Dne 13. ledna 2022 zveřejnil soudní dvůr EU rozsudek ve věci C-881/19 Tesco Stores ČR, podle kterého platí, že při uvádění „čokoládový prášek“ na etiketě potravinářského výrobku jako směsné složky tohoto výrobku musí prodávající uvést také složky této směsné složky.

České orgány nařídily společnosti Tesco stáhnout z trhu některé výrobky, protože seznam složek uvedených na jejich etiketě obsahoval český ekvivalent výrazu „čokoládový prášek“, aniž by byl pro tuto směsnou složku navíc uveden podrobný seznam složek, jak to v zásadě vyžaduje nařízení o označování potravin¹.

České orgány tvrdí, že nařízení s ohledem na české znění Směrnice o kakaových a čokoládových výrobcích² umožňuje, aby byl na etiketě uveden pouze český ekvivalent výrazu „čokoláda v prášku“, složené složky, jejíž složky jsou definovány samotnou směrnicí, aniž by musel být pro dotyčnou směsnou složku uveden další podrobný seznam složek. V této souvislosti se české orgány domnívají, že na český ekvivalent výrazu „čokoládový prášek“ se tato výjimka nevztahuje, a proto jeho použití na etiketě vyžaduje uvedení dodatečného podrobného seznamu složek.

Společnost Tesco nicméně tvrdí, že „čokoládový prášek“ a „čokoláda v prášku“ jsou totožné výrazy a že dotčené výrobky zakoupila v Německu a Polsku, kde jsou legálně označeny německým a polským ekvivalentem výrazu „čokoládový prášek“, aniž by pro tuto směsnou složku musel být uveden dodatečný podrobný seznam složek. Německé a polské znění směrnice ve skutečnosti takové použití tohoto výrazu výslovně povoluje. Tesco zdůrazňuje, že jednoduše doslovně přeložilo německý nebo polský ekvivalent termínu „čokoládový prášek“ do češtiny.

Krajský soud v Brně, před kterým společnost Tesco napadlo rozhodnutí českých orgánů, se Soudního dvora dotázal, zda Tesco použitím českého ekvivalentu výrazu „čokoládový prášek“, aniž by spotřebitelům poskytlo podrobný seznam složek této směsné složky, skutečně porušilo nařízení.

Svým rozsudkem ze dne 13. ledna 2022 Soudní dvůr nejprve připomněl, že směrnice přinesla úplnou harmonizaci názvů kakaových a čokoládových výrobků určených k lidské spotřebě (bod 34 rozsudku).

Soudní dvůr dále uvedl, že osvobození – stanovené nařízením pro složené složky, jejichž složky jsou definovány směrnicí – od povinnosti poskytnout podrobný seznam složek musí být vykládáno restriktivně (42).

Krom toho Soudní dvůr konstatuje, že cíl spočívající v zaručení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, pokud jde o informace o potravinářských výrobcích, by byl vážně ohrožen, pokud by hospodářským subjektům bylo povoleno nerespektovat název složky v daném úředním jazyku a volně překládat různé jazykové verze tohoto označení do jiných jazyků pro následné zobrazení těchto překladů na etiketě těchto překladů výrobky (43 a 47).

V tomto ohledu Soudní dvůr zdůrazňuje, že i když směrnice stanoví přesnou definici českého ekvivalentu výrazu „čokoláda v prášku“, neobsahuje takovou definici pro český ekvivalent pojmu „čokoládový prášek“ (49). Proto pouze první termín může spotřebitelům poskytnout odpovídající úroveň informace (50).

S ohledem na výše uvedené Soudní dvůr rozhodl, že při uvedení českého ekvivalentu „čokoládový prášek“ na etiketě potravinářského výrobku jako složky tohoto výrobku, prodávající musí také popsat složení této složka (53).

Zdroj: SD EU
Foto: canva.com

¹ 1169/2011/EU

² 2000/36/EC