Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci zřejmě začít v roce 2023. Rozhodla o tom dne 7. července 2021 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Hlasy 162 ze 169 přítomných poslanců schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, vrácený Senátem. Částečně se omezí zabavování movitých věcí, změní se navíc pořadí splácení dluhu. Povinná záloha věřitele při zahájení exekuce na její náklady ani místní příslušnost exekutorů navzdory snahám části zákonodárců zavedena nebude.

Předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Ve sněmovní verzi by to bylo o pět let později. Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy, například když je exekuce odložena. Vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek například na výživném na děti.

Povinná záloha věřitele na náklady exekuce bude podle schváleného znění podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová už dříve uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.

Novela přinese omezení mobiliárních exekucí důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1 500 korun z nezabavitelných peněz, tato možnost se bude týkat jen fyzických osob. Luxusnější věci budou zpeněžení podléhat i nadále.

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy k zahlazení dluhů z minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Končily by také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Předloha přinese i další změny. Snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění, zakotví povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a umožní doručování písemností týkajících se exekucí elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky.

Zabavovat se nebudou příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Schválení novely exekučního řádu ve znění pozměňovacích návrhů Senátu podporovaly například i neziskové organizace Člověk v tísni, Charita ČR, Institut prevence a řešení předlužení, RUBIKON Centrum a Rekonstrukce státu. Podle nich přijetí senátní verze povede k zásadnímu posílení a doladění pozitivních změn (např. řešení historické zátěže, splácení jistiny před příslušenstvím, “milostivé léto” či tzv. humanizace mobiliárních exekucí). „Přijaté změny přispějí ke kultivaci exekučního prostředí v Česku, což je samo o sobě zásadním úspěchem. Pomohou vyčistit systém od marných exekucí, často zahájených za dnes už neplatných a nelegitimních pravidel, což se pozitivně promítne na trhu práce a celé ekonomice. Stále tím ovšem řešíme převážně minulost, nikoliv budoucnost. … Úkolem pro novou vládu nicméně zůstávají dvě klíčové úpravy – přijetí nových pravidel oddlužení dle směrnice Evropské unie a dále pak zavedení místní příslušnosti exekutorů včetně principu 1 dlužník = 1 exekutor,“ komentoval výsledek hlasování poslanců Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, který se podílel na připomínkování projednávaných legislativních návrhů.

Jaké budou konkrétní dopady? „S ohledem na výjimky z běhu lhůt 6 a 12 let je obtížné přesně určit, kolik exekucí z 4 300 000 běžících bude zastaveno, pokusíme se však alespoň o hrubý odhad. K 1. 1. 2023 exekutoři zastaví bez dalšího z důvodu uplynutí lhůty 12 let nejvýše kolem 500–700 tisíc exekucí. Zároveň vyzvou věřitele k uhrazení zálohy na pokračování marných exekucí starších 6 let, kterých bude nejvýše 1–1,5 milionu. Lze očekávat, že většina věřitelů zálohu nesloží, po marném uplynutý výzvy (30 dní) by tak mohlo dojít k zastavení většiny těchto bezvýsledných exekucí. Zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat desítky tisíc lidí z bezvýchodné situace a dát jim šanci se z ní vymanit. Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání,“ dodal Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu.

Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman.

Zdroj: ČTK
Foto: PS P ČR