Novou podobu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, který má tento měsíc projednat vláda, zkritizovaly protikorupční organizace Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení. Podle nich hrozí, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů.

„Zásadní posun k horšímu od minulého návrhu se týká rozsahu, čeho se mohou oznámení týkat. Místo toho, aby bylo možné oznámit jakýkoliv trestný čin nebo přestupek, bude věcný rozsah zákona tak komplikovaný, že bude velice náročné ho vysvětlit, natož aplikovat v praxi,“ sdělil právník TI Jan Dupák. „Nedokážu si představit, že tato pravidla budou bez právníka jasná jak oznamovatelům, tak zaměstnavatelům,“ dodal.

Dalším podstatným nedostatkem je podle kritiků omezení ochrany u anonymních oznámení, která často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. Protikorupčním organizacím vadí také „nová administrativní zátěž bez zásadních pozitiv“.

„Zákon je po meziresortním připomínkovém řízení. Obecně platí, že zákony, které Ministerstvo spravedlnosti posílá do legislativního procesu, respektive do vlády, jsou schvalovány všemi předsedy koaličních poslaneckých klubů. Bylo tomu tak i v případě zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon byl tedy posvěcen předsedy všech koaličních klubů, nyní půjde do komisí,“ reagoval mluvčí Ministerstva spravedlnosti Mgr. Vladimír Řepka.

Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021. „ČR tak už více než devět měsíců mešká s přijetím českého zákona. To způsobuje v praxi komplikace úřadům, které musí po uplynutí transpoziční lhůty oznámení přijímat, není však příliš jasné, jak s nimi mají naložit,“ upozornily protikorupční organizace.

Připomněly, že současná vláda mohla po loňských sněmovních volbách předložit původní podobu zákona, která vznikla za bývalé ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešové. Podle organizací byla tato verze kvalitnější než současná a představovala kompromis po mnoha jednáních ministerských úředníků, zástupců protikorupčních organizací a dalších expertů.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com