Digitalizace justice je příležitostí pro úsporu zbytečné práce, nákladů a nervů, aby se právníci v advokacii a justici mohli soustředit na skutečnou hodnotu. Je trendem, který sám o sobě rozhodně nevyřeší všechny problémy, ale v moderní justici se mu vyhnout nelze. V tomto článku popisuji vizi neboli cílový stav, k němuž má digitalizace směřovat. Vizi ilustruji na životním příběhu jedné malé trestní věci počínaje podáním oznámení na webové stránce s automatizovaným průvodcem přes doručení předvolání hybridní poštou až po automatické doručení rozsudku s doložkou vykonatelnosti, publikování anonymizovaného rozsudku, uhrazení nákladů řízení přes platební bránu a vykázání „čárky“ ve statistikách. Zmiňuji také několik metod, kterými lze zvýšit pociťovaný užitek ze služeb justice i dodržování práva.

 

Dnešní doba je obdařená obrovskými příležitostmi. Žasneme, že nám do 25 minut uvaří a doručí jídlo ke dveřím, že nám dovezou do boxu vedle domu elektroniku, že přes mobilní aplikaci máme rychle k dispozici taxík s nižším rizikem podvodu, že si jedním klikem můžeme pronajmout kolo nebo (pokud není zrovna pandemie) si ve zvoleném městě v zahraničí můžeme najít ubytování a z tohoto města poslat pohlednici online, kterou pošta vytiskne a doručí do dvou dnů.

Doba se změnila a máme právo moderní servis očekávat i od státu. Tisíce advokátů by s radostí uvítalo digitalizaci justice. Rád bych této poptávce vyšel vstříc a představil vizi, jak lze soudní proces vylepšit, abychom zvýšili rychlost a kvalitu soudnictví a využili automatizaci. Rozhodně nepůjde o plané experimentování, mnoho vychytávek už totiž vyzkoušeli a ověřili v jiných státech světa. Na nás tak bude jen vše poskládat tak, aby občan či advokát dostal v justici špičkové služby, které odpovídají současné době.

Přes dílčí úspěchy v podobě např. pokračující digitalizace jednacích síní, systému APSTR, anonymizace soudních rozhodnutí či generátoru přidělení nelze přehlédnout pomalé šíření moderních technologií v resortu justice. Datové schránky sice v justici zakotvily,^[1] ale pokrok v dalších službách poněkud vázne. Například elektronický náramek nosilo v době od 7. 9. 2018 do 21. 8. 2020 pouze 468 osob, což je velice málo. Zakázka na elektronický spis byla opakovaně zrušena, takže nutíme jedny z nejlepších a nejlépe placených právníků v zemi používat zastaralé systémy. Při návštěvě jednoho krajského soudu mi bylo sděleno, že několik soudců stále rozsudky nepíše na počítači, ale přepisuje je za ně zapisovatelka. V době pandemie je navíc pro advokáty a účastníky řízení velmi ztížené získat přístup ke spisu, protože s výjimkou Ústavního soudu chybí nahlížení online. K pomalému rozvoji přispívá i malá propagace nových nástrojů a vzdělávání v jejich používání, přičemž je žádoucí v tomto směru více využít potenciálu Justiční akademie.

Soudnictví je přirozeně konzervativní oblast, nicméně i zde mohou technologie velmi pomoci, pokud využijeme šanci, necháme stroje dělat rutinu, a naopak dáme soudcům čas dělat to, v čem jsou dobří, tedy v osobním jednání, v citlivém vnímání komplexní reality života včetně uplatnění životních zkušeností, v tvůrčím právnickém myšlení a pečlivém nalézání spravedlnosti podle zákona. Navíc díky možnosti práce z domova, pro kterou digitalizace poskytuje pohodlné nástroje, bude práce pestřejší.

Na samostatný článek by vydalo pojednání, jak správně nastavit metriky a statistiky v soudnictví, aby měly užitečnou a na první pohled relevantní hodnotu a nevykazovaly nežádoucí efekty. S pomocí dobrých statistik šéfové soudů rychle zjistí malý zlomek soudců, kteří jsou na dostatečně velkém vzorku stejné agendy statisticky významně pomalejší či mají vyšší podíl finálně zrušených rozhodnutí. Na takové případy pak lze více zaměřit omezené kontrolní kapacity. A naopak je možné pochválit soudce, kteří mají vysoký počet a podíl finálně potvrzených rozhodnutí, nemají kárná provinění, rozhodují v adekvátním čase a s adekvátními náklady na personál. Digitalizace je globální trend, který justici postupně změní, a pokud ho citlivě uchopíme, může být tato změna pozvolná, vyhneme se šokům a zejména – a to je nejdůležitější – zvýšíme kvalitní služby pro občany v soudním rozhodování, které jsou posláním justice.

Věřím, že jsme nyní dál. V tomto článku představím na modelovém příkladu vizi digitálních služeb v soudnictví, jak by mohly po dekádě usilovné práce fungovat v naší zemi. Během té doby bude jistě dokončena personální obměna justice tak, aby již všichni soudci a další pracovníci v justici na straně jedné a uživatelé justice na straně druhé bezpečně ovládali informační technologie v potřebné míře. Změna tedy není nic, co by muselo trápit současné soudce a advokáty, kteří do té doby završí svou kariéru.

Pro názornost popíšu životní cyklus jednoho hypotetického přečinu, aniž bych zde chtěl zkoumat jeho příčiny. Soustředím se výlučně na rychlé, transparentní a levné zvládnutí řízení, které se projeví i ve výchovném působení. Jsem zákonodárce a vizionář, ne trestní právník, prosím proto o velkorysost, pokud jde o detaily procesu. Je nabíledni, že obdobný přístup lze použít k digitalizaci civilních sporů. Uživatelé informačních technologií přivítají na prvním místě pozitivní motivaci k jejich využití, proto v popisu zdůrazňuji, jak digitalizace ušetří rutinní práci soudcům, advokátům, svědkům a účastníkům řízení.

1. ​Oznámení trestného činu přes online průvodce

Představme si pro názornost modelový příklad: Pomoc, zloději nám ukradli kola! Tento příklad jsem si vybral, protože se to kdysi stalo mým rodičům. Každý z nás má osobní či zprostředkovanou zkušenost se zloději a tím zmarem, když se na něco těší, ale zloději to ukradnou a zpeněží v zastavárně. Jistě je v zájmu státu a jeho trestní politiky rychle, důrazně a ve vztahu ke státním financím ekonomicky šetrně takové přečiny řešit.

Okradení by měli několik možností, jak krádež oznámit. Buď by tak mohli učinit přes videokonferenci s využitím čtečky elektronického občanského průkazu, osobně na služebně nebo písemně přes webového průvodce. Ve webovém průvodci by zaškrtli podrobnosti,^[2] dostali podrobné, ale lidsky srozumitelné poučení, podání by autorizovali a na základě toho by je Policie ČR už nemusela kontaktovat s detaily, jen by se s nimi spojila ohledně pokroku v řízení, a to kontaktem, který by poškození uvedli jako preferovaný. Celou věc by měla na starosti jednotka v daném místě, která zná situaci.

Při ověření elektronické identity by mohli poškození použít jeden z mnoha zaručených prostředků, které nařízení eIDAS umožňuje – vedle elektronické občanky i občanku v mobilu, datové schránky, elektronický podpis na tokenu či zejména bankovní identitu, kterou jsme v tomto volebním období schválili. Po provedení automatické kontroly náležitostí by byli poškození vyzváni k doplnění některých údajů, aby bylo oznámení kompletní a pomohlo policii jednat. Místní příslušnost by však byla určena automaticky. Po automatické kontrole náležitostí by se oznámení objevilo v seznamu oznámení policejního dispečinku a na základě pokynu operátora by byly ukradené věci zařazeny na seznam kradených věcí, se kterým pracují zastavárny.

2. ​Policejní vyšetřování

Předpokládejme, že díky dobré policejní práci se místní policii podařilo v zastavárně rychle zjistit, kdo chtěl kola prodat, a ověřili si identitu prodejců, takže policie rychle vypátrala pachatele. Policista má dobrý pocit z odvedené práce, všechno je zadokumentováno v Evidenci trestních řízení (ETŘ) a nyní je potřeba, aby byl pachatel rychle potrestán. Bohužel jde o skupinu recidivistů, kteří jsou zběhlí v trestním řízení, a všechny formality musí být precizní a neprůstřelné. ​

Obdržená oznámení, vysvětlení a kamerový záznam z venkovní kamery v daný čas policista založil do policejního spisu v digitální podobě. Protokolovaná část vysvětlení podezřelých se nahrávala streamingem na policejní server v kontrolovaném prostředí. Ihned se díky převodu řeči na text vygeneroval přepis, který policista vytiskl osobě podávající vysvětlení, nechal si jej od ní potvrdit a zanesl aktualizovanou verzi do ETŘ. Protože důkazy byly dostatečné a byly splněny podmínky pro zkrácené přípravné řízení, policista jedním klikem vygeneroval zprávu pro státního zástupce podle vyplněných dat a ta byla odeslána přes elektronické rozhraní.

3. Podání návrhu na potrestání

Státní zástupce by návrh na potrestání odeslal elektronickým formulářem (s možností nahrání příloh a upravování offline), ať už napojeným na datové schránky nebo zaslaným pomocí elektronického rozhraní, aby byl vždy zachován strojově čitelný obsah formuláře. Obdržená písemnost by byla automaticky vložena do elektronického spisu.^[3] Jakmile bude dokument vložen do spisové služby, učiní se odpovídající průkazný zápis^[4], takže nebude možné, aby docházelo k manipulaci dokumentů ve spise. Zároveň se provede zákonná lustrace pachatele v justičním registru, jestli již za stejný čin (vymezený formulářovými metadaty) nebyl souzen.

Automatický náhodný generátor by následně v souladu s rozvrhem práce vygeneroval informaci o samosoudci,^[5] který je příslušný k vedení řízení. Ve věci, kde se vedlo zkrácené přípravné řízení, se následně vede zjednodušené řízení před soudem, lze však i nadále diskutovat o možnostech jeho optimalizace.

Systém by soudnímu úředníkovi navrhl automaticky naplánovaný termín hlavního líčení a připravil mu návrh na obeslání ostatních účastníků řízení, aby si termín rezervovali, případně návrh trestního příkazu. Informační systém by plánoval jednání s ohledem na jiná nařízená jednání, která advokát, obžalovaný nebo soudce mají, aby nedošlo ke kolizi a byla k dispozici zasedací místnost soudu.^[6] V systému by si advokát mohl naplánovat ve vymezeném rozsahu i dovolenou a měl by jistotu, že mu na tuto dobu nebude nařízeno žádné jednání. Kalendář by se mu synchronizoval do jeho zařízení.

Součástí výzvy účastníkovi řízení k vyjádření se k návrhu či pozvánky k ústnímu jednání by byla informace o povinnosti předložit do té doby elektronicky přímo do spisu, výjimečně nejpozději na jednání soudu, všechny důkazy relevantní k dané žalobě, jinak na ně nemusí být brán zřetel (postupovalo by se dle platných procesních předpisů).

4. Vyhotovení písemnosti

Písemnosti policie, státních zástupců a soudů by byly vyhotoveny v jednotném grafickém manuálu státu^[7] v jednoduchém jazyce, aby jejich obsahu porozuměly i osoby práva neznalé, a zákonné citace by byly v podrobnější části dokumentu.^[8]

Poznatky z behaviorální vědy a testování na kontrolních skupinách nám umožňují výrazně postrčit lidi i směrem k dodržování práva.^[9] Vzpomeňme si na fascinující příklad z Británie, kde v roce 2012 přidali do výzvy finančního úřadu k úhradě daní jednoduchou větu, že 9 z 10 občanů již daně včas uhradilo a adresát je ve velmi malé skupině, která ještě nezaplatila. Tato malá změna přinesla jen na kontrolní skupině 140 milionů korun ve výběru daní navíc.^[10] Obdobné metody lze využít k tomu, abychom snížili omluvy z jednání a navýšili úhrady nákladů a peněžitých trestů.

V písemnosti by byl také odkaz na elektronický spis v dané věci a jeho identifikátor (např. QR kód). Odpověď by byla termínována tak, aby se s písemnostmi mohl účastník řízení seznámit. Odpověď a písemné důkazy by mohl vložit žalovaný do elektronického spisu z domova nebo na Czech Pointu, kde by mu je za poplatek naskenovali a dali písemné potvrzení o podání.

5. Doručování

Obeslání by bylo možné provést jedním klikem soudce či soudního úředníka. Jakmile by justiční pracovník ve spisové službě odklikl písemnost, podepsala by se elektronickým podpisem či pečetí, odeslala do virtuální datové schránky občana a jeho právního zástupce a v případě, kdy by neměl aktivovanou datovou schránku (advokáti ji mají), rozhodnutí by na konci dne vytiskla nejbližší pošta v jeho bydlišti a opatřila konverzní doložkou podle příslušného zákona. Písemnost by byla zkompletována a odeslána spolu s jinými písemnostmi vypravenými státními úřady tentýž den. Tuto službu tzv. hybridní pošty státu již dnes poskytuje Česká pošta na základě smlouvy, používá se pouze u některých agend.^[11]

Pokud by mezi obesílanými byl účastník řízení, kterému se v minulosti nedařilo doručit, informace o uložení by byla publikována v místě jeho posledního známého výskytu a bylo by mu doručeno veřejnou vyhláškou. Pokud by byl obviněný stíhán ve více věcech, vygenerovala by se o tom informace do spisu, aby případně mohlo být zváženo vedení věci ve sloučeném řízení.

6. Přístup do Portálu občana

Občan by dostal upozornění prostřednictvím e-mailu a SMS,^[12] že mu došla písemnost a že ji má v datové schránce, nebo případně také, že byla (dnes) vypravena na poště. Pokud stát jednou autoritativně rozhoduje, musí se tak dít doopravdy, aby se to dostalo i k lidem, kteří si z různých obav nevyzvedávají soudní obsílky. Občan či advokát by si mohl zobrazit všechny své elektronické spisy na Portálu občana, nahlížet do nich, a mohl by zde také přidělit jiným osobám právo nahlížení do svých spisů nebo konkrétního sdíleného spisu.

U nových případů by byl veden hybridní spis, kde v elektronické podobě by byly autoritativní dokumenty s výjimkou hmotných důkazních prostředků založených ve fyzické části hybridního spisu.

Účastníci řízení by měli k dispozici přehledné rozhraní s radami, jak procesně správně reagovat (průvodce). Například v Nizozemsku mají přehledný web s právní pomocí pro řešení různých složitějších situací,^[13] který může mít roli při nedostupné či nedostatečné bezplatné pomoci.

7. Nastudování spisu

Díky vzdáleně přístupné elektronické podobě by mohlo spis studovat více lidí včetně soudce zároveň.^[14] Elektronizaci spisů stále projednává Poslanecká sněmovna v rámci návrhu zákona k digitalizaci elektronických podání.^[15]

Pokud jde o pracovní skici, poznámky atd., je nutné dát soudcům svobodu pracovní metody. Samotná digitalizace nevylučuje, aby si soudce pro svou potřebu některý dokument nebo celý spis vytiskl, napsal si k němu poznámky pro koncept, vkládal tam „lepíky“ a záložky a podobně. Pouze by bylo stanoveno, že v případě rozporu je autoritativní elektronická verze, která je průkazně evidovaná v systému, a pouze na takový spis se může odkazovat rozsudek.

Soudce či jiný pracovník soudu by mohl zvolit libovolný způsob práce s dokumentem, který je mu pohodlný a na který je zvyklý, včetně např. kopie spisu do zabezpečené (MDM) elektronické čtečky e-knih nebo tabletu, či výhledově práce se zařízeními podporujícími elektronický inkoust. Díky tomu by byla jednodušší práce z domova.

8. Hlavní líčení

Den před hlavním líčením, pokud by se konalo, by účastník či svědek dostal přes SMS připomenutí. Samotné jednání by probíhalo standardně v jednací místnosti, která by byla vybavena nahrávacím zařízením (prototyp byl vyvinut na Ministerstvu spravedlnosti). Soudce by si nastudoval žalobu a případná vyjádření k žalobě již před jednáním a při jednání by účastníky průběžně informoval o tom, co považuje za prokázané. Z jednání by byl pořízen zvukový záznam. Stejně jako u automatického přepisu televizního zpravodajství by informační systém rozpoznávání řeči zajistil přepis rozhodnutí do textové podoby pro potřeby soudního řízení. Uvažovat lze i o širším využití videokonferencí, zejména nyní v době pandemie koronaviru.

Jak zvukový záznam, tak jeho přepis by byly uloženy v elektronickém spise. Tím by se odstranila protokolace, která narušuje bezprostřednost ústního jednání a vyžaduje náklady na zapisovatele – justice aktuálně trpí akutním nedostatkem kompetentních lidí ochotných dělat tuto práci za nabízený plat.

9. Zpracování rozsudku

Jednoduché rozsudky vytvořené s použitím aplikace APSTR^[16] jsou už dnes předávány osobně ihned po vyhlášení. Aplikace APSTR využívá předdefinované údaje načtené ze soudní databáze ISAS (informační systém pro administrativu okresních soudů) a dále například z databáze ARES (registr ekonomických subjektů), obchodního a živnostenského rejstříku či katastru nemovitostí.

Pomocí APSTRu se rovněž vypočítají náklady řízení. První návrh by mohl vyjít z dat v systému, např. počtu založených dokumentů (úkonů podle advokátního tarifu). Advokát by navržený rozpis uplatnil jedním klikem a rovněž soudce by ho jedním klikem potvrdil. APSTR je zároveň nastaven i pro dvojí ukládání, tedy v případě rozhodnutí soudu lze uložit plnou i anonymizovanou podobu. Výhledově bychom však mohli jít ještě dál a reprezentovat procesní pravidla v justici nejen šablonami dokumentů, ale také kódem reprezentujícím platnou legislativu podle konceptu Rules as Code,^[17] podle něhož by se pak vygenerovaly potřebné struktury v informačních systémech justice; to je ovšem hudba daleké budoucnosti.

10. Vyhlášení rozsudku

Po skončení dokazování a hlavního líčení by soudce vyhlásil rozsudek nebo jednání odročil. Písemné vyhotovení rozsudku by pak – ideálně na místě po konci ústního jednání – předal vytisknuté stranám sporu, každopádně by je vždy doručil způsobem popsaným v bodě o doručování.

11. Publikace rozsudku

Doručený rozsudek by byl anonymizérem po odsouhlasení či korekci justičním pracovníkem publikován. Rozsudek by následně byl automaticky propsán do statistik a případně i do statistik soudu a soudce. Před publikací by měl soudce možnost navrhnout pro evidenční senát právní větu či klasifikaci.^[18]

12. Měření rychlosti a délky řízení

Základním předpokladem pro rychlejší soudní řízení je předkládat pravidelně a nenásilně soudcům a dalším justičním pracovníkům informace o tom, jak jim to jde, kde mají nejdelší prodlevy, aby mohli sami usilovat o jejich zkrácení.^[19]

Například v Německu existuje tzv. systém výpočtu personálních požadavků soudních orgánů (německá zkratka PEBB§Y^[20]), který určuje, kolik času je potřeba pro každou činnost, aby bylo možné určit potřebný počet soudců, státních zástupců a soudních úředníků. Systém PEBB§Y je založen na vzorci pro průměrnou dobu zpracování určité činnosti vyjádřenou v minutách. Vždy se tedy srovnává stejný typ úkonu v rámci soudní soustavy a kategorizace dané věci.

V podmínkách ČR není nutné hned vyžadovat, aby každému typu činnosti byla přiřazena určitá minutová dotace, jako to mají v Německu, prozatím se lze soustředit na poznání aktuálního stavu podle kategorie věci, která se již dnes eviduje. Aby bylo měření délky řízení spravedlivější, je možné zohlednit prodlevy a obstrukce způsobené účastníky řízení, prodlevy způsobené znalci a samozřejmě různé stupně řízení. Současně musí být u každého srovnání systémem zaručeno, že je počet věcí dostatečně velký, aby bylo srovnání relevantní a případná zjištění byla statisticky významná.

13. Přesun spisu na odvolací soud

Digitalizace soudního spisu by přispěla ke zrychlení vyřízení věci, protože přesun spisu mezi soudy se odehrává ve virtuálním prostředí změnou přístupových práv, a tudíž by byl prakticky okamžitý a bezplatný. Odvolání by se podávalo jako úřední písemnost (viz výše) a ihned po jeho podání by soud postoupil elektronicky celý spis odvolacímu soudu, kde by se proces opakoval. Cílem by bylo dodržení platného pravidla, aby odvolací soud věc pokud možno rozhodl, nikoliv ji vracel soudu prvního stupně (tento parametr lze v rámci statistik měřit).

Pokud odvolací soud zjistí, že v prvním stupni došlo k excesu (například kauza H-Systém a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, o kterém píši v jiném článku^[21]) a tato skutečnost není v dalším řízení zpochybněna, zapíše se tato skutečnost po finálním skončení řízení do statistik soudu a soudce.  V případě většího počtu méně vážných excesů se automaticky zašle zpráva předsedovi daného soudu, který může zvážit nařízení kontroly či na jejím základě kárný návrh.^[22]

14. Doložka právní moci či vykonatelnosti

Po uplynutí příslušné lhůty by obě strany sporu obdržely obdobným způsobem rozhodnutí s doložkou právní moci či vykonatelnosti, ideálně s možností jedním klikem požádat o exekuční výkon u příslušného exekučního soudu.

Výzva k platbě nákladů řízení by byla odeslána neprodleně po právní moci a měla by náležitosti elektronické faktury včetně QR kódu k rychlé platbě. Platba by byla hrazena online přes platební bránu, přičemž aplikace by okamžitě umožnila zaplatit platbu převodem z účtu, kartou či z kreditního účtu datových schránek, a po jeho zaplacení by vystavila potvrzení. Lze zvážit změnu zákona, že bez uhrazení platby za náklady řízení či vyplnění formuláře k osvobození, jehož náležitosti by systém automaticky zkontroloval, by systém neumožnil podat v trestní věci dovolání.

15. Sledování trendů

Spis k vyřešenému případu, kde neběží žádné další procesy (např. dovolání), se po určité době uloží do elektronické spisovny. V souvislosti s hromaděním velkého rozsahu dat se nabízí otázka, jak tato data efektivně využívat pro vyvozování statistických údajů užitečných pro legislativu i soudní praxi. Lze uvažovat o zlepšení, že databázi rozhodnutí bude možné na základě konkrétního projektu vědecké instituce schváleného ÚOOÚ anonymizovaně, s patřičným rozostřením a v kontrolovaném prostředí propojit s dalšími informačními systémy, např. rejstříkem trestů, systémy Probační a mediační služby a příslušných ministerstev (MPSV, MŠMT), aby bylo možné vyvozovat a testovat hypotézy o dopadu různých opatření na efektivitu trestání či recidivu. Cílem je, aby orgány veřejné moci měly k dispozici relevantní statistické údaje pro kvalitní legislativu a rozhodnutí. Zjištěné poznatky o uložených trestech zpracované umělou inteligencí by byly zpětně využitelné např. za účelem spravedlivějšího trestání či předvídatelnějšího rozhodování v občanskoprávních a obchodních věcech.

16. Hodnocení spokojenosti

Po pravomocném ukončení věci či vyřešení případu obdrží účastník řízení a jeho zástupce odkaz na anketu, kde budou mít možnost vyjádřit míru spokojenosti s určitým soudcem podílejícím se na jeho řízení a navrhnout u konkrétní věci případná zlepšení. Odpovědi bude vyhodnocovat daný soudce a vedení daného soudu. Tyto údaje bude mít k dispozici i rada pro soudnictví, která bude útvarem pro nastavení systému kvality uvnitř soudní soustavy. Logicky nemá smysl brát takové hodnocení jako bernou minci a s takovou opatrností je potřeba s ním zacházet, na druhou stranu může být zdrojem užitečné zpětné vazby. Zpětnou vazbou od koncových uživatelů justice je příběh jedné trestní věci završen.

17. Digitální archiv

V tuto chvíli jsou v justičním systému miliardy písemností v milionech spisů. Z toho minimálně 99 % je naprosto běžná agenda, u níž nejsou důvody pro archivaci. Spuštěním digitalizace se nejen zamezí zcela zbytečnému nárůstu dokumentů v posledních 10 letech, kdy se tiskne každá datová zpráva, ale především se nastaví uložení a archivace po vypořádání spisu a stanoví se skartační lhůty, které se budou přirozeně nastavením systému dodržovat.

 

Závěrečné úvahy

Výše uvedený modelový příklad je vizí, kam lze při současném stavu technologií dospět. Nedává ale odpověď na otázkou, jak budou konkrétně systémy vypadat, a samozřejmě nemůže vzít v potaz ani nové systémy, o kterých zatím nevíme. Chceme-li pomoci občanům i advokátům a justici digitalizovat, je tato lidsky srozumitelná vize věcného zadání cílového stavu podmínkou nutnou, nikoliv postačující.

Digitalizace soudnictví je náročný projekt, který bude vyžadovat velkou spolupráci soudů, otevřené standardy umožňující propojení služeb, solidní zázemí v informatice Ministerstva spravedlnosti i soudů, které dnes nemohou dostatečně reagovat na situaci na trhu práce, a dlouhodobě spolehlivé komerční partnery. Potrvá nejméně dvě volební období.

Digitalizace justice vyžaduje součinnost Ministerstva vnitra zodpovědného za e-government. Je totiž zjevné, že výše uvedený postup související s elektronickým spisem, příp. záznamem jednání, není věc, kterou by mělo řešit jen Ministerstvo spravedlnosti, protože je společná i pro veřejnou správu. Hodit se budou také funkcionality vyvinuté Evropskou unií a udržované v celé EU za její peníze, a to z důvodu úspor, dlouhodobého zajištění aktualizací i interoperability systémů.

Digitalizace justice jistě vzbudí na počátku obavy u seniorních profesionálů, kteří se blíží završení své kariéry, ale tyto obavy jsou do značné míry zbytečné, protože změny se už kvůli zmíněné době implementace dosluhujících soudců a advokátů nedotknou. V budoucnu se digitalizace jistě dotkne lidí, kteří nyní dělají automatizovatelnou práci; v justici je pro ně však jistě hodně další práce.

Všichni ostatní se můžeme těšit na produktivnější způsob právnické práce, který nám ušetří čas, přinese více pohodlí, umožní v případě zájmu práci z domova a v konečném důsledku zvýší vybavenost práce kapitálem, a tudíž zvýší i průměrné příjmy v oboru. Zejména však zvýší kvalitu a rychlost služby klientům, posílí vymahatelnost práva i výkon spravedlnosti, což je v tomto kontextu nejdůležitější.

Autor děkuje za připomínky Mgr. Stanislavu Findejsovi, předsedovi kolegia Soudcovské unie ČR pro elektronizaci justice, a Mgr. Jakubu Brejšovi, asistentovi soudce, svému asistentovi a bývalému asistentovi soudce Mgr. Martinu Štanclovi, bývalému řediteli odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti Ing. Janu Ladinovi a poslanci Ondřeji Profantovi, předsedovi podvýboru pro e-government Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP.

 

Autor Mgr. et Mgr. Jakub Michálek je místopředseda Ústavně-právního výboru PSP a bývalý předseda podvýboru pro e-Sbírku a digitalizaci justice.
Foto: canva.com

 

---

^[1] Kdysi jsem u Nejvyššího správního soudu dosáhl toho, aby Městský soud v Praze vůbec vzal žalobu podanou do datové schránky bez elektronického podpisu. Jakub Michálek vs. Ministerstvo financí: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, č. j. 8 As 89/2011-31. Dostupné online.

^[2] Podobně jako třeba v aplikaci zmente.to určené na nahlašování závad v rámci hl. m. Prahy.

^[3] Pokud jde o přechodné období do plného zavedení elektronického spisu, považuji za nevhodné skenování všech existujících dokumentů ve spisech, naopak tyto případy by měly být dokončeny v listinné podobě.

^[4] Při správném nastavení postačí standardní logování a záznamy v transakčních protokolech, které jsou uschovávány pro auditní účely a auditovány. Tuto technickou záležitost by měl řešit národní standard pro elektronickou spisovou službu.

^[5] Pokud na chvilku odběhneme od trestního řízení, v případě občanskoprávního řízení, kde se platí soudní poplatek, by proběhla platba přes platební bránu, bez které by systém účastníka dál nepustil (viz dále bod o platbě nákladů trestního řízení).

^[6] Za předpokladu jiného zajištění veřejnosti jednání (např. umožněním zhlédnutí v informačním centru soudu) by bylo možné provést přenos i přes videokonferenci bez nutnosti rezervace zasedací místnosti soudu. K bezpečnosti videokonferencí viz doporučení NÚKIB na webu <https://www.nukib.cz/cs/infoservis/aktuality/1599-predstavujeme-bezpecnostni-standard-pro-videokonference/>.

^[7] Grafický styl (korporátní identitu) Německa lze nalézt na adrese <https://styleguide.bundesregierung.de/sg-de>, viz podrobně podklad Unie grafického designu. Jednotný vizuální styl České republiky: Analýza pro zavedení sdílené identity vlády, ministerstev a dalších orgánů státní správy České republiky (citováno 3. 3. 2021). Dostupné na adrese <https://unie-grafickeho-designu.cz/wp-content/uploads/analyza_CI_CR_nahled_23.pdf>.

^[8] Často se mluví o právním designu (legal design). Příkladem může být práce britské neziskovky zvané „Centrum pro zjednodušování“, která vznikla na univerzitě v Readingu. Centrum vytvořilo mnohem čitelnější verzi výzvy k úhradě pokuty, viz Simplification Centre. Simple Action 1: Penalty charge notice  (citováno 3. 3. 2021). Dostupné na adrese <https://www.simplificationcentre.org.uk/reports2/simple-action-1-penalty-charge-notice>.

^[9] O principu postrčení, tedy drobných úprav výchozího nastavení, které mají velký výsledný vliv na chování lidí, píše nositel Nobelovy ceny R. Thaler spolu s kolegou harvardským právníkem v knize THALER, R., SUNSTEIN, C. The Nudge (Šťouch): Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín, 2010. K principu „stádnosti“ viz CIALDINI, R.: Zbraně vlivu. Jan Melvil Publishing, 2012.

^[10] Světová banka (CALVO-GONZÁLEZ, Oscar, CZRUZ, Abel, HERNANDEZ, Marco): The ongoing impact of ‘nudging’ people to pay their taxes. December 4, 2018 (citováno 3. 3. 2021). Dostupné na adrese <https://blogs.worldbank.org/voices/ongoing-impact-nudging-people-pay-their-taxes>.

^[11] Tento záměr byl již obsažen v Resortní strategii Ministerstva spravedlnosti pro rozvoj eJustice 2015–2020.

^[12] Zprávu by dostal způsobem, který si nastavil jako preferovaný druh upozornění. Existoval by koordinovaný postup všech orgánů státu i samospráv, jak si opatřit kontakt na jinak nedostižné osoby včetně telefonu či e-mailu, které lze po novele zapisovat do evidence obyvatel. Specifickým případem jsou nekontaktní osoby v sociální tísni, jako jsou třeba bezdomovci, u kterých je nutný sociální program začleňování a pomoci, což daleko přesahuje rozsah tohoto článku.

^[13] Web je v nizozemštině dostupný na adrese https://rechtwijzer.nl/.

^[14] Pilotní projekt digitalizace spisu a nahlížení do spisu na dálku spustil Ústavní soud v roce 2018 (online). Dostupné na adrese https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-spousti-internetovou-aplikaci-naspis-zpristupnujici-pravnim-zastupcum-ele/.

^[15] Viz Poslanecká sněmovna PČR: Komplexní pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu u sněmovního tisku 756/4, čl. CXIX (8. volební období).

^[16] Aplikace APSTR využívaná českými soudy doplňuje údaje z informačních systémů justice do návrhů rozhodnutí a jiných písemností soudů podle šablon a umožňuje jistou míru automatizace generování takových textů, viz www.apstr.cz.

^[17] Viz mé články Právní expertní systémy a reprezentace pravidel v kódu. Právník 3/2021, str. 177–194.  Automatizovaná podpora rozhodování v právu na úrovni gramatických vět. Revue Právo a technologie č. 20/2020. Viz <https://journals.muni.cz/revue/article/view/13466>.

^[18] KRÁLÍK, Lukáš: Tvorba a publikace judikatury. Právník 4/2018, str. 325. Dostupné na adrese <https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2018/4/03.Kr%C3%A1l%C3%ADk_4_2018.pdf>.

^[19]  Lze zvážit i nové (ovšem vypnutelné!) metody vizualizace k podpoře motivace a pokroku, např. gamifikace v KRAMER, Nicholas. The Hidden Power of Reward Systems In Design. How to design effective and responsible rewards. Dostupné na adrese <https://uxplanet.org/the-hidden-power-of-reward-systems-in-design-78e2dd7b6bf6>. Přitom by bylo na druhé straně vhodné, aby software i limitoval čas na něm strávený a předcházel tak vyhoření.

^[20] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Personalbedarfsberechnungssystem. c2020 (citováno 3. 3. 2021). Dostupné na adrese <https://de.wikipedia.org/wiki/PEBB§Y>.

^[21] MICHÁLEK, Jakub: Aktuální stav soudnictví. Jurisprudence 3/2020, str. 30–39. Dostupné na adrese <http://www.jurisprudence.cz/cz/casopis/aktualni-stav-soudnictvi.m-433.html>.

^[22] Je na podrobnější diskusi, zda a případně v jakém rozsahu mají být statistiky soudce přístupné i jiné osobě než soudce a vedení soudu (jde o tzv. profilování, i když zde může zákon stanovit legitimní důvod). Aktuálně jsou přístupné komukoliv na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., i když v uživatelsky nepřívětivé podobě.