Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, uložil začátkem srpna pachateli trestného činu ublížení na zdraví s následkem smrti  mimořádně snížený trest odnětí svobody, a to až pod hranicí trestní sazby, což vyvolalo zájem veřejnosti. Obžalovaný J. B.  dostal podmíněný trest odnětí svobody se zkušební dobou pěti let za ublížení na zdraví s následkem smrti  za to, že na firemním večírku v hádce dvakrát udeřil kolegu z práce, který následně svým poraněním hlavy po pádu na chodník podlehl. 

Při posuzování výše trestu přihlédla jak obžaloba, tak i soudce hned k několika skutečnostem, například že obžalovaný zraněnému poskytl sám první pomoc a přivolal záchranku, že nikdy před tím nebyl konfliktní, že se zavázal uhradit pozůstalým nemajetkovou újmu, kvůli které přehodnotil rodinné plány, a také první částky už zaplatil. Prostě postavil se k této tragédii, v níž sehrál roli také alkohol, lidsky a s plným vědomím své viny.

Vzhledem k tomu, že šlo trest poměrně neobvyklý, zeptal se Advokátní deník dvou zkušených obhájců, zda se ve své dosavadní praxi s podobným případem již někdy setkali…

„Setkávám i s případy kdy je trest uložen pod zákonnou spodní sazbou jeho výměry. Jsou-li splněny podmínky pro takový postup, měl by soud vždy využití takové eventuality pečlivě zvážit. Justiční praxe je však taková, že jde o zcela výjimečné případy. Rozhodně se domnívám, že soudy by k obdobnému procesnímu postupu mohly a měly sáhnout daleko častěji než se tomu v praxi děje,“ uvedl k případu člen prezídia Unie obhájců, advokát Mgr. Lukáš Trojan.
Podle něho další věcí je vlastní charakter trestné činnosti, kdy soudy přistupují k ukládání trestů odnětí svobody pod spodní sazbou, často i podmíněně odložených. „Je smutným faktem, že takový postup volí soudy především u trestných činů násilné kriminality, zatímco u hospodářských trestných činů ukládají nekompromisně nepodmíněné tresty odnětí svobody. Jsem přesvědčen o tom, že správný přístup k trestní politice by měl být přesně opačný.“

Jeden z podobných případů řešil v nedávné době také kolega advokáta JUDr. Petra Kočího, Ph.D. v kanceláři www.eAdvokacie.cz.  „Obhajoval řidiče autobusu, který porušením povinnosti způsobil smrt chodce. Byl odsouzen a soud mu uložil podmíněný trest; avšak neuložil mu zákaz činnosti, tedy řízení. Dalším pak byla obhajoba v kauze havárie osobního vozu a vlaku, kdy šlo o trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti způsobený porušením důležité povinnosti. Trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno a opět nebylo pachateli uloženo, aby se zdržel činnosti řízení, v jejíž souvislosti se dopustil přečinu. I když zákaz řízení bývá v obdobných věcech ukládán jaksi „automaticky“, v uvedených případech soud uznal, že by takový trest neměl žádný smysl, přihlédl k chování pachatelů v průběhu řízení a volil jiný postup,“ dodal zkušenost z kanceláře doktor Kočí.

Jde tedy o rozsudek svým způsobem průlomový, anebo zůstane výjimkou výjimek, která se nebude zase dlouho opakovat?

„Uložený trest mi přijde rozumný. I když současný trestní zákoník výslovně účel trestu nedefinuje, lze shrnout, že jím je ochrana společnosti před pachateli, zabránění pachateli v dalším páchání trestné činnosti, výchova pachatele k vedení řádného života a výchovné působení na ostatní členy společnosti. S ohledem na okolnosti případu a chování odsouzeného po skutku se domnívám, že k naplnění uvedených účelů trestu nebyl v daném případě nepodmíněný trest nutný. A shodný názor měl nejen soudce, ale i státní zástupce,“ uvedl advokát Petr Kočí, který by byl rád, kdyby se ve všech případech o ukládaném trestu vždy velmi důkladně přemýšlelo a hledaly se účelné alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody. „I z pohledu poškozeného může být racionální, pokud odsouzený zůstane na svobodě a může například vydělávat na náhradu škody,“ uzavřel JUDr. Kočí.

Podle obhájce Lukáše Trojana jde o naprosto výjimečný postup. „Osobně takovým případům říkám „bílý jednorožec“, každý asi chápe proč. Ale moc bych si přál, aby takový postup soudů ojedinělý nebyl, naopak aby šlo o rozšířenou, přijímanou a běžnou praxi,“ doplnil a domnívá se, že je namístě otevřít diskusi o zásadní změně trestní politiky státu a trestání pachatelů trestné činnosti. Ta by podle něho měla směřovat jak k legislativním změnám, tak ke změnám rozhodovací praxe soudů. „Svět se mění a ČR za demokratickým světem v této oblasti citelně zaostává. Nezpochybnitelným důkazem je počet osob vykonávajících tresty odnětí svobody v poměru na počet obyvatel ČR. V tomto ukazateli jsme na úplném chvostu Evropy. Příčinou této situace je nejen restriktivně nastavená platná právní úprava, která nutí soudy ukládat dlouholetý trest odnětí svobody i tam, kde to není vhodné, a dokonce je to společensky kontraproduktivní, ale také rozhodovací praxe soudů. Ty, ačkoliv na to právní nástroje mají, což zmíněný případ dokazuje, přistupují často k ukládání drakonicky vysokých trestů odnětí svobody,“ přispěl svým názorem Mgr. Trojan.

Redakce AD
Foto: Redakce AD