Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni ukončila 91 prováděných odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, což je o 27 více než v předchozím roce. Dokončila také 199 sledování lidí či věcí, předloni jich bylo 110. Vyplývá to z výroční analýzy, kterou dostala k projednání vláda.

„V roce 2020 prověřovala GIBS celkem 414 případů trestné činnosti. V 30 případech (tj. 6,86 procenta) byl použit úkon odposlechu, sledování bylo použito ve 43 případech (tj. 10,39 procenta). Z této statistiky plyne, že úkony odposlechu a úkony sledování jsou využívány u těch trestných činů, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak,“ uvedla inspekce.

Z 91 odposlechů, které GIBS ukončila, nasadila 61 na příslušníky či zaměstnance některého z bezpečnostních sborů – konkrétně 40 na policii, 14 na Vězeňskou službu a sedm na celní správu. Dalších 30 odposlechů se týkalo civilistů, kteří se společně s příslušníky bezpečnostních sborů podíleli na páchání trestné činnosti.

Celkem 88 odposlechů povolil inspekci soudce, ke třem zbylým jí dal souhlas odposlouchávaný člověk. GIBS odposlechy nejvíce využívala při prověřování trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných – tedy například u zneužití pravomoci úřední osoby nebo u přijetí úplatku.

U sledování lidí a věcí povolil 115 státní zástupce, 83 soudce a s jedním souhlasil sledovaný člověk. Ve 101 případech sledovala GIBS příslušníka, zaměstnance nebo objekt policie, v 56 případech civilisty nebo civilní objekty, ve 35 případech šlo o Vězeňskou službu a v sedmi o celní správu. I sledování se stejně jako odposlechy týkalo zejména prověřování trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných.

Z dlouhodobého meziročního srovnání podle analýzy GIBS vyplývá, že počty odposlechů a sledování mají kolísavou tendenci. Třeba v roce 2017 stála za značným nárůstem těchto úkonů rozsáhlá organizovaná trestná činnost s velkým počtem prověřovaných lidí. Výrazný pokles nasazovaných odposlechů i sledování v roce 2019 zase souvisel s celkovým nižším počtem nových trestních spisů v gesci GIBS.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu musí povolit soudce, a to písemným a odůvodněným příkazem se stanovením doby odposlechu, která nesmí být delší než čtyři měsíce. Soudy mohou případně tuto dobu prodloužit, a to i opakovaně. U některých trestných činů – například u vydírání nebo u obchodování s lidmi – může dát souhlas s odposlechem přímo uživatel odposlouchávané stanice.

Sledování s pořizováním zvukových, obrazových či jiných záznamů lze provádět pouze s písemným povolením státního zástupce. Do nedotknutelnosti obydlí nebo do listovního tajemství pak mohou sledovatelé zasahovat jen s předchozím povolením soudce. Stanovená doba sledování nesmí být delší než půl roku, rovněž ji ale lze prodlužovat. Bez splnění těchto podmínek je možné sledování provést, pokud s ním výslovně souhlasí sledovaný člověk.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com