Milostivé léto, jehož původní nápad vycházel z biblických kořenů a mělo být tedy oddlužovací akcí zcela výjimečnou, opakující se jedenkrát za 50 let, by se nakonec mohlo pro dlužníky v brzké době znovu zopakovat a případně také rozšířit i na další pohledávky. Na uspořádání další oddlužovací akce panuje ve vládní koalici shoda. Pro opakování jsou i poslanci, kteří milostivé léto prosadili. Akce začala loni 28. října a skončí tento pátek 28. ledna.

Podle údajů Exekutorské komory bylo loni na konci října v Česku téměř 4,58 milionu exekucí, mělo je 711 900 dlužníků. Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno. „Samozřejmě jedním z důvodů spuštění milostivého léta bylo dostat lidi, kteří jsou dlouhodobě v šedé zóně a nevyplatí se jim legálně pracovat, do režimu, aby pracovali oficiálně,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Ing. Marian Jurečka.

Podle něj by se podmínky příští akce mohly upravit. „Měli bychom tam dostat i rozšířený okruh exekucí. Třeba ty, které vyplynuly ze správních řízení. To se týká i našeho resortu, kde máme třeba pohledávky u České správy sociálního zabezpečení,“ uvedl ministr Jurečka. Podle něj je milostivé léto rozumný krok, který umožní srovnat původní dluh bez někdy i násobně vyššího příslušenství. „Jsem rád, že je koaliční shoda na tom, že to v roce 2022 zrealizujeme. Bude to samozřejmě potom už opravdu milostivé léto, tedy během letních měsíců,“ dodal vicepremiér.

Milostivé léto prosadili loni poslanci. Jurečka předpokládá, že tentokrát s návrhem přijde vláda. Podle poslance Ing. Patrika Nachera, který patří ke spoluautorům nynější oddlužovací akce, by na předloze měla mít ale koalice a opozice předem shodu. „Měli bychom to mít natolik detailně prodiskutované, že potom už bychom šli s jednou dohodnutou variantou do Sněmovny,“ řekl Nacher. Míní, že by pak bylo možné novelu přijmout hned při prvním projednávání. Už v prosinci uvedl, že by díky nynějšímu tříměsíčnímu projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu by se mohla zbavit až polovina dlužníků. „Celý institut milostivého léta je tak unikátní, že si říká o pokračování, respektive o zopakování,“ řekl Nacher. Nově by se podle něj mohly zahrnout i jiné pohledávky než jen ty, které vymáhá exekutor.

Podle mluvčího Ministerstva spravedlnosti Mgr. Vladimíra Řepky se vláda v programovém prohlášení zavázala, že nedávné úpravy pravidel exekucí vyhodnotí a najde vyvážené řešení pro zodpovědné dlužníky i seriózní věřitele. „Do této oblasti samozřejmě spadá i milostivé léto,“ řekl mluvčí. Ministerstvo podle něj dosavadní údaje analyzuje a čeká na konečné výsledky, spolu s Exekutorskou komorou pak zjištění zveřejní. Komora podle své mluvčí Mgr. Evy Rajlichové po skončení akce začne sbírat data od jednotlivých exekutorů, výsledky by měly být v březnu.

Podle lidoveckého poslance Mgr. Marka Výborného, který je dalším z autorů nynější úpravy, není o smysluplnosti milostivého léta pro odpovědné dlužníky i věřitele pochyb. „Vzhledem k okolnostem i přístupu některých exekutorů je namístě ho ještě jednou zopakovat,“ uvedl Výborný. Podle některých dluhových poradců část exekutorů oddlužení brzdila. Vedení Exekutorské komory to odmítlo.

Komora pravidla milostivého léta už dřív kritizovala. Nyní sdělila, že při případném pokračování bude žádat „zásadně jiné“ nastavení. „To, že stát chce odpouštět své dluhy, nesmí být na úkor exekutorů. Ti musí dostat zaplaceno za svoji práci, stejně jako jiné právnické profese,“ uvedla Komora. Podle ní z předběžných odhadů vyplývá, že akce využili hlavně lidé, kteří své dluhy už předtím řešili.

Akce milostivé léto, která v pátek končí, v některých regionech pomohla jen malé části lidí, kteří se kvůli dluhům dostali do exekucí. Mnohým lidem chyběly peníze na splacení jistiny. Řada lidí měla dluhy také u úvěrových společností nebo firem, které do projektu nebyly zapojeny, proto se raději rozhodli pro insolvenci. Podle dluhových poradců je přínos akce mimo jiné v tom, že někteří dlužníci začali svoji situaci řešit.

Podle dluhových poradců se akce kvůli nejasnostem zpočátku hůře rozbíhala a pak trvala příliš krátkou dobu. Problémem podle nich bylo také to, že ve stejné době přišla energetická krize, zdražování a covid. Lidé tak obecně měli méně peněz, ze kterých by mohli dluhy uhradit.

Zdroj: ČTK, EK ČR
Foto: canva.com