Městský soud v Praze zrušil svým rozsudkem 3A 91/2021-149 zveřejněným dne 20. října 2021 k 1. listopadu 2021 část opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 20599/2020-118/MIN/KAN, podle kterého se lidé po návratu ze zemí s vysokou mírou rizika nákazy musí do doby, než budou mít negativní výsledek PCR testu, podrobit samoizolaci. Informaci potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Test mohou lidé podle opatření podstoupit nejdříve až pátý a nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby by měl být dotyčný člověk právě v samoizolaci.

Soud v rozhodnutí uvedl, že je třeba ministerstvu poskytnout časový prostor, aby mohlo opatření upravit tak, aby nedocházelo k omezování základních lidských práv a svobod. „Zároveň však soud musel přihlížet i k tomu, že institut samoizolace představuje zcela zásadní zásah do svobody pohybu, která je zaručena Listinou základních lidských práv a svobod, který nelze bez řádného zákonného podkladu tolerovat. Z těchto důvodů soud okamžik zrušení předmětných ustanovení posunul až na den 1. listopadu 2021 od 00:00 hodin,“ uzavřel Nejvyšší správní soud.

Žalobkyně I. N. se obrátila na soud s návrhem na zrušení části výše uvedeného opatření Ministerstva zdravotnictví s tím, že institut samoizolace český právní řád nezná. Podle ní se samoizolace blíží trestu domácího vězení, který lze uložit pouze za spáchání trestného činu. Zákon o veřejném zdraví zná pouze termíny izolace a karantény, uvedla Česká justice.

Soud v rozhodnutí potvrdil, že zákon o veřejném zdraví, na jehož základě bylo ochranné opatření vydáno, skutečně nezná institut samoizolace. Povinnost navíc ministerstvo uložilo v ochranném opatření, což je opatření obecné povahy, a ne rozhodnutí či právní předpis. Zavedením tohoto institutu pak ministerstvo podle soudu překročilo meze své působnosti při vydávání opatření obecné povahy, a to bez zákonného zmocnění.

„Je nepochybné, že institut samoizolace, jak jej definuje napadené ochranné opatření, představuje zcela zásadní zásah do svobody pohybu, když se jedná o omezení volného pohybu na nezbytně nutné minimum, a to nikoliv na krátkou chvíli (přinejmenším pět dnů),“ uvedl mimo jiné v odůvodnění rozhodnutí soud. Dodal také, že nevylučuje možnost omezení základních práv a svobod opatřeními obecné povahy, primární povinnost, která je adresátům těchto opatření ukládána, ale musí mít zákonný základ.

U institutů izolace a karantény je podle soudu jiná situace, zákon s nimi operuje a definuje jejich účel, tedy izolaci nakažené osoby, případně zdravého člověka, který byl v kontaktu s nakaženým. Samoizolaci ale podle soudu nelze k těmto institutům připodobnit, protože jde o preventivní opatření u kterého nezáleží na tom, zda byl člověk vystaven rizikovému kontaktu.

Celý rozsudek NSS naleznete ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com