Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 28. dubna ve věci restituční kauzy rodu Walderode – 28 Cdo 313/2020-1445 zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. června 2019, č. j. 30 Co 1/2018-1220, a rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 12. září 2017, č. j. 8 C 459/2004-997, a věc tak vrací Okresnímu soudu v Semilech k dalšímu řízení. Podle NS tento soud chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu, naopak dovolání Národního památkového ústavu soud odmítl.

Soud v Semilech mezitímním rozsudkem uznal Karla des Fours Walderode za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Neznamenalo to automatické navrácení majetku. Justice měla u každé nemovitosti či parcely u každé z celkem 1400 položek zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání. Postup semilského soudu potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové.

Nejvyšší soud ale nesouhlasil. „Podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ konstatoval ve svém rozsudku. Ve sporu jde například o zámek Hrubý Rohozec (na snímku), lesy a pozemky na Turnovsku.

Verdikt Nejvyššího soudu přivítal státní podnik Lesy České republiky. „Věříme v úspěšné dovedení kauzy do konce,“ řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Spor se v případě majetku Lesů ČR týká asi 165 hektarů pozemků v hodnotě kolem 30 milionů korun. Dovolání Lesy ČR podaly proto, že nesouhlasily s právním posouzením a výkladem oprávněnosti žadatele o restituci odvolacím soudem.

I když Nejvyšší soud dovolání památkářů odmítl, ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec jeho rozhodnutí vítá. „Podrobnosti sice zatím neznám, jsem ale rád, že se to vrací, že to bude znovu prošetřeno, protože se domníváme, že restituce není oprávněná. Ale samozřejmě doufáme, že soudy budou rozhodovat rychle, protože ten soud se vleče už skoro 30 let a je tam problém s investováním do objektu, tedy zámek Hrubý Rohozec. I když nějaké finance tam plynou, tak je to pořád jen odstraňování havarijních stavů,“ řekl ředitel Kadlec.

Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. O tom, že rodina má na majetek nárok, rozhodl v září 2017 semilský soud. Legitimitu nároku založil na tom, že Karel des Fours Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství. Restituční spor o majetek rodu Walderode trvá už přes čtvrt století.

Zdroj: NS; ČTK
Foto: zamek-hrubyrohozec.cz