Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl dne 20. ledna 2022 o další ze stížností, které v uplynulých letech podali rodiče proti Norsku na postup orgánu sociálně-právní ochrany nezletilých – Barnevernetu. V nynějším případě E. M. a ostatní proti Norsku byly děti narozené v letech 2005 a 2008 z péče matky odebrány a svěřeny do péče pěstounů. Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky.

Jde již o druhou stížnost matky proti Norsku podanou k mezinárodnímu soudu poté, co s první z nich neuspěla. Česká vláda vstoupila do řízení před Soudem – jelikož matka i děti jsou českými občany – a upozornila na některé kritické aspekty případu.

Paní E. M. podala v roce 2017 stížnost jménem svým a jménem svých dvou synů. Ti původně vyrůstali se svými rodiči v Norsku. V roce 2011 bylo z podnětu zaměstnanců tamní mateřské školy, kterou oba chlapci navštěvovali, zahájeno řízení u orgánu sociálně-právní ochrany dětí a bylo podáno trestní oznámení. Norské orgány měly podezření na pohlavní zneužívání dětí ze strany otce a závažné zanedbání péče a obě děti umístily do pěstounské péče. Zpočátku se mohla matka s dětmi stýkat častěji, nicméně postupně byl kontakt omezován až na dvě hodiny dvakrát ročně pod dohledem.

V roce 2014 matka podala návrh na vrácení dětí do péče. Norské soudy děti ponechaly v péči pěstounů, matku zbavily rodičovských práv a zakázaly kontakt s dětmi. Původní návrh Barnevernetu na vydání souhlasu s osvojením mladšího syna pěstouny norské soudy zamítly. Při rozhodování vzaly soudy v potaz závažné zanedbávání péče o děti. Současně byla matka norskými orgány kritizována za medializaci případu v rozporu s nejlepším zájmem dětí.

V aktuálně zveřejněném rozsudku evropský soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat.

Evropský soud přezkoumával řízení o vrácení dětí do péče biologické matky, přitom však, jak to ostatně učinil i v dalších případech proti Norsku, přihlédl k okolnostem případu před zahájením uvedeného řízení a rodinnou situaci dětí umístěných do pěstounské péče v roce 2011 tak hodnotil v celkovém kontextu. V předchozím stádiu norské orgány přezkoumávaly závažné zanedbávání dětí v rodině, které prokázaly, a rovněž podezření na pohlavní zneužívání. Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají. Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali. Z uvedených důvodů štrasburský soud neshledal porušení Úmluvy.

„Rozhodnutí je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla advokátka rodiny Mgr. Dora Boková. Boková ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

Velký senát je složen z předsedy soudu a jeho místopředsedů, předsedů sekcí, národního soudce společně se soudci určenými losem. Soudci, kteří zasedali v senátu, jenž vydal rozsudek, nemohou zasedat ve Velkém senátu, jestliže jde o věc, která jim byla předána na základě žádosti jednoho z účastníků řízení. O tom, zda je na místě věc Velkému senátu předat k novému projednání či nikoli, rozhoduje kolegium soudců.

Štrasburský soud uvedl, že nařízení o pěstounské péči a pozdější zbavení rodičovských práv bylo v souladu se zákony. „ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a také skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval Evropský soud pro lidská práva. Podle soudu ve Štrasburku matka zveřejňováním osobních údajů o dětech na internetu situaci dále zhoršovala. „S ohledem na názory a na psychologickou situaci dětí ESLP rozhodl, že norský soud dostatečně odůvodnil své rozhodnutí odejmout matce právo na styk s oběma dětmi,“ dodal soud v prohlášení.

Rozsudek není v právní moci. Matka může žádat o postoupení případu velkému senátu ESLP.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů je řešen také u Evropského soudu pro lidská práva. Evropský soud pro lidská práva od roku 2016 zveřejnil 27 rozsudků a rozhodnutí proti Norsku týkajících se stížností na postup Barnevernetu. Ve 13 z nich shledal porušení článku 8 Úmluvy, tedy práva na ochranu rodinného a soukromého života. Dvě desítky stížností na rozhodnutí čekají.

Rozsudek je k dispozici v anglickém jazyce zde. Anotace rozsudku bude v českém jazyce k dohledání v databázi rozsudků a rozhodnutí štrasburského soudu v následujících dnech na adrese eslp.justice.cz.

Zdroj: ESLP; Kancelář vládního zmocněnce; ČTK
Foto: echr.coe.int