Analýzou současného stavu a perspektivami dalšího legislativního vývoje institutu hromadných žalob v českém právním systému se zabývalo sympozium Hromadné žaloby, které v rámci Pražského právnického jara uspořádala v pátek 10. června 2022 ve Vlasteneckém sále pražského Karolina Stálá konference českého práva. Záštitu nad akcí převzal Mgr. Radek Vondráček, předseda Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Přítomné uvítal JUDr. Karel Havlíček, zakladatel Stálé konference českého práva, který uvedl že v rámci sympozia bude zvláštní pozornost věnována představení aktuálního stavu legislativních prací – jejich posunu, a to nejen díky pandemické situaci, hlavním institutům právní úpravy hromadných žalob, jejich systematickému zařazení v civilním procesu, problematickým stránkám zvažované právní úpravy apod.

K diskusi přizval členy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zástupce Ministerstva spravedlnosti, Soudcovské unie a České advokátní komory, představitele spotřebitelské veřejnosti a další hosty.

Jako první vystoupil advokát JUDr. Jaromír Císař, který nazval svůj příspěvek Hromadné žaloby jako téma, z kterého se neprodiskutujeme. „Je smutným výsledkem dnes už bohužel desetiletých diskusí, že stále nic nemáme na stole,“ konstatoval a následně připomněl kauzu bankovních poplatků. Podle jeho slov již před deseti lety zde byla potřeba právní úprava, ale dodnes nic zakotveno nemáme. Navíc, jak uvedl, míříme do ekonomicky složitých časů, kdy příležitostí pro hromadné žaloby bude vícero. „Připomenu například Bohemia Energy nebo krach Sberbank CZ,“ uvedl a upozornil na neúspěšné legislativní pokusy, které nezískaly dostatečnou podporu, když nakonec i ten poslední návrh byl zcela stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně. Jediný posun byl zaznamenán na evropské úrovni. „Směrnice o zástupných žalobách má být implementována do 25. 12. 2022, což vidím jako nereálné, stejně jako termín účinnosti k 25. 6. 2023,“ dodal. Závěrem pak seznámil přítomné i se zahraniční praxí a zejména pak s odrazujícími symptomy hromadných žalob.

Za Ministerstvo spravedlnosti vystoupil jeho náměstek Mgr. Michal Franěk, který poděkoval za pozvání a seznámil s aktuálním vývojem, zejména s transpozicí již zmíněné směrnice. „Evropské právo po nás chce minimální rámec harmonizace ve smyslu žalob přihlašovacího typu a v tomto smyslu plánujeme toliko žaloby spotřebitelské,“ shrnul a upozornil na potřebu určité neziskové spotřebitelské organizace, která zaručí, že se žalobami nebudou prováděny spekulace, což bylo již i v minulosti navrhováno. Doc. JUDr. Jan Tryzna, Ph.D., z Právnické fakulty UK v Praze, pak objasnil ústavní aspekty hromadných žalob. Přítomné pozdravila i profesorka JUDr. Helena Válková z Poslanecké sněmovny, které informovala o souboru problémů k řešení, na kterých se musí sněmovna shodnout i se Senátem. Věří, že ústavněprávní mantinely by neměly být brzdou a stejně tak věří, že dojde ke shodě i v dalších bodech, byť panuje jistá míra skepse, jaký zvolit právní nástroj. „Stále jsme se například neshodli, zda půjdeme cestou novely o. s. ř., či speciálním zákonem,“ uvedla.

Místopředseda Krajského soudu v Praze JUDr. Jiří Grygar, Ph.D., úvodem vzpomněl na své vystoupení na témže místě v roce v roce 2019, kdy upozornil na absenci insolvenční materie v návrhu, což bylo následně doplněno, a následně se podíval na problematiku hromadných žalob z pohledu soudce. „Je náročné komentovat to, co není v tuto chvíli napsáno, a tak se pokusím zaměřit aspoň na aspekty návrhu,“ uvedl. To, zda půjdeme cestou novely o. s. ř. nebo zákonem o hromadných řízeních, je v tuto chvíli nejasné, ale je třeba si uvědomit, že hromadné žaloby narážejí na dva problémy. Jednak zde panuje názor, že řízení o hromadných žalobách proběhne rychleji než standartní proces, „to ale beze zbytku neplatí, nikdy zde nebudeme v režimu jako v USA, neboť budeme prokazovat nejen původ, ale i důvod jednotlivých nároků“. Druhá premisa se týká četnosti a závažnosti jednotlivých žalob. Panuje představa, že žalobce vše sesbírá, sepíše a podá, že bude fungovat jako magnet, rychle a efektivně. „Nejsem názoru, že ten rozsah bude takový, jaký se předpokládá,“ uvedl. Dále se věnoval insolvenčním a exekučním otázkám v návrhu. „Co vidím jako potřebné, je dořešení otázky odměn a záloh exekutora,“ poznamenal. Stejně tak se věnoval i dalším otázkám, které insolvence, exekuce a hromadná řízení mohou spojovat.

Advokát Mgr. Miroslav Krutina se pak podíval na téma hromadných žalob z pohledu advokáta. Poznamenal, že legislativa je v pasti, když je současně jasné, že hromadné žaloby a jejich užitečnost je neoddiskutovatelná. „Hromadné žaloby představují přístup ke spravedlnosti pro všechny, i ty ekonomicky nezvýhodněné, kterým by se jinak podání žaloby nevyplatilo,“ uvedl. Co může tížit advokáty je, podle jeho názoru, otázka kvalifikovaného právního zastoupení a kvalitně zpracovaných podání, což pochopitelně není zaručené. „Riziko vidím v zejména v režimu opt-out, kdy to, že je někdo účastníkem, nemusí ani vědět on sám, a je zde pochopitelně i riziko zneužití tohoto institutu,“ dodal. Aby advokát mohl bezpečně vykonávat zástupce v jednotlivých kauzách, je třeba překonat nejedno úskalí. Zákon o advokacii například zakazuje advokátovi provádět nábor, tedy nelze říci: je zde hromadný spor, pojďte, já vás zastoupím. Reklama jde často na hranu toho, co advokát smí. To je první kolizí. A uvedl i další praktické problémy jako například otázku zplnomocnění – závažná je otázka, kdo je skutečně klientem advokáta. Stejně tak je zde problém, komu bude advokát odpovídat – přímo klientovi? Koho bude informovat – zmocněnce nebo přímo klienta? Velmi závažnou otázku představuje také financování takových kauz. Odměnu má často zmocněnec nebo advokát a spotřebitel se k odškodnění ani nedostane. Na druhou stranu je nutné říci, že riziko zastupovat v těchto sporech je obrovské, a tak to časem pravděpodobně ani nikdo nebude chtít dělat, byť se advokáti snaží veškerá úskalí suplovat. „Legislativci by měli přijmout řešení, kdy cestu hromadným žalobám otevřou a ukážou směr, kde se lze a kde se již nelze pohybovat,“ dodal závěrem.

Závěrem Mgr. et Mgr. Kryštof Kruliš, Ph.D., předseda správní rady Spotřebitelského fóra, z. ú., představil zkušenosti z pohledu spotřebitelů a spotřebitelských organizací.

Sympozium ukázalo, že je důležité se odborně setkávat a diskutovat nejen téma hromadných žalob, ale všechna, která aktuálně hýbou děním, což potvrdil i nedávný Sjezd českých právníků, jak závěrem poznamenal sám moderátor.

Redakce AD
Foto: redakce AD