Poslanci ze Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, takzvaného Velkého ucha, se dne 11. ledna 2022 zabývali na své první schůzi v tomto funkčním období – vyjma volby místopředsedy komise – projednáním „podnětu České advokátní komory k objasnění okolností realizace sledování osob a věcí provedeného ve Vazební věznici Brno-Bohunice“. Českou advokátní komoru zastupovali v rámci obecné rozpravy jednání komise její místopředsedkyně JUDr. Monika Novotná a člen představenstva Mgr. Lukáš Trojan.

Česká advokátní komora již dříve uvedla, že vyzve ministra spravedlnosti i sněmovní komisi pro kontrolu odposlechů, aby odposlouchávání výslechových místností ve vazební věznici Brno-Bohunice prošetřili.

„V rámci obecné rozpravy na dnešním jednání ve sněmovně jsme tlumočili především obavy advokátní veřejnosti z narušení důvěrné komunikace advokátů s klienty, které mohou ve svém důsledku vést až k omezení efektivity poskytované právní pomoci,“ uvedli Monika Novotná a Lukáš Trojan.

„Důvěrné části jednání komise jsme přítomni být nemohli a musíme tedy vyčkat závěrů a usnesení komise, které patrně zohlední i informace poskytnuté komisi právě v té důvěrné části jednání,“ doplnili.

„Celá tato záležitost vede ČAK k zamyšlení nad tím, zda je dosavadní legislativní ochrana advokátního tajemství dostatečná a je s to zabránit v dostatečné míře případnému, byť primárně nechtěnému, ohrožení důvěrnosti vztahu mezi advokátem a jeho klientem. Pokud jde o hodnocení konkrétní kauzy, vyčká ČAK závěrů Stálé komise,“ uvedli zástupci Komory závěrem.

Komora již dříve ve svém stanovisku uvedla, že rozmluva obhájce s klientem bez jakékoli přítomnosti třetí osoby je elementárním pilířem nejen obhajoby, ale celého trestního řízení. Není-li zaručeno, že obviněný může se svým obhájcem mluvit skutečně důvěrně, aniž by obsah jejich hovoru sledoval bez jeho souhlasu někdo další, není narušováno jen jeho ústavní právo na obhajobu, ale i ústavní právo na spravedlivý proces. Státní zástupce i soudce si v daném případě, se znalostí, jak probíhají rozmluvy obhájců s obviněnými ve vazbě, zcela jistě museli být vědomi, že takovýmto sledováním budou monitorovány stovky rozmluv obviněných s obhájci, které s věcí vůbec nesouvisí, a přesto takový postup státní zástupce navrhl a soudce umožnil.

Své stanovisko k dané věci přijala koncem loňského roku také Unie obhájců ČR, která vyslovila znepokojení nad takovým zásahem státní a soudní moci do základního práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu jakožto basálních atributů právního státu a požádala příslušné orgány, aby řádně prověřily faktický rozsah realizovaných odposlechů a ze všech pohledů posoudily zákonnost jejich realizace, včetně rozhodnutí a řízení jim předcházející, a vyvodily odpovídající odpovědnost konkrétních subjektů.

Redakce AD
Foto: Vězeňská služba ČR