Státy Evropské unie se v úterý 29. června 2021 dohodly s Evropským parlamentem na posílení pravomocí azylového úřadu, které má zefektivnit řízení se žadateli o azyl. Členské země EU budou mít na základě nových pravidel k dispozici až pět stovek pracovníků úřadu, kteří jim budou mimo jiné pomáhat v koordinaci přístupu k běžencům mířícím do EU. Nařízení je součástí v loňském roce navrženého balíčku migrační a azylové reformy, na jehož převážnou část mají členské státy rozdílné názory a jehož jakýkoli další posun nyní není na obzoru.

Až pravidla formálně schválí státy i EP, současný Evropský podpůrný azylový úřad se změní na Azylovou agenturu Evropské unie. Ta bude nově disponovat pěti sty experty, od tlumočníků po specializované právníky, kteří budou pomáhat členským zemím efektivněji řešit azylové procedury.

„Potřebujeme, aby byla v celé Evropě přijímána rozhodnutí o azylu rychle a férově, všude se stejně vysokou kvalitou,“ ocenila dohodu eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson. Nová agentura podle ní zlepší koordinaci azylových řízení v jednotlivých zemích a zajistí, že budou probíhat podle stejných standardů. Agentura by se měla podílet na podrobnějším a urychleném screeningu migrantů ihned po jejich příjezdu do Evropy, což má podle plánů Evropské komise zrychlit azylovou proceduru a zefektivnit návraty odmítnutých migrantů.

Migrace je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších témat evropské debaty, v posledním roce však i v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 ustoupila do pozadí. Unijní pohraniční agentura Frontex ale letos opět registruje nárůst počtu běženců mířících do Evropy, a zvláště státy jako Itálie nebo Španělsko se snaží znovu politicky citlivou otázku „vrátit na stůl“.

Zatímco pro jižní státy je klíčovou otázkou pomoc ostatních zemí při přejímání uprchlíků či vracení odmítnutých žadatelů o azyl, zvláště země východního křídla EU – včetně České republiky – odmítají o solidaritě hovořit. Místo toho opakují, že je prioritou ochrana vnějších hranic Evropské unie a boj proti pašování lidí.

Kvůli zásadním rozdílům v názorech se od návrhu Evropské komise ze září 2020 vůbec neposunulo vyjednávání o klíčovém prvku reformy. V něm Brusel počítá s tím, že země EU si budou moci vybrat, zda v případě zásadního přetížení některého státu přeberou část tamních uprchlíků, nebo finančně přispějí na návraty odmítnutých migrantů.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com