Soudnímu dvoru Evropské unie se podařilo zachovat vysoké pracovní tempo i přesto, že byl rok 2020 poznamenán prací z domova a omezeními pohybu, jež znemožnily konat jednání v období od 16. března do 25. května 2020. Od tohoto data pak byly za dodržení přísných hygienických opatření soudní síně nepřetržitě přístupné zástupcům účastníků řízení a veřejnosti v zájmu řádného výkonu spravedlnosti a v souladu se zásadou veřejnosti soudních jednání.

Tato kontinuita služby byla umožněna díky předchozí existenci krizových struktur a plánů, zavedení přísných hygienických protokolů, předčasné strategii vybavení personálu výpočetní technikou pro práci na dálku a přizpůsobení pracovních podmínek za dodržení procesních pravidel.

Jak zdůraznil předseda Soudního dvora Koen Lenaerts (na snímku), „krizový plán zavedený od počátku platnosti opatření omezujících volný pohyb osob umožnil, v úzké spolupráci s kabinety a obslužnými útvary orgánu, zajistit co možná nejběžnější fungování soudů a kontinuitu činnosti v zájmu evropského soudnictví“. Konkrétně Soudní dvůr učinil vše pro to, aby se zástupci účastníků řízení a zúčastněných (advokáti a zmocněnci zastupující orgány a vlády členských států), kteří se nemohli dostavit do Lucemburku, mohli zúčastnit jednání na dálku.

Za tímto účelem vytvořil orgán zvláštní systém videokonferencí, jenž umožnil simultánní tlumočení potenciálně z 24 úředních jazyků a do nich. V roce 2020 tak bylo prostřednictvím videokonferencí uspořádáno 40 jednání před Soudním dvorem a 37 jednání před Tribunálem, přičemž některých z nich se účastnili až čtyři účastníci na dálku. Tento systém je i nadále používán v pandemickém kontextu na začátku tohoto roku 2021.

Všechna tato opatření umožnila Soudnímu dvoru a Tribunálu vést probíhající řízení, vydávat rozhodnutí ve lhůtách obdobných těm za běžné situace, poskytnout znění rozsudků nebo stanovisek ve všech úředních jazycích EU a zajistit jejich zveřejnění a šíření. Opatření omezující volný pohyb osob a omezení určená ke zmírnění pandemie, jež přijala většina členských států, však měla nevyhnutelně určitý dopad na hospodářskou činnost a na činnost soudů členských států, což mělo za následek snížení počtu zahájených věcí.

Celkově bylo u obou unijních soudů zahájeno 1 582 věcí, což je nižší počet oproti rekordnímu počtu za předcházející rok (1 905), který se však svou výší blíží počtu za rok 2018 (1 683) a za rok 2017 (1 656). Podobný trend lze sledovat u ukončených věcí, jejichž počet činí 1 540, což představuje pokles o 11 % oproti roku 2019 (1 739), ale tato úroveň se podobá úrovni činnosti v roce 2017 (1 594) a je dokonce vyšší než úroveň v roce 2016 (1 459). Aby mohl být tento výsledek náležitě vyhodnocen, musí být dán do souvislosti se skutečností, že oběma soudům bylo v roce 2020 zabráněno konat jednání po více než 2 měsíce.

Konečně délka řízení ve věcech rozhodnutých oběma soudy v roce 2020 dosáhla historicky nejnižší hodnoty, s průměrem 15,4 měsíce, což svědčí o trvalém naplňování cíle zlepšení efektivity při správě případů.

Soudní dvůr EU

Pokud jde o zahájené věci (735), tvoří stejně jako za dva předcházející roky největší část nových věcí, které byly Soudnímu dvoru předloženy, v podstatě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, neboť jejich počet činí 556 (oproti 641 v roce 2019). Německo je i nadále členským státem předkládajícím nejvíce žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce (139 věcí), před Rakouskem (50), Itálií (44) a Polskem (41).

Druhou největší část zahájených věcí tvoří 131 kasačních opravných prostředků podaných v roce 2020, ale jejich počet značně poklesl (266 v roce 2019).

Pokud jde o ukončené věci, jejich počet, který činí 792, je výjimečný, i když je nižší, než rekordní počet v roce 2019 (865), neboť je navzdory omezením spojeným s pandemickou situací podstatně vyšší než počet v letech 2018 (760) a 2017 (699). Kromě toho počet projednávaných věcí citelně poklesl, neboť činí 1 045 na konci roku 2020 oproti 1 102 na konci roku 2019.

Soudnímu dvoru se podařilo dostát svým závazkům v oblasti délky řízení, která i přes velmi mírné prodloužení u některých druhů řízení (15,8 měsíce u řízení o předběžné otázce oproti 15,5 měsíce v roce 2019) zůstala celkově na úrovni výsledků dosažených v roce 2019.

Tribunál

Tribunál zaznamenal pokles počtu věcí zahájených v roce 2020, neboť tento činí 847 oproti 939 v roce 2019.

Počet věcí týkajících se práv duševního vlastnictví zůstává nejvyšší (282) a většina zbývajících věcí spadá do oblastí uplatňování služebního řádu úředníků (120), institucionálního práva (65) a státních podpor (42).

Pokud jde o ukončené věci (748), 237 věcí se týká duševního vlastnictví, 127 věcí se týká institucionálního práva a 79 věcí se týká evropské veřejné služby. Je třeba zdůraznit jednu věc, a sice že počet věcí rozhodnutých senáty tvořenými pěti soudci se mezi rokem 2019 a rokem 2020 takřka zdvojnásobil (59 oproti 111), což přispívá ke kvalitnímu soudnictví a větší autoritě rozsudků vydaných tímto soudním orgánem.

Průměrná délka řízení se dále zkracovala, aby dosáhla rekordní délky 15,4 měsíce pro všechny kategorie věcí. Cíle zkrácení délky řízení, který si Tribunál vytyčil, bylo tedy dosaženo. Počet věcí, v nichž se konalo jednání v roce 2020, je výjimečný, neboť činí 335 (z nichž 275 v období od května do prosince 2020) oproti 315 v roce 2019, a to navzdory několika týdnům přerušení jednání. Jak zdůraznil předseda Tribunálu Marc van der Woude (na snímku), Tribunál „hloubkově a nepřetržitě přehodnocoval způsob svého vnitřního chodu, aby se přizpůsobil nejistotám vyvolaným krizí“ a novým omezením, jež dopadají na jednotlivce.“

Zdroj: SD EU
Foto: SD EU