Sněmovna schválila pevný termín obecních, krajských a senátních voleb

Obecní, krajské a senátní volby se zřejmě od příštího roku budou konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Senátní obvody budou stálé a bude je možné měnit jednou za 12 let prostým zákonem, nikoliv ústavním, jak navrhovala vláda. Vyplývá to z úprav návrhu novely ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, návrhu ústavního zákona o volebních obvodech pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, a návrhu zákona, jímž se mění některé volební zákony, které Poslanecká sněmovna poslala dne 8. července do závěrečného kola schvalování. To by se mohlo uskutečnit za týden.

 

V rámci volebních úprav navrhli poslanci STAN, aby si obecní zastupitele mohli volit lidé už od 16 let věku, nikoliv až od 18 let. Zdůvodnili to snahou o začleňování mladší generace do veřejného dění a podporou občanské vzdělanosti a angažovanosti. „Domnívám se, že občané starší 15 let jsou dostatečně rozumově vyspělí, aby se dokázali tímto způsobem podílet na správě věcí veřejných,“ uvedl poslanec Mgr. Bc. Vít Rakušan. Podobnou úpravu má podle něj Rakousko nebo Estonsko.

V souvislosti s ústavní novelou sněmovní výbory navrhly zamítnout ústavní zákon o vymezení senátních obvodů a jejich soupis ponechat v ústavním zákoně o volebních obvodech pro volby do Senátu Parlamentu České republiky. Obvody by se mohly měnit jen jednou po dvou šestiletých funkčních obdobích senátora. Podmínkou by stejně jako dříve bylo to, že by se počet obyvatel v obvodu odchýlil více než o 15 procent od průměrného počtu obyvatel obvodu tak, aby každý senátor zastupoval zhruba stejný počet lidí.

Ústavní změna vychází z požadavku Senátu, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Dříve se senátní obvody měnily každé dva roky kvůli změnám počtu jejich obyvatel. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy. Kritici častých změn ale poukazovali na to, že v důsledku přesunů obcí mezi obvody mohli někteří lidé volit senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. V roce 2019 proto Senát poprvé vládou navrhované úpravy hranic volebních obvodů odmítl.

Zavedení pevného termínu obecních, krajských a senátních voleb vláda navrhla s ohledem na to, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.

Novela počítá také s prodloužením lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny. Změna souvisí s chystaným korespondenčním způsobem hlasování. Předseda Ústavně-právního výboru Mgr. Marek Benda se proti tomuto prodloužení postavil. Podle něj je třeba, aby sněmovna byla po rozpuštění obnovena co nejdříve.

Poslanec Bc. František Navrkal doporučoval vyškrtnout z Ústavy detaily způsobu prezidentských voleb, neboť je – podobně jako u senátních voleb – popisuje volební zákon.

 

Zdroj: ČTK
Foto: PS P ČR

Go to TOP