Nevládní organizace poukázaly na problémy novely zákona o myslivosti

Lepší odvození výše lovu od míry poškození lesa spárkatou zvěří, novou podobu seznamu zvěře, kterou mají myslivci na starosti, i více práv pro vlastníky menších pozemků žádá osm nevládních organizací. Zástupci ekologů, lesníků, ochránců přírody i části zemědělců o problematických bodech vládní novely zákona o myslivosti hovořili dne 21. dubna na on-line konferenci pořádané Hnutím Duha. Novelu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti příští týden, před druhým čtením ve Sněmovně, projednají sněmovní Výbor pro životní prostředí a Zemědělský výbor.

Množství spárkaté zvěře je podle lesnického experta Hnutí Duha Jaromíra Bláhy kritickým bodem řešení krize lesů devastovaných kůrovcovou kalamitou. Připomněl, že počet spárkaté zvěře stále roste, což současná legislativa i systém správy myslivosti nedokáže účinně řešit.

Experti dále ocenili poslaneckou novelu zákona o myslivosti z roku 2019 zavádějící plánování lovu podle míry poškození lesů, která měla začít platit do dvou let. „V podstatě jde o to zavést princip, který by říkal, že tam kde je to poškození lesů nadměrné, se budou muset stavy zvěře dočasně snížit,“ podotkl Bláha. Zodpovědnost za plán poslanci tehdy přiřkli orgánům státní správy myslivosti. To však současný návrh předložený Ministerstvem zemědělství ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČSMJ) mění. Návrh nechává rozhodnutí na uživatelích honiteb a vlastnících, k čemuž jsou třeba jasná pravidla ohledně nutnosti zvýšit lov.

Podle Českého svazu ochránců přírody je přežitkem současného zákona o myslivosti podoba seznamu druhů zvěře. Místopředseda svazu Karel Kříž uvedl, že by se o druhy ze seznamu měli myslivci starat či regulovat jejich stav. Zůstaly tam však i druhy, o které se nezajímají. Podle ochranáře tak dochází ke střetu zákona o ochraně přírody a zákona o myslivosti. Do seznamu lovné zvěře by podle Kříže naopak měly přibýt tzv. invazní druhy.

Zástupci organizací také zopakovali požadavek na snížení minimální výměry vlastních honiteb z 500 na 250 hektarů, což by vlastníkům umožnilo efektivněji se zvěří hospodařit. Na limitu 500 hektarů by zůstaly jen honitby spravované společenstvy.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP