Ve druhém pololetí příštího roku by měl začít fungovat nový elektronický monitoring odsouzených. Počítá s tím Probační a mediační služba (PMS), která plánuje vybrat nového dodavatele takzvaných náramků do konce letošního roku a uzavřít s ním smlouvu na sedmiletý servis zařízení. Vyplývá to z materiálu, který ve středu 13. dubna projedná vláda.

Elektronické náramky hlídaly domácí vězně i některé obviněné lidi od září 2018 do listopadu 2021, kdy Probační a mediační služba ukončila spolupráci s dodavatelem SuperCom a vrátila se k namátkovým kontrolám. Uvedla tehdy, že izraelská společnost neplnila své povinnosti včas a řádně. Nová vláda v programovém prohlášení zavázala k tomu, že zajistí výběr nového dodavatele.

PMS chce na pořízení systému využít zhruba 73 milionů korun, které na provoz náramků získala již dříve. Ve výběrovém řízení bude poptávat dodání jednoduchého softwaru pro provoz koncových zařízení – tedy sledovacích náramků a základnových stanic, jež budou umístěné v domácnostech monitorovaných lidí.

Probační služba požaduje, aby přístroje uměly zkontrolovat jednak setrvání daného člověka v obydlí, jednak to, zda respektuje zakázané zóny – například perimetr vzdálenosti od domova oběti trestného činu. K první funkci potřebují zařízení komunikovat pomocí radiových vln, ke druhé propojení náramku se signálem GPS. Předchozí náramky měly funkcionalit více: uměly například provést test na alkohol nebo sledovat vzájemnou polohu monitorovaného člověka a oběti.

V první fázi projektu ohlídaly náramky celkem 617 lidí, ročně to tedy bylo zhruba 206. PMS předpokládá obdobná čísla i ve druhé fázi projektu, což by za sedm let vycházelo na 1 442 hlídaných. Zpočátku služba plánuje pořídit jen tolik náramků, kolik bude potřeba na zahájení provozu systému. Postupně jich chce poté v letech 2023 až 2024 nakoupit až 700, a to i kvůli rezervám pro případ čištění náramků či jejich oprav. Monitorovací centrum má nově sídlit nikoliv na Ministerstvu spravedlnosti, ale přímo v prostorách ředitelství Probační a mediační služby v centru Prahy.

Elektronický monitoring využívá většina vyspělých evropských států. Nejvíce na něj spoléhá Anglie s Walesem, kde náramky fungují od roku 1999 a ročně hlídají kolem 54 000 lidí, ve Francii je to zhruba 29 000 lidí, v Polsku přes 5 000. Na Slovensku, v Rakousku či Estonsku se počty monitorovaných ročně pohybují v řádu stovek.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com