Příspěvek na mobilitu pro handicapované by se mohl od října tohoto roku zvýšit z 550 na 900 korun. Na zdvihací plošinu by stát nově mohl lidem s postižením přispět až 500 000 korun, tedy o 100 000 korun víc než teď. Počítá s tím návrh novely zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, který schválila dne 31. srpna 2022 vláda. Chystaný předpis upravuje také pravidla poskytování otcovské a pohřebného či hlášení karantén. Kromě toho vláda schválila i novelu nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, díky níž dojte k navýšení platů zaměstnanců veřejných služeb a státu o deset procent.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby Poslanecká sněmovna předlohu schválila hned v takzvaném prvním čtení. „V novele je klíčová část, která se týká příspěvku na mobilitu. Dotkne se asi 260 000 lidí, kterým se příspěvek zvedne z 550 na 900 korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Ing. Marian Jurečka.

Novela je podle ministra Jurečky součástí balíčku, který má zmírnit dopady zdražování na handicapované. Mezi opatřeními má být vedle zvýšení podpor na mobilitu a plošiny také růst příspěvků na zaměstnávání lidí s postižením či příspěvků pro lidi s dietami. Příspěvky na zaměstnávání upraví pak vládní nařízení, příspěvky na dietu vyhláška.

Příspěvek na mobilitu se vyplácí od roku 2012. V prvních letech činil 400 korun, od ledna 2018 se zvedl na 550 korun. Od října by se mohl zvýšit na 900 korun. Úřady by lidem vyšší dávku poslaly poprvé v listopadu. Na pořízení zdvihací plošiny by handicapovaní nově mohli získat až 500 000 korun místo 400 000 korun. Spoluúčast žadatelů při úhradě dál činí deset procent.

Podle Národní rady osob se zdravotním postižením je navrhované navýšení nedostatečné a neodpovídá realitě. Rada doporučovala zvednutí příspěvku na mobilitu na 2000 korun a na plošinu na 600 000 korun. Požadovala i příspěvky na energie pro lidi, kteří se neobejdou bez podpory dýchacích či jiných přístrojů.

Podle novely by nárok na otcovskou měl být i v případech, kdy se dítě narodí mrtvé či zemře v šestinedělí. Zákon srovnává podmínky mužů a žen, které po úmrtí potomka mateřskou mají. Pohřebné by se mělo poskytovat také na mrtvě narozené dítě. Zaměstnavatel musí podle návrhu otce na otcovskou uvolňovat, jinak mu hrozí pokuta až 500 000 korun.

Hlášení o karanténě by hygienici měli sociální správě posílat elektronicky. Informaci o karanténě u svého zaměstnance by od úřadu měli dostat i zaměstnavatelé, pokud o to žádají. Stejně jako v době nemocenské, těhotenství či mateřské nesmí pracovník ani při karanténě či otcovské dostat výpověď, vyplývá z novely.

Na svém zasedání dne 31. srpna vláda také schválila novelu nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, díky níž dojte k valorizaci platových tarifů – všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou základ výdělku o deset procent. Na růstu výdělků se dohodli lídři vládních stran s odbory. Ty požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci.

Pro letošek se plat ve veřejných a státních službách zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Ostatním profesím výdělek rostl. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se od ledna platový základ zvedl o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával veřejný sektor v prvním čtvrtletí letošního roku 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Polovina pracovníků pobírala více než 37 633 korun. V soukromém sektoru průměrná mzda dosahovala 41 386 korun, přičemž polovina lidí měla přes 33 647 korun.

Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek. Vláda počítá, že se od září o 10 % zvýší základ výdělku v první tabulce s nejnižšími částkami a také ve státní službě. Ve veřejných službách se tarify letos pohybují podle délky praxe a odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce od 11 030 korun do 49 920 korun a ve státní službě od 14 660 do 62 000 korun. Od září budou částky ve veřejných službách činit od 12 140 do 54 920 korun a u státních zaměstnanců od 16 130 do 68 200 korun. Odbory kritizují, že řada tarifů je pod minimální mzdou. Ta činí pro letošní rok 16 200 korun. Pod touto částkou je 40 z celkem 192 tarifů první tabulky pro veřejnou sféru. Ve státní službě je to pět ze 144 tarifů. Po zářijovém navýšení pod nejnižším výdělkem zůstane v tabulce veřejné sféry 25 platových základů a ve státní službě jeden. O změnách nastavení i odměňování začne podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky jednat pracovní skupina.

Zdroj: ČTK
Foto: vlada.cz