Heslem naší policie je Pomáhat a chránit. Při posledním sněmu před čtyřmi lety pomohla Komoře s ochranou volebních schránek, obsahujících odevzdané dosud nesečtené hlasovací lístky, během jejich převozu z místa konání sněmu advokátům neznámo kam, kde teprve je volební komise otevřela a sečetla. Uvádí to na svém webu sama Komora. Volební řád sněmu přitom výslovně připouští pouze jedinou možnou bezprostřední manipulaci s volebními schránkami po skončení hlasování: otevřít je a sečíst hlasy.

„Po uplynutí doby určené k hlasování předseda volební komise hlasování ukončí. Poté volební komise otevře hlasovací schránky a sečte hlasy.“ – to je doslovná citace Čl. 11 odst. 1 Stálého volebního řádu sněmu Komory. O možnosti jiné manipulace se schránkami, obsahujícími odevzdané dosud nesečtené lístky, bezprostředně po skončení hlasování volební řád nic jiného nestanoví.

Volební řád je stavovský právní předpis přijatý sněmem Komory v roce 2009 na základě zmocnění zákona o advokacii (§ 49 odst. 2): „Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů stanoví volební řád.“. Jde o prováděcí právní předpis secundum et intra legem, tj. vydaný na základě zákona a v jeho mezích, v oblasti odborně označované jako veřejná správa, konkrétně jako samospráva a ještě konkrétněji jako profesní samospráva na úseku advokacie.

Právo volit orgány Komory a být do nich i volen, které má každý advokát, lze v rámci veřejné správy na úseku advokacie vykonat jen za podmínek a způsobem výslovně stanovenými zákonem o advokacii a předpisem Komory vydaným k jeho provedení. Ve veřejné správě totiž platí, že vykonat lze jen ta práva a uložit jen ty povinnosti, jež zákon nebo předpis přijatý k jeho provedení výslovně přiznávají nebo ukládají, a to jen způsobem, jímž to výslovně stanoví. Neplatí tu zásada soukromého práva, že dovoleno je vše, co zákon nezakazuje.

Obdobně nelze proto třeba ani advokátní zkoušku vykonat jinak, než jak to výslovně secundum et intra legem stanoví vyhláška ministerstva spravedlnosti (§ 52 odst. 1 zákona o advokacii), jíž se vydává advokátní zkušební řád, a ani kárné řízení vést jinak, než jak to výslovně secundum et intra legem umožňuje vyhláška téhož ministerstva (§ 51 odst. 1 zákona o advokacii), kterou se vydává advokátní kárný řád.

„Po uplynutí doby určené k hlasování předseda volební komise hlasování ukončí. Poté volební komise otevře hlasovací schránky a sečte hlasy.“ Oním poté se v Čl. 11 odst. 1 volebního řádu sněmu nerozumí po převozu schránek z místa konání sněmu advokátům neznámo kam, nýbrž bezprostředně poté, co hlasování skončí, tedy hned po uzavření volebních místností. Přímo ve volebních místnostech. Pokud je třeba, aby hlasovací lístky sčítal skener, nelze tomuto požadavku vyhovět za současného znění volebního řádu jinak, než ho pro potřeby volební komise umístit přímo do volební místnosti.

Jiná než volebním řádem ze strany volební komise (natož třetího subjektu, byť by jím byla policie) výslovně předvídaná manipulace se schránkami, obsahujícími odevzdané dosud nesečtené hlasovací lístky, nemá v platném znění volebního řádu oporu a vedla by k neplatnosti výsledku hlasování. Protože právo volit a být volen do orgánů Komory je veřejným subjektivním právem každého advokáta a je pod ochranou soudní moci, konstatoval by tuto neplatnost na základě žaloby na neplatnost výsledků hlasování, způsobených nedovolenou manipulací se schránkami, soud.

JUDr. Tomáš Nahodil, advokát
kandidát platformy Otevřená advokacie do představenstva ČAK