Působit na společnost v duchu humanismu, demokracie a lidských práv, věnovat se současným problémům diskriminovaných skupin obyvatelstva a zabývat se otázkou celkového respektu, resp. despektu k lidským právům, ale i sociální soudržností, to jsou některé z cílů nového Centra pro konstitucionalismus a lidská práva PF UK, které ve čtvrtek 29. září na tiskové konferenci na Právnické fakultě Univerzity Karlovy představili děkan PF prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., prof. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D., z Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, a vedoucí Centra prof. JUDr. Helena Hofmannová, Ph.D., z Katedry ústavního práva.

Děkan PF UK Radim Boháč nejprve představil okolnosti vzniku Centra, jako neformálnějšího a flexibilnějšího pracoviště Právnické fakulty, jehož role by měla být nejen vědecká, ale mělo by také působit na společnost v duchu humanismu, demokracie a lidských práv. Při té příležitosti se zmínil o svém setkání s jedním z účastníků protivládní demonstrace, která se konala na pražském Václavském náměstí, a o jeho přesvědčení, že žijeme v totalitě. „Snažil jsem se mu vysvětlit, že si to nemyslím, a právě fakt, že se může svobodně účastnit demonstrace, dokládá, že u nás totalitu nemáme. Na základě této diskuse jsem si však uvědomil, jak je důležité, abychom takováto centra vytvářeli. Samozřejmě si můžeme říct, že náš režim není úplně ideální, ale pořád je to režim založený na demokracii, humanismu a lidských právech,“ řekl Radim Boháč.

„Chtěla bych vyzdvihnout multioborový charakter Centra a jeho mezinárodní charakter. Domníváme se, že v současné době globálního světa jak konstitucionalismus, tak lidská práva nejsou otázkou jen jednoho oboru nebo státu, že jsou otázkou nás všech a práva ve všech oborech. Základním posláním naší práce je spojování těchto oblastí,“ přiblížila povahu i cíl Centra jeho vedoucí Helena Hofmannová. „Aktuálně se věnujeme lidským právům partikulárně v oblasti zájmu jednotlivých kateder a výběrových předmětů, ale co v akademické oblasti chybí, je zaměření se na současné problémy a na postavení marginalizovaných skupin obyvatelstva. Proto jsme se rozhodli se tomu věnovat… Často to vypadá, že Česká republika žádné zásadní problémy v oblasti lidských práv nemá. To je ovšem mylný předpoklad a mylný pohled na lidská práva. Podíváme-li se zblízka, zjistíme, že Česká republika má skutečně zásadní problémy v celé řadě lidských práv, a to nejen tzv. nových práv, ale těch klasických, tradičních práv, jako je rovnost, svoboda, zákaz diskriminace a osobní autonomie,“ dodala profesorka Hofmannová a připomněla 15 let starou kauzu, v níž Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že umisťování romských žáků do tehdejších zvláštních škol je porušením zákazu diskriminace ve vztahu k právu na vzdělání. „A když se podíváme, co se za těch 15 let stalo, je to tragické, situace v inkluzi je stále velice závažná,“ přiblížila aktuální stav Helena Hofmannová. Podotkla také, že Česká republika podle hodnocení za rok 2021 patří mezi k nejhorším státům v oblasti rovnosti mužů a žen a jejich rovných pozic.

Na závěr zdůraznila ještě dvě zásadní témata, jimž se chce Centrum věnovat – je to zacházení s jinými (ponižující zacházení, právo na vzdělání dětí migrantů, otázka zdravotní péče atd.) a otázka celkového respektu, resp. nerespektu. „Řada oblastí lidských práv je považována za oblasti, které nejsou hodny právního či akademického zájmu a v podstatě spadají do sféry nevládních organizací. A to je také to, čím bychom se chtěli zabývat a tento předsudek vyvrátit,“ uzavřela své vystoupení vedoucí Centra Helena Hofmannová.

„Velice pozitivně vnímám – i z pozice mé odbornosti –, že jedním z klíčových cílů a zájmů Centra by měla být práce na sociální soudržnosti,“ uvedla další členka Centra, Kristina Koldinská z Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. „Zvláště bych chtěla zmínit jedno velice důležité téma – a to je postavení seniorů ve společnosti.“ Jak Kristina Koldinská řekla, právě postavení seniorů ve společnosti je jedním z témat, které má široké souvislosti a ukazuje, že právník, i člen Centra, se nemůže dívat jen na právní normy, ale musí znát a chápat skutečnosti kolem sebe. Při pohledu na kvalitu poskytování sociálních a zdravotních služeb, které jsou propojené a na porušování lidských práv především v pobytových centrech, zjistíme, že lidská práva bývají porušována u těch nejslabších a nejzranitelnějších členů společnosti a že tyto útoky na lidskou důstojnost nebývají ve společnosti příliš často vyzvedány jako témata. „Těším se také na diskuse se studenty o těchto záležitostech, protože to znamená, že budeme společně pracovat na společnosti, která bude prostě řečeno „lidská“,“ dodala doktorka Koldiská.

Lidská práva se v České republice potýkají s celou řadou systematických problémů, mezi něž se řadí například problematika sociální i právní nerovnosti. Nedůvěra v pluralismus a toleranci, která se projevuje i v právu, dále komplikuje postavení řady zranitelných skupin osob, jako jsou osoby s minoritní sexuální orientací, migranti či příslušníci národnostních menšin. Vyvstává tak celá řada otázek týkajících se zajištění garancí rovnosti a zákazu diskriminace. Institucionální rámec ochrany lidských práv také vykazuje slabost s ohledem na problémy ve fungování úřadu ombudsmana.

Jak vyplynulo z konference, akademická sféra by neměla být pouze pasivním pozorovatelem společenských procesů, ale měla by naopak být aktivním účastníkem diskusí, a podporovat tak rozvoj hodnotového rámce společnosti. Centrum pro konstitucionalismus a lidská práva má za cíl dopomoci Univerzitě Karlově dosáhnout tohoto cíle.

Redakce AD
Foto: redakce AD