S účinností od 27. února 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění  covid-19 v roce 2020 (tzv. pandemický zákon). Spolu se změnami v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb., a s dalšími usneseními a opatřeními vlády (včetně mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 3. 3. 2021) zasahuje do pracovněprávní a personální činnosti zaměstnavatelů.

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) může za účelem likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření s celostátní působností, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu. Může zakázat nebo omezit určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění covid-19 anebo může stanovit podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb.

Mimořádným opatřením  je například:

• omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz,
• omezení provozování přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nebo stanovení podmínek pro jejich provoz,
• zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění covid-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; zákaz nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím,
• příkaz používat ochranné, mycí, čistící nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření.

Vstupní prohlídky

Podle §  32 zákoníku práce (dále zák. práce) je budoucí zaměstnanec povinen podrobit se před vznikem pracovního poměru vstupní lékařské prohlídce. Tato prohlídka může být nahrazena u osob, u nichž vznikne pracovněprávní vztah po účinnosti opatření vlády č. 106/2021 (po 27. únoru 2021) čestným prohlášením. Podmínkou je, že práce byla zařazena do 1. nebo 2. rizikové kategorie podle zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách

V čestném prohlášení musí budoucí zaměstnanec uvést, že
– je zdravotně způsobilý/á k výkonu činnosti……..

–  byl dostatečně poučen ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i o druhu, charakteristice a kategorizaci činnosti, kterou bude vykonávat a s ní souvisejícími riziky (např. manipulace s břemeny, lokální svalová zátěž, pracovní polohy, hluk a jeho následky, zátěž chladem nebo teplem, zraková zátěž, psychická zátěž, práce ve výškách na žebříku, řízení manipulační techniky, atd.). Se zaměstnavatelem musí konzultovat v této souvislosti svůj zdravotní stav, včetně veškerých předešlých úrazů (anamnéz) a je schopen zvolenou pracovní činnost  vykonávat,

– v posledních 21 dnech nenavštívil některý ze států s vysokým rizikem přenosu nákazy koronaviru, označovaný jako SARS CoV-2, který byl jako rizikový stát stanovený vládou České republiky;

– netrpí žádným onemocněním, které by znemožňovalo vydání zdravotního průkazu ve smyslu § 19 odst. 2 zákona č.  258/2000 Sb., ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (pokud se jedná o fyzickou osobu vykonávající činnosti epidemiologicky závažné),

–  je zdravotně způsobilý k výkonu činností epidemiologicky závažných spočívajících ve výrobě nebo uvádění potravin do oběhu, ve smyslu příslušných právních předpisů, pokud se jedná o fyzickou osobu vykonávající činnosti epidemiologicky závažné.

Rizikové kategorie

Povinnost kategorizovat práci ukládá zákon č. 258/2000 Sb., všem zaměstnavatelům. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií podle rizika práce, se za práce první kategorie považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce kategorie druhé se považují práce, při nichž lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců. Jde o práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé třídy podle přílohy k vyhlášce č. 432/2003 Sb. Rizika prací, které jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie, uvádí příloha k této vyhlášce. Jde o rizikové faktory, které mohou soustavněji ovlivnit zdraví zaměstnanců.

Platnost dřívějších lékařských posudků

Nadále se považují za platné lékařské posudky, jejichž platnost skončí v době trvání nouzového stavu. Lhůta je stanovena na 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud je osoba zdravotně způsobilá a 30 dnů, pokud je ke zvolené práci způsobilá s podmínkou. Zaměstnavatel postupuje ve spolupráci se zdravotnickým zařízením podle § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., a podle § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

 

Časově omezené čestné prohlášení je u osob, kterým rovněž vznikne pracovněprávní vztah po 27. únoru 2021, ale které budou vykonávat  činnosti epidemiologicky závažné. Čestné prohlášení nahradí posouzení zdravotní způsobilosti osoby a zdravotní průkaz, který se obvykle vydává podle § 19 odst.2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Bude platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po ukončení nouzového stavu.

Příklad:

Zaměstnanec bude vykonávat činnosti epidemiologicky závažné a nastoupil do zaměstnání po 27.únoru 2021. Lékařskou prohlídku může nahradit čestným prohlášením. Jeho platnost skončí po 30 dnech od skončení nouzového stavu.

Budoucí zaměstnanec, který by měl vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, se musí v čestném prohlášení zavázat, že při výkonu těchto činností spočívajících ve výrobě anebo uvádění potravin do oběhu, ve smyslu příslušných právních předpisů bude:

– mít u sebe toto čestné prohlášení a na vyzvání ho předloží orgánu ochrany veřejného zdraví, případně ostatním kontrolním orgánům provádějícím kontrolu dle relevantních právních předpisů,

– uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpisu.

Vládní opatření uděluje výjimku z provádění periodických lékařských prohlídek podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. Tyto prohlídky není třeba v době trvání tohoto nouzového stavu zajišťovat a provádět.  V obvyklé pracovněprávní situaci jejich četnost a periodicita je závislá na věku zaměstnance a na zařazení druhu práce do příslušné rizikové kategorie.

Práce na dálku

Usnesení vlády č. 98/2021 Sb., (bod IV-4) nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku.

Při realizaci tohoto opatření musí však zaměstnavatelé přihlížet k tomu, že podle § 317 zák. práce nelze zaměstnanci tento druh pracovního zapojení nařídit. Jedná se o smluvní volnost a právní předpis ponechává toto ujednání na vzájemné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vláda jednala 5. 3. 2021 o možnosti nařídit home-office, což by si vyžádalo novelu zákoníku práce. Po zvážení nebylo k legislativnímu kroku přikročeno. Důvodem je skutečnost, že v současnosti v home-office pracuje každý pátý zaměstnanec, je o tuto formu práce stále větší zájem a není nutné volit přísné legislativní řešení.

Při tomto způsobu práce je nutno počítat s některými odlišnostmi oproti zaměstnancům pracujícím přímo na pracovišti zaměstnavatele. Vyplývají ze skutečnosti, že zaměstnavatel nemůže ve většině případů s ohledem na místo výkonu práce kontrolovat průběh pracovního výkonu (často velká vzdálenost mezi sídlem zaměstnavatele a místem výkonu práce zaměstnance pracujícího ve svém bydlišti).

Charakter této práce může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem zdůraznit časovým omezením trvání tohoto druhu pracovního poměru. Zák. práce sice v ustanovení § 39 omezuje možnosti ke sjednávání tohoto druhu pracovního poměru, ale zaměstnavatel i zaměstnanec by mohli využít odstavec 4 tohoto ustanovení.

Příklad:

Sjednáním pracovního poměru na dobu určitou může zaměstnavatel řešit např. vážné provozní důvody na své straně nebo zvláštní povahu práce. Tyto důvody by pak zaměstnavatel měl vymezit v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem. Pokud na pracovišti není ustavena odborová organizace, určuje si tyto důvody zaměstnavatel sám. Mezi tyto důvody můžeme zařadit i současné období virové pandemie.

Pracovní volno k  testování

Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s možnou náhradou mzdy je však skutečnost, že jde o zdravotnické zařízení. V současném době jsou očkovací nebo testovací centra považována za zdravotnická zařízení.

Příklad:

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se rovněž poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování, které souvisejí s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Při vakcinaci starších osob se často stává, že nejsou schopny bez pomoci jiné osoby se k vakcinaci nebo testování dostavit. I v těchto případech náleží pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu rodinnému příslušníkovi, který doprovází starší osobu. V nouzovém stavu nelze tvrdošíjně trvat na znění předpisu, že se musí jednat o „rodinného“ příslušníka. Opačný postup by byl v rozporu s dobrými mravy.

Příklad:

Syn doprovází svoji matku, která se může jen s obtížemi pohybovat, do zdravotnického zařízení k očkování. Má nárok na placené pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, to je na cestu do zařízení, pobyt v něm a cestu zpět.

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do  zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo  úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu.

Odmítnutí testování

U některých společností je v závislosti na počtu zaměstnanců povinné testování zaměstnanců, kteří by se mu měli podrobit. Obdobně se tato povinnost vztahuje na zaměstnance ve státním sektoru a na osoby samostatně výdělečně činné, které budou vykonávat řemeslné nebo jiné obdobné práce na pracovišti zaměstnavatele.

Nevztahuje se na zaměstnance, kteří absolvovali očkování proti covid-19 nebo v posledních třech měsících tuto nemoc prodělali.

Jak potvrzují poznatky z praxe, mnozí zaměstnanci odmítají tuto povinnost splnit. Jak by zaměstnavatelé v případě záporného postoje zaměstnance měli postupovat?

Zákoník práce v § 301 stanoví zaměstnancům povinnost, že jsou povinni plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy. Kromě toho jsou zaměstnanci podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví  s účinností od 3. 3. 2021 ze dne 1. března 2021 povinni na výzvu  zaměstnavatele testování podstoupit. V mimořádném opatření se uvádí, že je vydáno správním úřadem příslušným podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., (pandemický zákon). Pokud by tak neučinili, nemohou vykonávat práci na pracovišti, kde se vyžaduje negativní test a jednalo by se o neomluvenou absenci.

V závažnějších případech, posouzení okolností záleží na zaměstnavateli, by mohl zaměstnanec dostat výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zák. práce pro závažné porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Při déle trvající absenci zaměstnance to může vést i okamžitému zrušení pracovního poměru. Předpis k povinnosti testování je nepochybně podle § 349 odst.1  zák. práce předpis  hygienický a protiepidemický a je určen na ochranu života a zdraví. Můžeme za něj považovat i citované mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které sleduje právě účel uvedený v § 349 odst.1. zákoníku práce.

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: www.canva.com