Trestných činů s nenávistným podtextem meziročně ubylo, konstatovalo MV

V loňském roce policie stíhala v souvislosti se skutky s nenávistným podtextem 99 lidí. Řešila celkem 108 takových trestných činů, což bylo o 26 méně než v roce předcházejícím. Vyplývá to z výroční Zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti v ČR za rok 2021, kterou dne 9. června zveřejnilo Ministerstvo vnitra. Nenávistné trestné činy měly vloni nejčastěji antisemitský podtext, přibylo také nenávistných útoků na Romy.

 

Nejvíc nenávistně motivovaných skutků policie zaregistrovala v Praze (53), následoval Ústecký kraj (12). Stejné pořadí zaujala obě města v roce 2021 i v počtech stíhaných osob – v hlavním městě policie stíhala 35 osob, v Ústeckém kraji 17. Objasněno bylo loni, stejně jako předloni, 61 trestných činů s nenávistným obsahem.

Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, oproti roku 2020 to bylo o deset víc. Trestné činy s antisemitským podtextem tak představovaly třetinu z celkového počtu. V roce 2020 se jednalo o každý pátý případ. Oproti roku 2020 narostl také počet trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, a to z 19 na 33 případů. Podílely na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem 30,6 procenta. Sedm trestných činů, o dva méně než v roce 2020, bylo motivováno nenávistí k muslimům.

Nenávistí k LGBT komunitě (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) bylo motivováno 11 skutků, tři mířily proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv. Policie evidovala také jeden trestný čin motivovaný nenávistí k Arabům.

Celkově bylo v roce 2021 na území České republiky registrováno 153 233 trestných činů. Na tomto čísle se činy s nenávistným podtextem podílely 0,07 procenta.

Ani jeden trestný čin s extremistickým či nenávistným podtextem loni podle zprávy neřešila ve svých řadách policie nebo armáda.

Odsouzeno za trestný čin spáchaný s rasovým podtextem bylo loni celkem 67 osob, to je o sedm méně něž předloni. Nejčastěji byli odsouzeni pro výtržnictví (33), hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (17) a projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (16). Sedmi lidem uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody. Dva pachatele soud označil za recidivisty. S podmíněným trestem odešlo od soudů 39 osob. Trest obecně prospěšných prací byl uložen v sedmi případech. Mezi odsouzenými bylo šest mladistvých a šest žen.

 

Jak dále uvádí zpráva o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2021 ústředním tématem se loni stalo vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Podle MV se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky.

Kritiku namířenou proti covidovým opatřením všeobecně sdílely „pronárodně“ orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. „Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách,“ uvádí zpráva.

V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty i nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. „Dezinformační média trvale a intenzivně ‘obohacovala’ českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou,“ stojí v dokumentu. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.

Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě se prý jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. „O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem,“ píše se v dokumentu. Jak uvádí zpráva, komunita ortodoxních komunistů však velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu.

Vnitro ve zprávě také varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR: „Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin.“ 

Obdobím stagnace pak procházejí domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.

 

Zdroj: ČTK, MV
Foto: canva.com

 

 

Go to TOP