Vláda opětovně poslala do Sněmovny zákon o hromadných žalobách, který umožní různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení. Návrh byl nyní opětovně předložen na základě pokynu předsedy vlády, nyní jej dostane k projednání nová Sněmovna.

Návrh zákona o hromadném řízení byl vládě předkládán opakovaně. V minulém volebním období byl po řádném vypořádání všech zásadních připomínek projednán Legislativní radou vlády a schválen vládou 24. února 2020. V návaznosti na dohodu na koaliční radě došlo k omezení celého zákona pouze na spotřebitelské spory. Návrh zákona byl následně předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k dalšímu projednání, k němuž však již nedošlo.

Česká advokátní komora kritizovala zavedení hromadného řízení pro veškeré druhy sporů. Nepředvídatelné dopady původního široce pojatého návrhu zákona na podnikatelské prostředí byly hlavním důvodem, pro který Komora nabádala k legislativní opatrnosti a zdrženlivosti, neboť jde o zcela nový právní institut, se kterým nejsou v ČR vůbec žádné zkušenosti a jehož dopady na společenské vztahy nelze „od stolu“ do důsledků odhadnout.

„Vládou dnes schválený návrh zákona považujeme za vhodnější, neboť umožní, aby se institut hromadného řízení zakotvil v tuzemském právním prostředí jen v omezeném rozsahu, pouze u spotřebitelských sporů. Omezení na spotřebitelské spory výše zmíněný negativní dopad z větší části eliminuje, byť ani v rámci spotřebitelských sporů nelze vyloučit, že tento nový druh řízení bude čelit snahám o zneužití,“ uvedl předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M.

Základním cílem předkládaného zákona je zavedení komplexní a ucelené procesní úpravy kolektivní ochrany individuálních práv, jež ve stávajícím právním řádu chybí a zavést komplexní a ucelenou právní úpravu výše uvedeného procesního prostředku, který by vymáhání stejnorodých nároků usnadnil, a odstranil tak dlouholetý nedostatek české právní úpravy. Pokud se zákon podaří přijmout, povede to k další racionalizaci soudního procesu, podpoře procesní ekonomie, úspoře na straně soudu i účastníků sporu a konečně k zajištění jednotného rozhodování.

Pro stát i účastníky by bylo výhodnější, pokud by bylo možné všechny takto příbuzné nároky projednat a rozhodnout o nich v jediném řízení. Odpadlo by tím zbytečné opakované placení soudního poplatku, opakované zkoumání týchž skutečností a provádění týchž důkazů.

Rovněž se dle zjištění ministerstva v praxi vyskytují hromadné situace, kdy výše jednoho nároku je minimální, a jednotlivci se tak nevyplatí jej soudně vymáhat. Náklady případného soudního řízení totiž výrazně převyšují hodnotu uplatňovaného plnění. Pokud však takovéto minimální poškození vznikne větší skupině osob, čítající řádově stovky i tisíce členů, získává škůdce oproti ostatním soutěžitelům značnou konkurenční výhodu, neboť finanční prostředky, které touto protizákonnou činností získal, nikdo nevymůže. V praxi tak dochází ke zvýhodňování nepoctivých subjektů, které po malých částkách získávají neoprávněný zisk, jenž je v praxi nevymahatelný. Naproti tomu poctivé subjekty se kvůli těmto praktikám dostávají do značné nevýhody.

Na oba výše uvedené problémy existuje v zahraničí již poměrně osvědčené řešení v podobě hromadného řízení, které umožňuje společné uplatnění stejnorodých nároků větší skupiny osob v jediném řízení. Celým případem je tak vytížen jen jeden soudce, všechny okolnosti a důkazy se projednávají najednou a celý spor se odklidí jediným rozhodnutím. Přidanou hodnotou je též odbřemenění soudů a sjednocení jejich rozhodovací praxe. Hromadné řízení je tudíž klíčem k efektivnější a hospodárnější justici, odlehčí soudům a ve svém důsledku povede k urychlení soudních řízení.

Při tvorbě návrhu zákona byl brán zřetel především na zahraniční zkušenosti, které ukazují, co se v praxi osvědčilo a co naopak nikoliv. Tyto zkušenosti se promítly do celé řady ustanovení zákona. Více v Důvodové zprávě

Zdroj: ČTK, vláda.cz
Foto: canva.com