Všichni cizinci by opět měli mít možnost žádat o víza či dlouhodobé pobyty v České republice. Pražský městský soud zrušil v pátek 10. září 2021 svým rozsudkem č. j. 18 A 70/2021-130 body I.14, I.15 a I.16 čl. I ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 8. 2021, čj. MZDR 20599/2020-114/MIN/KAN. Zakazovalo lidem ze třetích zemí s vyšším rizikem nákazy covidem-19 podávat žádosti o víza a dlouhodobé pobyty, pokud nesplňovali některou z dalších podmínek, například nepracovali ve vybraných oborech nebo nechtěli v ČR studovat. Omezení tak byla zrušena s účinností od soboty 11. září.

Správní žalobu na Ministerstvo zdravotnictví podalo Pražské vzdělávací středisko – jazyková škola z Prahy 10. Zástupci této instituce poukazovali na to, že více než rok nemohou prakticky vykonávat svou podnikatelskou činnost. Ta spočívá zejména v poskytování jazykových a odborných kurzů ke studiu na české vysoké škole pro studenty ze třetích zemí. „Zájemci o kurzy, respektive jejich účastníci, nemohou bez uděleného a vyznačeného víza přicestovat do České republiky,“ uvedl právní zástupce střediska JUDr. Jan Zrcek.

Ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření zakázalo přijímat žádosti lidí ze třetích zemí, tedy zemí mimo Evropskou unii, pokud v nich nebylo nízké riziko nákazy. Jak uvádí rozsudek, „návrhem napadenými částmi výroku původně napadeného ochranného opatření odpůrce (MZd) omezil příjem žádostí o víza a přechodné a trvalé pobyty, nařídil přerušit řízení o již podaných žádostech a zakázal vyznačování již udělených víz, a to za podmínek a s výjimkami v těchto ustanoveních uvedenými“.

Výjimku z nařízení dostali například pracovníci z Ukrajiny a pak ti, co přijeli do České republiky na sezonní práce, pracovali ve zdravotnictví nebo potravinářství, nebo kvůli sportovním či kulturním akcím. Žádat mohli také lidé vysoce kvalifikovaní nebo vědci, případně rodiny cizinců s povoleným pobytem v ČR. U dosud nevyřízeních žádostí měly zastupitelské úřady řízení pozastavit.

Podstatou sporu mezi Pražským vzdělávacím střediskem a MZd, na kterou se také soud při svém rozhodování zaměřil, byla „otázka rozdílného zacházení s cizinci/studenty ze třetích zemí, kteří na území České republiky studují na přípravných kurzech ke studiu na vysoké škole, včetně přípravných jazykových kurzů, organizovaných vysokými školami (resp. zájemci o takové kurzy) na straně jedné, a cizinců/studentů ze třetích zemí, kteří mají v úmyslu na území České republiky přicestovat za účelem studia obdobného přípravného jazykového kurzu organizovaného jazykovou školou. Navrhovatel poukazuje na to, že pokud jsou zahraniční studenti, včetně studentů přípravných kurzů organizovaných vysokými školami, ze strany odpůrce považováni za méně rizikovou skupinu osob, které je umožněn vstup na území ČR, pak nedává žádný smysl a je zjevně diskriminační, aby na druhé straně nebyl umožněn vstup na území jiným skupinám studentů, potenciálně ze stejné země, regionu či dokonce města, jen na základě toho, že poskytovatelem jimi zvoleného přípravného kurzu není vysoká, ale jazyková škola“.

Navrhovatele dále namítal, že „MZd k rozdílnému zacházení mezi účastníky konkurenčních kurzů organizovaných vysokými školami a organizovaných jazykovými školami zcela mlčí. Dále poukazoval také na to, že z odůvodnění opatření nelze zjistit, proč je třeba v zájmu předcházení zavlečení viru ze zahraničí nutno prakticky zastavit vízovou agendu a z jakých důvodů je třeba preventivní opatření směřující k zamezení šíření nemoci uplatňovat již několik týdnů či měsíců před případným uskutečněním vstupu na území. … Konečně navrhovatel poukazoval na specifickou situaci v případě žadatelů o dlouhodobá víza ve srovnání se žadateli o kratší pobytové tituly. Přestože se námitky dotýkají otázky hmotněprávní zákonnosti a proporcionality pravidel obsažených v návrhem napadených částech ochranného opatření, míří a úzce souvisí s problematikou navrhovatelem namítaného nedostatečného odůvodnění napadeného ochranného opatření, resp. jeho návrhem napadených částí“.

Soud se s námitkami navrhovatele ztotožnil. Podobně jako v minulých případech nijak nezpochybnil specifický charakter daného aktu a také okolnosti, za nichž jsou ochranná opatření vydávána, neboť dle soudu „potřebná operativnost přijímaných opatření a nutnost rychlé reakce na rizika epidemií a jejich vývoj jistě může do jisté míry omlouvat jejich stručnější odůvodnění“. Jak soud konstatoval, „neznamená to však – a v demokratickém právním státě ani znamenat nemůže –, že by odpůrce mohl ochranná opatření ve smyslu § 94a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, jež jsou v souladu s dříve uvedeným nepochybně způsobilá zasahovat do základních práv a svobod adresátů, využívat zcela podle svého volného uvážení, aniž by důvody jejich přijetí a své úvahy alespoň stručně (avšak zcela konkrétně a přezkoumatelně) zdůvodnil a tyto důvody také přezkoumatelným způsobem opřel o příslušné podklady“.

Podle Mgr. Martina Lachmanna, předsedy senátu Městského soudu v Praze, Ministerstvo zdravotnictví nedostatky v přijatých opatřeních kumuluje a dále je prohlubuje. „Soud nemůže nadále nečinně přehlížet přístup odpůrce (ministerstva) k odůvodňování opatření vydávaných v souvislosti s pandemií, neboť jeho dosud relativně vstřícný postup při určování data, k němuž jsou tato opatření soudem v některých případech rušena, se míjí zamýšlenými účinky,“ uvedl Martin Lachmann.

S ohledem na výše uvedené Městský soud v Praze ochranné opatření MZd ze dne 30. 8. 2021, čj. MZDR 20599/2020-114/MIN/KAN, v čl. I, bodech I.14, I.15 a I.16 zrušil, a to s účinností od 11. 9. 2021.

Text rozsudku č. j. 18 A 70/2021-130 naleznete ZDE.

Ministerstvo zdravotnictví vzápětí uvedené mimořádné opatření v dotčených odstavcích upravilo, doplnilo ale jen možnost, aby o krátkodobá víza žádaly nezletilé děti, jež cestují se zákonným zástupcem, který má potvrzení o očkování. „Příjezd a podání žádosti o vízum je nově umožněný rodinným příslušníkům občanů ČR nebo ostatních členských států EU,“ informovalo Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě.

Zdroj: ČTK, MS v Praze
Foto: canva.com