Leden 2022 je prvním měsícem, kdy by již advokáti neměli podstupovat bezdůvodné a někdy až ponižující prohlídky při vstupu do soudních budov. Vyplývá to z novely zákona č. 218/2021 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, kterým došlo k doplnění stávajícího znění v § 7 odst. 2 – „Každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe…Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokáty, notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu v jednotlivých odůvodněných případech jinak.“

„Od samého počátku diskuse o vhodnosti (nikoliv legálnosti) prohlídek advokátek a advokátů při vstupu do soudních budov jsem považoval a považuji praxi užívanou v minulých letech při kontrolách za nesprávnou a diskriminující,“ uvedl pro Advokátní deník člen představenstva ČAK a člen prezidia Unie obhájců Mgr. Lukáš Trojan, který se k prohlídkám již před více než dvěma lety v Advokátním deníku vyjadřoval.

Právě Česká advokátní komora (již předcházející představenstvo ČAK publikovalo své stanovisko na oficiálních stránkách), stejně jako Unie obhájců se proti prohlídkám samotným i jejich formě v minulosti ohrazovaly. Ve spolupráci s Justiční stráží se podařilo odstranit největší systémové excesy, ke kterým v rámci prohlídek docházelo, ať již se jednalo o odstraňování opasků, zouvání bot a podobně.

„Nelze asi vyloučit, že se tu a tam dílčí exces občas vyskytne i nyní, ale chování a přístup příslušníků justiční stráže se v rámci kontrol normalizovaly. Co však bohužel přetrvalo i přes úpornou snahu vedení ČAK i aktivity Unie obhájců, byl selektivní přístup k tomu, zda prohlídka advokáta prováděna bude, či nikoliv. Rozhodnutí, zda advokáti budou označeni za “bezpečnostní riziko”, bylo vždy výlučně v kompetenci předsedy příslušného soudu,“ doplnil Mgr. Trojan. Situace tak podle něj po letech skončila patem, kdy část soudů prohlídky advokátů vykonávala a část nikoliv.

„Od prohlídek upustily především soudy v menších městech, o jejichž důvodech lze jen spekulovat, ale je možné, že je to především osobní znalostí místních advokátů. Bohužel, u některých soudů namísto postupného rozvolnění došlo naopak ke zpřísnění praxe. Smutným příkladem je Vrchní soud v Praze,“ posteskl si Lukáš Trojan.

Často advokáti slýchají poznámky, co jim vlastně na podrobení se, v dnešním světě již běžné bezpečnostní prohlídce, vlastně vadí. Na samotné, slušně provedené, prohlídce advokátům nevadilo a nevadí nic. Co však advokacie vždy považovala za nesprávné, bylo uplatňování selektivního přístupu k osobám, které jdou k soudu vykonávat svoji profesi.

„Pro některé předsedy soudů představují advokáti, bez jakéhokoliv odůvodnění, “bezpečnostní riziko”, a to na rozdíl od jiných osob, které chodí do budovy soudu vykonávat své povolání. Pominu-li samotné soudce, jde o další administrativní zaměstnance soudu, justiční stráž, technický personál apod. Vedle uvedených osob se prohlídkám nemusí podrobovat ani státní zástupci, kteří, stejně jako advokáti, nejsou zaměstnanci soudu. Právě tato skutečnost byla často předmětem kritiky, neboť postavení státního zástupce v řízení před soudem je analogické postavení obhájce a některé soudy svým přístupem minimálně vysílaly nevhodný signál ve vztahu k rovnosti stran,“ označil hlavní problém Mgr. Trojan.

„Může se zdát, že jde o banalitu. Má to ale širší kontext, kterým je nerovné postavení subjektů soudního procesu. Advokáti nemají již od samého počátku procesu – od vstupu do soudní budovy – rovné podmínky se státními zástupci,“ konstatoval již dříve další z členů představenstva ČAK JUDr. Michal Žižlavský.

„I když v poslední době byly u některých soudů prohlídky zrušeny a zhruba v 70 procentech případů převažují vstupy do soudních budov po předložení advokátního (koncipientského) průkazu, shledáváme jednoznačně jako přínosné, že je nyní povinnost prohlídek u soudů zákonem konečně sjednocena,“ uzavírá PhDr. Iva Chaloupková, mluvčí České advokátní komory

„Tuto novelu samozřejmě s povděkem vítáme, jen je smutné, že přichází až po mnoha letech trapných polemik o postavení a významu advokátů v soudních řízeních. Jako předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů jsem se nejrůznějšími podněty a horory ze situací vzešlých za posledních více než deset let s Výborem zabýval prakticky kontinuálně a v bezpočtu případů, nyní si lze snad oddechnout,“ doufá také JUDr. Marek Nespala, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK.

Nová právní úprava prohlídek, které by se měly týkat výhradně jednotlivých a odůvodněných případů, tak konečně symbolicky narovnává pozice justičních profesí, mezi které advokacie rozhodně patří.

Redakce AD
Kresba: Lubomír Lichý