Poslanecká sněmovna bude projednávat změny zákona o soudech a soudcích

Na své první letošní schůzi, která bude zahájena 19. ledna, bude Poslanecká  sněmovna Parlamentu ČR mimo jiné projednávat vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po projednání předkladu zákona doporučil Ústavně-právní výbor sněmovně normu schválit. V souladu s doporučením výboru by poslanci ale měli v novele zmíněného zákona upravit například sestavování komisí pro výběr nových soudců nebo zánik funkce místopředsedy soudu v souvislosti s odchodem předsedy soudu.

 

Jak uvedlo Ministerstvo spravedlnosti cílem novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je především zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Podle doporučení Ústavně-právního výboru tak nebude komisi pro výběr nových soudců pravděpodobně sestavovat ministr spravedlnosti, ale do procesu jejího sestavení by měli být zapojeni předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.

Pochyby členů výboru vyvolával také vládní návrh, podle kterého by současně s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Ústavně-právní výbor proto podpořil změnu, podle níž funkce místopředsedy soudu zaniká až do tří měsíců od jmenování nového předsedy soudu, přičemž dosavadní místopředseda bude moci být jmenován znovu.

Do zákona by se též mohlo dostat úplné zrušení přísedících v civilních sporech, případně vytvoření databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Podle stanoviska výboru by sněmovna měla podpořit i úpravu, podle níž by evropské příkazy k obstavení účtu posuzoval výhradně Obvodní soud pro Prahu 1.

Ústavně-právní výbor naopak nedoporučil schválení zavedení psychologické pomoci pro soudce a možnost čerpání šestiměsíčního studijního volna jednou za 15 let práce pro soudce starší 45 let.

Novela zákona č. 6/2002 Sb. ruší i současné justiční čekatele. Stávající systém přípravy a výběru soudců u krajských soudů totiž není jednotný – někde justiční čekatelé vůbec nepůsobí, nahradili je asistenti soudců. Nově by tedy u soudů měli působit především asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním jejich běžné agendy.

Asistenti, kteří složí justiční zkoušku, i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy si pak budou moci osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce, následně se budou moci přihlásit do výběrového řízení na pozici konkrétního soudce.

Součástí novely jsou i pravidla pro výběr předsedů soudů, a to jak okresních a krajských, tak i vrchních soudů. Předloha také stanoví, že předsedové těchto soudů nebudou smět vykonávat svou funkci u téhož soudu opakovaně.

Takzvaní soudci z lidu by podle novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, i nadále měli spolurozhodovat v trestních věcech, ovšem pouze u případů úmyslných trestných činů s horní hranicí sazby vyšší než deset let. Výjimkou mají být majetkové a hospodářské činy – o těch má nově rozhodovat pouze samotný soudce.

 

Redakce Advokátní deníku požádala o komentář k novele zákona o soudech a soudcích bývalou prezidentku Soudcovské unie, místopředsedkyni Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec Mgr. Danielu Zemanovou: „Nejdůležitějším bodem novely zákona o soudech soudcích, obsažené ve sněmovním tisku č. 630, je z hlediska Soudcovské unie bezesporu úprava výběru soudců. Jedná se o zásadní proces ovlivňující kvalitu soudnictví, který je u nás v současnosti vázán pouze pravidly vycházejícími z dlouhodobé praxe. Pokud bude schválen pozměňovací návrh upravující složení výběrové komise, je navrhovaná úprava z našeho pohledu dobrým kompromisem a základem, na kterém je možno při dobré vůli všech zúčastněných stran vybudovat funkční systém výběru soudců. Úprava mimo jiné po mnoha letech nastavuje pevná pravidla vstupu do soudnictví pro ostatní právnické profese. Například každý advokát by se mohl po 5 letech samostatné činnosti hlásit do výběrového řízení na funkci soudce. To považuji za velký průlom z hlediska prostupnosti právnických profesí, neboť za stávající praxe se v některých krajích právníci z mimosoudního prostředí do procesu výběru soudců vůbec nemohli dostat.

Výběr soudních funkcionářů je nyní upraven instrukcí Ministerstva spravedlnosti, která je do zákona přejímána pouze s malými úpravami. Zrušení přísedících v občanskoprávních věcech je politické rozhodnutí, netýká se funkčnosti soudnictví, ale podílu vlivu společnosti na soudním rozhodování. Je možno pouze podotknout, že současný systém a výše ohodnocení činnosti přísedících znemožňuje získat pro tuto funkci dostatek vhodných uchazečů.

Účinnost zákona byla původně navržena na 1. 1. 2021, legislativní proces však trval oproti očekávání předkladatele déle. Pevně věřím, že poslanci rozhodnou buď o úpravě přechodných ustanovení, případně o změně účinnosti zákona nejdříve k 1. 1. 2022, neboť dřívější datum by nedávalo možnost připravit soudnictví na rozsáhlé změny ve výběru soudců a znamenalo by nebezpečné důsledky v podobě nemožnosti jmenovat soudce zákonem stanoveným způsobem nejméně po několik měsíců.“ 

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP