konstatoval papež Jan Pavel II., že francouzský model laického státu je v souladu se sociálním cítěním církve.

O vlastnictví katedrály sv. Víta se – na rozdíl od remešské katedrály – vedly dlouholeté spory mezi státem a katolickou církví. Někteří si budou pamatovat, že jsem jako advokát u těchto sporů asistoval ve službě státu. A jsem velice rád, že veškeré ostří těchto sporů bylo v roce 2010 otupeno dohodou uzavřenou mezi pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a prezidentem Václavem Klausem. Dvanáct let to již ohledně katedrály sv. Víta docela funguje, jako to funguje již téměř sto dvacet let ve Francii.

Ale ani Francie není bez výjimek. K těm se však musíme vrátit do Alsaska. V roce 1905 nebylo ani Alsasko, ani Lotrinsko součástí Francie, nýbrž Německa. To znamená, že se na tuto část regionu Grand Est zákon z roku 1905 nevztahuje. Takže např. vlastnictví štrasburské katedrály je založeno na poněkud složitějším partnerství státu, arcidiecéze (ta je uživatelem) a města Štrasburk. Přes tuto složitost byla druhou nejnavštěvovanější katedrálou ve Francii, hned po Notre-Dame v Paříži, než pařížskou katedrálu v dubnu 2019 před návštěvníky uzavřel požár.

Jak je vidno, katedrály to nemají vůbec jednoduché, ani v Čechách, ani ve Francii!

 

JUDr. Aleš Pejchal, emeritní advokát a soudce ESLP
Foto: archiv autora a canva.com

 

 

 

 

Go to TOP