V lednu 2020 vystřídal ve funkci předsedy Kárné komise ČAK JUDr. Petra Čápa advokát JUDr. Tomáš Herblich, který v závěru svého funkčního období bilancuje činnost Kárné komise za poslední čtyři roky.

 

Pane doktore, jak ovlivnila kárná řízení rozsáhlá novela zákona o advokacii, která nabyla účinnosti 1. září 2017?

Přes rozsáhlou novelu zákona o advokacii nedošlo v kárném řízení k žádným podstatným změnám. V důsledku novelizace provedené zákonem č. 258/2017 Sb. byla do zákonné úpravy vložena dvě nová kárná opatření – konkrétně odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti podpisu, a dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, jestliže se advokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti. Obě lze ukládat samostatně, anebo současně s jiným kárným opatřením. Jejich užívání v kárném řízení je však na samém počátku, za necelé tři roky účinnosti novely zákona byly pravomocně uloženy v jednotkách případů.

 

To byly jediné novinky, které novela vnesla do kárných řízení? Nebo stojí za zmínku ještě něco?

Zákon reflektoval i satisfakční povahu kárného řízení tím, že umožnil, aby v případě uzavření dohody o odstranění následků porušení povinnosti mezi kárně obviněným a osobou, které způsobil škodu, bylo od uložení kárného opatření upuštěno tehdy, jestliže lze takové rozhodnutí považovat vzhledem k okolnostem případu za dostačující. I tato změna se zatím projevila pouze v jednotkách případů ročně.

 

Novela trestního řádu zavedla v roce 2012 do trestního práva institut tzv. „dohody o vině a trestu“. Jeho loňská novela pak ještě rozšířila možnosti využití dohody tak, aby zajistila obviněnému v plném rozsahu právo na rychlý a spravedlivý proces. Existuje podobná instituce – tedy dohoda o vině a trestu – i v oblasti kárných řízení s advokáty?

Ano. Na základě přiměřeného použití trestního řádu, které předpokládá § 35e odst. 2 zákona o advokacii, je možné – aniž by došlo k nějaké změně v úpravě zákona o advokacii a kárného řízení – využití institutů dohody o vině a kárném opatření, které jsou analogické dohodě o vině a trestu podle § 314r trestního řádu. První schválená dohoda nabyla právní moci již v roce 2019.

Současně s tím se začala prosazovat i forma rozhodnutí se zkráceným odůvodněním dle § 129 odst. 2 tr. řádu, a to tam, kde bylo vyhlášené rozhodnutí účastníky řízení akceptováno do té míry, že se vzdali práva podat odvolání a zároveň souhlasili s touto formou. V kárném řízení již není neznámé ani prohlášení viny ve smyslu § 206a tr. řádu., které se do právního řádu dostalo novelou trestního procesu z. č. 333/2020 Sb.

 

Dalším velkým tématem zvláště letošního roku jsou opatření podle AML zákona…

Jistě. Až do novely provedené zákonem č. 527/2020 Sb. bylo porušení povinností advokáta na úseku opatření podle zák. č. 253/2008 Sb., považováno za kárné provinění a jako takové bylo projednáno. Nově půjde o přestupky podle zvláštního zákona, ovšem procesně zcela v režimu kárného řízení. V důsledku aplikace přechodných ustanovení bude o přestupcích advokátů na tomto úseku Kárná komise jednat až v příštím volebním období. Nejde o zásadní změnu, pouze se změnila forma při zachování podstaty prohřešku a jeho hmotněprávní posouzení, což s sebou přinese především jiný rozsah a povahu uvažovaných sankcí, podstatně tvrdších, než jsou kárná opatření podle zákona o advokacii. Disciplinární pravomoc nebyla nijak rozšířena, za účelem ochrany advokátního stavu a povinnosti mlčenlivosti advokáta zůstala České advokátní komoře.

 

Poslední dva roky byly poznamenané pandemií onemocnění covid-19.  Projevila se opatření s ní související nějak i na činnosti komise?

Ano. Pandemie nemoci covid-19 na dlouhou dobu omezila činnost Kárné komise, zpočátku – v důsledku řady omezujících vládních nařízení – úplně, později zásadním způsobem. Kárné senáty Kárné komise totiž nemohly zasedat online. Naše provizorní zasedací místnosti přitom nebyly na požadavky pandemických opatření dimenzovány. Kárně obvinění se báli dostavit se k jednání, a to ze zdravotních důvodů, řada kolegů z komise onemocnění prodělala nebo se potýkala s karanténou. Až v polovině dubna letošního roku nabrala komise své stálé tempo, které si již udržuje. Téměř rok bez možnosti řádného jednání prodloužil řadu kárných řízení, stalo se tak však z objektivních důvodů.

Pandemie měla vliv i na to, že jsme se snažili – a i nadále snažíme – některé věci měnit a více využívat elektronické nástroje. V tomto funkčním období nebyla vydána listinná podoba Sbírky kárných rozhodnutí. Podle nás se tento formát již přežil, neboť se dostává vždy pouze advokátům, kteří jsou součástí stavu k datu jejího vydání, a umožňuje publikaci pouze malého vzorku kárných rozhodnutí – přibližně pouze cca pěti až deseti procent z celkového počtu pravomocných rozhodnutí z každého roku.

Složka kárných rozhodnutí čítá v současné době více než dva tisíce pravomocných rozhodnutí, z toho bylo přibližně 1 500 vydáno po roce 2000. Abychom využili čas, rozhodnutí elektronizujeme, třídíme a systematizujeme tak, aby bylo možné publikovat jich co nejvíce a zpřístupnit je všem advokátům a advokátním koncipientům. Vytváříme databázi kárných rozhodnutí v jejich anonymizované podobě, kterou by bylo možné zpřístupnit na novém advokátním webu všem. Databáze již slouží pro práci Kárné komise a nadále se doplňuje. Namísto Sbírky kárných rozhodnutí se v roce 2020 rozšířil počet publikovaných kárných rozhodnutí v Bulletinu advokacie přibližně na trojnásobek.

 

Ovlivnilo činnost Kárné komise vedle covidu ještě něco dalšího?

Dalším z činitelů, který zasáhl do práce komise, byla rekonstrukce paláce Dunaj, v němž mělo kanceláře mimo jiné i Oddělení pro věci kárné ČAK. Na přelomu dubna a května 2020 se muselo oddělení přesunout do náhradních prostor v Myslíkově ulici a současně přišlo o možnost využívat prostorné zasedací místnosti ve dvorní budově Kaňkova paláce, kam se ve stejném provizoriu přesunul Odbor matriky. Stěhování zároveň vyžadovalo nutnost organizace kárného archivu. Do archivu byly přesunuty asi dvě tuny archivních materiálů a přibližně poloviční množství se stěhovalo s oddělením do nových prostor. Je až s podivem, že kvůli tomuto stěhování oddělení neomezilo výrazným způsobem svou činnost.

 

Pokud bychom porovnávali počet kárných žalob, změnil se nějak zásadně za poslední čtyři roky – ať už směrem nahoru nebo dolů? A změnil se nějak typ kárných provinění?

Nápad kárných žalob v tomto funkčním období byl bez větších výkyvů, stejně tak i jejich vyřizování. Kárné žaloby podával ve většině případů předseda Kontrolní rady ČAK.

Po dlouhé době došlo v roce 2018 k podání dvou kárných žalob ministrem spravedlnosti jako kárným žalobcem, přičemž obě se týkaly posuzování problematiky limitů ceny právní služby při sepisu a podání návrhu na prohlášení úpadku spojeného s návrhem na oddlužení. Následně pak byla nastavena praxe přebírání těchto věcí k prošetření Kontrolní radou s tím, že další žaloby v těchto věcech již podával jako kárný žalobce předseda Kontrolní rady ČAK. Podání kárné žaloby ministrem spravedlnosti je tak nadále výjimečné.

Předsedové kárných senátů až do března 2020 nařizovali první ústní jednání ve lhůtě stanovené v § 13 odstavce 1 advokátního kárného řádu. V několika případech se musely kárné senáty potýkat s rozhodováním ve věci, která „obživla“ v důsledku zrušení odvolacího či kárného rozhodnutí soudem v řízení o správní žalobě. Celkově se jednalo za toto období o jednotky případů, kde byla věc vrácena do stadia kárného řízení.

Ve sledovaném období se Kárná komise potýkala s větším množstvím přerušených řízení, kdy důvodem přerušení byla skutečnost, že kárně obviněný byl na vlastní žádost vyškrtnut ze seznamu advokátů nebo advokátních koncipientů anebo z toho důvodu, že neuhradil poplatek ČAK.

V období 2017–2021 uplynula řada lhůt v předchozím období přerušených věcí, a naopak mnoho nových řízení bylo z tohoto důvodu přerušeno. Zvláště u některých vážných kárných skutků je takový postup kárně obviněného velmi častý, avšak je obtížné konstatovat, zda je důvodem sebereflexe, anebo pouhá obava z kárného postihu.

Svým charakterem se projednávaná kárná provinění nijak v průběhu doby nezměnila. Zajímavé snad jen může být, že od roku 2016 se nikdo nedopustil neoprávněného užívání titulu, takže jsme ani neřešili žádné s tím spojené kárné provinění.

 

 

Za několik týdnů proběhne sněm České advokátní komory, který bude mimo jiné volit i členy Kárné komise ČAK. Čemu by se podle Vás měla nově ustavená komise prioritně věnovat?

Jak jsem již dříve uvedl, pandemie onemocnění covid-19 negativně ovlivnila naši činnost. Kárná komise v novém složení tak bude do svého funkčního období vstupovat s větším množstvím neskončených spisů, než bylo dříve obvyklé. Věřím ale, že nové nástroje její rozhodování ulehčí a napomohou rychlosti kárného řízení.

 

Chtěl byste na závěr ještě něco k činnosti Kárné komise dodat?

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem současným i bývalým členům Kárné komise, všem pracovnicím Oddělení pro věci kárné, bývalému vedoucímu oddělení JUDr. Janu Sykovi a současné vedoucí oddělení Mgr. Petře Vráblikové za vynaložené úsilí a odvedenou práci.

 

Děkujeme za rozhovor.

 

Redakce AD, BA
Foto: archiv ČAK a canva.com