Nejvyšší soud rozhodl dne 13. září 2022 v senátu pod předsednictvím JUDr. Pavla Simona, se soudkyní zpravodajkou JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou, o dovolání uvolněného starosty obce na Olomoucku, který se žalobou podanou v souvislosti s neomezeně přístupnými údaji z jeho majetkových přiznání (oznámení) na internetu domáhal na Ministerstvu spravedlnosti omluvy a zaplacení zadostiučinění ve výši 40 000 Kč. Své nároky starosta odvodil od nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/17, ve kterém soudci Ústavního soudu označili za protiústavní tehdejší skutečnost, že majetková přiznání veřejných politických funkcionářů jsou naprosto volně přístupná komukoli na internetu, a to včetně anonymního nahlížení do takto citlivých informací.

Ústavní soudci rozhodli, že legitimní požadavek na veřejnou přístupnost takových oznámení o majetku bude jistě naplněn i tím, když majetková přiznání nebudou přístupná na internetu hromadně, neomezeným přístupem do celé databáze, ale ke každému z nich se zájemce či žadatel o informace dostane až na základě individuálně podané žádosti. Plénum Ústavního soudu tehdy konstatovalo, že plošné zveřejňování majetkových přiznání počínaje rokem 2017 je závažným zásahem do ústavních práv starostů, radních či zastupitelů, a rozhodl proto o zrušení příslušného § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů. Rozhodl tak ovšem s odložením účinnosti (vykonavatelnosti) až od 1. ledna 2021.

Právě odklad účinnosti až na počátek následujícího roku měl za následek, že Ministerstvo spravedlnosti i po rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 11. února 2020 dál oznámení o majetku veřejných funkcionářů v neomezeně přístupném registru na internetu ponechalo, a to konkrétně až do 6. listopadu 2020. Mnozí veřejní političtí funkcionáři pak tento postup rozporovali. Starosta, který vystupuje jako žalobce a dovolatel v předmětném dovolacím řízení u Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1021/2022, se rozhodl žalobou domáhat z uvedeného důvodu náhrady újmy, která mu měla být postupem Ministerstva spravedlnosti způsobena. Tuto žalobu nejprve zcela zamítl Obvodní soud pro Prahu 2, což potvrdil i odvolací Městský soud v Praze, Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 13. září 2022 dovolání žalobce částečně odmítl a částečně zamítl.

K odmítnutí části dovolaní vztažené k požadavku na zaplacení zadostiučinění ve výši 40 000 Kč došlo ze strany Nejvyššího soudu z důvodu objektivní nepřípustnosti podle § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento samostatný nárok nepřevyšuje tzv. bagatelní částku 50 000 Kč.

Důvody pro zamítnutí žaloby žalobce o zadostiučinění ve formě omluvy shrnuje Nejvyšší soud takto:

„Ačkoliv Ústavní soud dospěl k závěru, že zákonodárcem zvolený způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u politických veřejných funkcionářů (tj. přímé zveřejnění bez žádosti) není k dosažení legitimního cíle sledovaného zákonem o střetu zájmů (prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci) potřebný a zcela by tedy postačovalo zpřístupňování údajů na žádost, samotné shromažďování takových údajů a jejich zpřístupňování veřejnosti za ústavně konformní považoval a k odložení vykonatelnosti nálezu přistoupil, aby poskytl zákonodárci čas právní úpravu v souladu s jeho závěry upravit, neboť okamžité zrušení § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů by vedlo k úplnému znemožnění zpřístupňování údajů z oznámení politických veřejných funkcionářů, čemuž se Ústavní soud odkladem vykonatelnosti nálezu chtěl vyhnout. Ústavní soud tedy zjevně dospěl k závěru, že umožnění kontroly majetkových poměrů veřejných funkcionářů, byť po dobu odkladu vykonatelnosti ústavně ne zcela konformním způsobem, je důležitější, než okamžité zabránění pokračování v zásahu do práva na soukromí dotčených veřejných funkcionářů…
…S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud uzavřel, že i v období od 11. 2. 2020 do 6. 11. 2020 (resp. až do 31. 12. 2020) nebylo Ministerstvo spravedlnosti jako orgán veřejné moci s ohledem na závěry Ústavního soudu v předmětném nálezu oprávněno nepostupovat podle platné a účinné právní úpravy zákona o střetu zájmů a jeho úřední postup (tj. zpřístupnění údajů z registru oznámení politických veřejných funkcionářů bez žádosti prostřednictvím veřejné datované sítě) tedy nelze považovat za postup nesprávný dle § 13 odst. 1 OdpŠk. (pozn. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů).“
Jestliže nelze považovat postup Ministerstva spravedlnosti za nesprávný v době po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, nelze jej o to více považovat za nesprávný v době, která vyhlášení nálezu předcházela a ve které Ministerstvo spravedlnosti bylo povinno postupovat podle tehdy platného zákona.

Rozsudek ve věci sp. zn. 30 Cdo 1021/2022 je ve dnech 21. září až 6. října 2022 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí na to trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.

Soudní řízení a jeho výsledek popisuje předseda senátu JUDr. Pavel Simon také prostřednictvím nahraného audio záznamu.

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: canva.com