Aktuální ročník tradiční a v celorepublikovém měřítku nejvýznamnější právnické odborné konference Právo & Praxe (dříve známé pod názvem Soukromé právo) uspořádaly Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ dne 16. září 2021, a to živým vysíláním online.

 Krátce po deváté hodině ranní konferenci za kamerou ze studia v Dušní ulici v Praze zahájil předseda představenstva společnosti EPRAVO.CZ pan Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA, který nejprve poděkoval všem partnerům konference, zejména pak hlavnímu, společnosti Wiass, a poté ve svém úvodním slově přiblížil program následujících přibližně šesti hodin online přenosu.

Ten se rozdělil do tří tematických bloků jako Aktuální legislativní otázky a moderní trendy v poskytování právní pomoci, Aktuální témata z praxe a Aktuální judikatorní činnost.

Jako první vystoupil advokát a člen představenstva ČAK JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCiARb., s velmi aktuálním tématem „Poskytování právních služeb online“. Úvodem pohovořil o vývoji této formy poskytování právních služeb, a zejména pak zdůraznil skutečnost, že v popředí jakékoli formy, ať prezenční, písemné nebo online, musejí být splněny vždy a za všech okolností všechny atributy poskytování právních služeb. Prioritou je samozřejmě otázka zachování mlčenlivosti. Tu následně ve svých příspěvcích mnohokrát zmínili a na ataky do její integrity upozornili i další řečníci.

Jako například hned následující vystupující advokátka, místopředsedkyně ČAK JUDr. Monika Novotná (na snímku níže), která otázky zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta podrobila rozboru z hlediska „odpovědnosti advokáta za (ne)vlastní daňové delikty“. Rozebrala detailně příslušná ustanovení zákona o advokacii i daňového řádu. Zejména se zaměřila na § 255 daň. ř. týkající se ochrany advokátní mlčenlivosti, podle kterého nesmí ČAK zprostit advokáta povinnosti mlčenlivosti. Součástí jejího vystoupení bylo i představení těch největších excesů, které se v praxi dějí, zejména pak excesy daňové správy.

Dalším přednášejícím za online řečnickým stolkem byl místopředseda ČAK advokát JUDr. Tomáš Sokol. Jako odborník na trestní právo zaměřil své vystoupení na problematiku aktuálních trestních stíhání advokátů. Připomněl v této souvislosti postavení České advokátní komory a její aktivní úlohy v obraně advokacie.

Mimořádně aktuálním tématem „Povinnosti advokátů dle AML“ se pak ve svém vymezeném čase zabýval další z místopředsedů ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., který upozornil na nové povinnosti podle AML zákona. Zabýval se povinností vypracování systému vnitřních zásad (SVZ) a povinností jej pravidelně aktualizovat. Upozornil na metodiku, kterou k danému vypracovala ČAK (naleznete ji ZDE) a která může být dobrou pomůckou pro advokáty. Dále se zaměřil na otázky správního dozoru u advokátů a na nové skutkové podstaty správního trestání. V závěru pak zaměřil pozornost na zákon o evidenci skutečných majitelů a Informační systém veřejné správy spravovaný Ministerstvem spravedlnosti.

JUDr. Petr Toman, LL.M. (na snímku níže), advokát a náhradník představenstva ČAK, se věnoval tématu, které jeho předřečníci v mnoha aspektech již zmínili, a to velmi komplexně. Svůj příspěvek nazval „Mlčenlivost, základní kámen advokacie“ a popsal ve svém čase za online řečnickým pultíkem důvěrnost vztahu advokáta a klienta jak de lege lata, tak i de lege ferenda. Připomněl také, že tento institut, zakotvený již skoro 150 let (prvně v zákonu č. 96 z roku 1868,) je skutečně esenciálním kamenem poskytování právní pomoci. Připomněl i slova soudce NSS doktora Karla Šimky, podle něhož „Právní pomocník musí být nezávislý na orgánu veřejné moci, před nímž je řízení vedeno, a musí být oddán zájmům zastupovaného. Má postavení druhého „odborného“ já. Toto odborné alter ego proto musí mít zaručenu možnost získat od klienta všechny údaje, které jsou pro věc relevantní.“ Zabýval se i spornými oblastmi úpravy zákonné advokátní mlčenlivosti a zásahy do ní ze strany státu.

Druhý blok konferenčního dne patřil třem příspěvkům z advokátní praxe.

V prvním z nich se advokát JUDr. Stanislav Servus zaměřil na otázky „Předání rodinného majetku – právo jako pomocník a nikoliv nepřítel“. Popsal plány předání rodinného majetku jak za života, tak pro případ úmrtí, jakož i ochranné instrumenty pro případy, kdy takové plány absentují. Majetek má podle jeho slov rodinu chránit a rozvíjet ji, nikoli rozvíjet konflikty v rámci rodinných vazeb. Zdůraznil rovněž skutečnost, že řešení musejí být nejen právně platná, ale i pro danou rodinu vhodná a akceptovatelná z mnoha dalších hledisek. Je třeba zvážit prioritně ta ekonomická a daňová. Také je třeba mít na paměti, že co funguje v rámci jednoho rodinného společenství, nefunguje jinde. Kolega advokát JUDr. Jiří Ctibor se pak zaměřil na téma „Zahraniční trendy pracovněprávních vztahů u franchizových konceptů“ a poslední řečník tohoto praktického panelu Mgr. Karel Masopust seznámil online účastníky konferenčního dne s problematikou „Aktuálních otázek týkajících se změny smlouvy na veřejnou zakázku“.

Poslední blok pak patřil dvěma – již tradičním – řečníkům konferencí Soukromé právo a Právo & Praxe, jimiž jsou přední čeští civilisté doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., a doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., kteří se – rovněž již tradičně – zaměřují na aktuální judikaturu nejvyšších soudních instancí, s níž seznamují i veřejnost.

Jako první vystoupil doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., který představil „Aktuální judikaturu ve věcech náhrady škody“, a zaměřil se zejména na judikaturu 25. senátu Nejvyššího soudu, kde vidí jistý pozitivní posun. Vlastní judikatura tohoto senátu se podle jeho slov snaží nebýt izolovanou, ale součástí širší odborné diskuse, což je třeba velmi vítat. Jako první podrobil rozboru rozhodnutí NS 25 Cdo 2015/2019 týkající se účelnosti nákladů za nájem náhradního vozidla. Déle se věnoval otázkám doktríny ztráty šance (IV. ÚS 3416/20) a také problematice nákladů léčení a asistence ze strany osob blízkých (NS 25 Cdo 289/2020) a tomu, jak ony náklady vypočítat, nebo i rozhodnutí NS 25 Cdo 1802/2020 týkajícímu se případu náhrady za škodu na zdraví způsobenou sevřením automatickými dveřmi. Velmi přínosným bylo také seznámení s judikátem NS 25 Cdo 2060/2020 k určení výše odměny advokáta v řízení o nárocích sekundárních obětí. Dále přiblížil i další rozhodnutí týkající se újmy sekundární oběti a otázky kauzality.

Další judikaturou Nejvyššího soudu se pak zabýval také doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D. (na snímku níže). Ve svém příspěvku „Aktuální judikatura vysokých soudů“ věnoval pozornost tématům jako smluvní povinnost zajistit zrušení ložiskového území (NS 33 Cdo 118/2019) nebo porušení předkupního práva a dalšímu převodu spoluvlastnického podílu, který již nepodléhá předkupnímu právu (NS 33 Cdo 1480/2020), nebo narovnání ohledně vlastnického práva k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí ( 24 Cdo 1810/2020), případně i otázkám věci získané na základě závazku jednoho z manželů ( NS 31 Cdo 2008/2020).

Organizátoři děkují všem partnerům konference, jakož i posluchačům, a věří, že jim tato konference byla přínosem, a doufají, že v příštím roce se toto odborné setkání snad již bude moci uskutečnit v prezenční formě a v tradičním přátelském odborném duchu.

Redakce AD
Foto: redakce AD